Turkovi zmasakrovaní ptáci? Vědci vysvětlují, jak je to s větrníky. A jak souvisí s vedry
„Klimatická krize skončila.“ Dnes již legendární výrok ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) v posledních dnech opět rezonuje, a to v souvislosti se šílenými teplotami, které v Česku panovaly. Vědci upozorňují, že právě vedro nad 40 stupňů Celsia a následné ničivé bouřky jsou důsledkem klimatické krize, která rozhodně nikam neodešla, naopak je stále horší a horší. Česko podle nich má dluh v podobě nepříliš využívaných obnovitelných zdrojů energie včetně větrných elektráren, které lidé v referendech odmítají jak na běžícím pásu. Obavy ze zdravotních dopadů přitom podle expertů nejsou podložené.
„Co byste dělali vy, kdybyste měli třeba chalupu v Jeseníkách a 500 metrů za ní někde u krásných hor, lesů, někde u louky nebo na louce by najednou někdo chtěl postavit 250 metrů vysokou větrnou elektrárnu. Já myslím, že byste z toho nebyli nadšení ani vy, ani byste se možná v noci kvůli hluku dobře nevyspali,“ prohlašuje vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek(Motoristé) na jednom z videí, které větrným elektrárnám věnoval.
Netají se tím, že jim vyhlásil svatou válku. Tu argumentuje hlukem, tu „estetickým smogem“, tu mrtvými ptáky a netopýry, které elektrárny podle něj masakrují. Nechybí dramatické obrázky ptačích mršin pod mocnými větrníky a titulky typu „Větrná turbína u vás za domem?!“, aby vyvolal emoce. Že stejné argumenty používá dezinformační scéna? Turek odmítá, že by šel na ruku Rusku, které má zájem na oslabení energetické soběstačnosti Evropy.
Emoce se mu každopádně vyvolat podařilo. Ačkoliv podle březnového průzkumu agentury Focus většina Čechů (63 procent) větrné elektrárny podporuje, dokonce se pro využití větrné energie vyslovila i nadpoloviční většina voličů koalice ANO, SPD a Motoristů, lidé v obcích, kde se větrníky mají stavět, je v referendech často odmítají. Posledním příkladem bylo referendum v Maletíně na Šumpersku nebo ve Višňové na Liberecku.
Spor o hluk
Podle expertů to přitom s vlivem větrných elektráren na přírodu ani zdraví není tak horké. „Žádná uznávaná zdravotní organizace, včetně WHO a českého SZÚ nezjistila žádné přímé fyziologické poškození zdraví v důsledku bydlení blízko větrných turbín,“ konstatuje lékařka Marie Bourne, která na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy vyučuje předmět o dopadu klimatu na zdraví.
Uznává, že hluk může mít negativní vliv. A ano, větrné elektrárny určitou míru hluku produkují. Připomíná ale, že na to existují regulace Evropské unie. Expert na zdravotní dopady znečištění a spoluzakladatel Centra pro životní prostředí a zdraví Miroslav Šuta pak připomíná jeden důležitý fakt – naprostá většina nadměrného hluku v Evropě pochází z dopravy.
„V České republice se ukázalo, že víc než milion lidí je vystaveno nadměrnému hluku, ale nejsou to lidé ve venkovských oblastech, na horách, kde se plánují větrné elektrárny. Jsou to lidé ve velkých městech: Praha, Brno, Plzeň, Ostrava. Lidé žijící kolem frekventovaných silnic, dálnic, okolí pražského Letiště Václava Havla, okolí frekventovaných železničních tratí,“ popisuje, že jde o problém, který se větrných elektráren týká spíš okrajově.
Samozřejmě záleží, jak daleko větrník od obydlí stojí. Hned za domem hluk dělat bude. Proto se provádí hlukové studie, aby se individuálně posoudilo, jaký hluk elektrárna bude produkovat a zda je to přes limity. Programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh podotkl, že se navíc nebrání vést debatu o pevných odstupových vzdálenostech.
Ty chtěl Turek pozměňovacím návrhem ke stavebnímu zákonu zvýšit z dříve navrhovaných 500 metrů na 900 metrů. Podle Koželouha by takto velká vzdálenost výrazně omezila možnost výstavby větrných elektráren v Česku. Turek ale nakonec návrh stáhl, protože zjistil, že Brusel by v případě schválení omezil dotace.
Nutno podotknout, že Hnutí Duha s Motoristy dlouhodobě bojuje, minulý týden dokonce Turka a Macinku zažalovalo kvůli jejich dřívějším výrokům kritizujícím aktivity ekologů. Macinka například organizaci označil za teroristickou.
Prach z větrníků? Horší jsou i kamna
Mezi další debatované dopady větrníků patří infrazvuk, kam se řadí hluk, který není běžně uchem zaznamenatelný. Šuta podotkl, že důkazy o negativních účincích nenašel. Zároveň připomněl, že infrazvuk běžně vzniká i v přírodě, třeba pohybem oceánů nebo při bouřkách. Ale také dopravou po mostech, eskalátorech nebo používáním silných stavebních strojů.
Dalším tématem je elektromagnetické záření. „Velké studie, například podél vedení velmi vysokého a vysokého napětí, neprokázaly zdravotní dopady. Stejně tak v případě větrných elektráren,“ říká Šuta. Podobné to podle něj bylo u kardiovaskulárního rizika a cukrovky – zatímco život v blízkosti automobilové dopravy riziko zvyšoval, u větrné elektrárny nikoliv.
Hodně se hovoří i o prachu, který vzniká otěrem vzduchu o lopatky větrných elektráren. Podle Šuty při diskuzi na toto téma velmi záleží, o jak velkých prachových částicích hovoříme, protože od toho se odvíjí, jak hluboko se mohou dostat do organismu. „Analýza, kterou dělali Holanďané, ukazuje, že většina těch částic z větrných elektráren je relativně velká (…) to znamená, že dříve nebo později spadnou na zem, aniž je člověk vdechne,“ popisuje s tím, že částice produkované větrnými elektrárnami se řadí mezi mikroplasty.
Největším zdrojem mikroplastů jsou přitom pneumatiky. U dalších částic to pak je obecně spalování. „Když kolem vás projede automobil s dieselovým motorem bez filtru prachových částic, vdechnete miliony a miliony těchhle částic během jedné minuty,“ říká Šuta.
Má proto jasno. „Z mého pohledu jako hlavním zdrojem znečištění prachovými částicemi v těch venkovských oblastech jsou lokální topeniště, ať už lidé topí uhlím, dřevem, nebo tam spalují nějaké odpadky. Pokud si nastartují sekačku nebo skútr s dvoutaktním motorem, jsou vystaveni obrovskému množství prachových částic,“ vysvětluje expert, na co by se lidé měli spíš zaměřit.
Dává i další příklad. „V Holandsku za rok větrné elektrárny vypustí asi 100 kg prachu, v Dánsku asi 500 kg prachu. Tak jenom odhad, kolik prachu vyletí na Silvestra při odpalování rachejtlí, tak to jsou desítky až stovky tun,“ podotýká Šuta, který s kolegy z Dánska a Nizozemska na téma větrných elektráren mluvil.
Nocebo efekt
Někteří lidé ale popisují, že jim z větrných elektráren opravdu není fyzicky dobře. Jak je to možné? Podle Bourne za to může tzv. nocebo efekt. Ten je podobný placebo efektu, akorát funguje naopak. „Je to něco, co známe normálně z ordinace, když lidem dám předpis a oni věří, že ten lék by jim mohl uškodit. Když si přečtou příbalový leták a zjistí, že tam jsou různé nežádoucí účinky, tak spíš ty nežádoucí účinky opravdu pocítí,“ vypráví lékařka.
Podle ní je to něco, co je měřitelné a viditelné na magnetické rezonanci. Ve vztahu k větrným elektrárnám podle ní i dobře popsané – zjednodušeně řešeno, když budete mít k větrníku velmi negativní vztah a budete silně věřit, že vám ublíží, tak vás opravdu rozbolet hlava může.
Proto podle Bourne funguje, když lidé, kteří u větrných elektráren žijí, z nich mají ekonomický benefit. „Mají mnohem míň těchto negativních symptomů než lidé, kteří ten ekonomický benefit nemají. I když je tam třeba víc hluku,“ říká lékařka.
Máme dluh
Podle Hnutí Duha je malá míra obnovitelných zdrojů jedním z důvodů, proč jsme svědky tak „zdivočitelého“ klimatu, kam lze zařadit i poslední vlna veder. „Proběhlá vlna extrémních veder nám opět připomněla, že každá ušetřená tuna oxidu uhličitého nám kupuje čas, který máme na to, adaptovat naši společnost na nové podmínky,“ zdůrazňuje organizace. „Hlavním dluhem, který v této věci Česko vůči svému obyvatelstvu má, je pomalý rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména větrné energetiky,“ dodává.
Koželouh uvádí, že dokonce i polostátní ČEZ přiznal, že pokud chceme nízké ceny elektřiny, bude třeba portfolio doplnit větrnými elektrárnami. Ty lze efektivně kombinovat se solárními elektrárnami, protože produkují elektřinu v jinou dobu.
A Turkovi usmrcení ptáci? Podle Koželouha skutečně v konkrétních případech ohrožení existuje, dosavadní typy elektráren ale podle něj ohrožují ptáky a netopýry 15krát více. „Samozřejmě také v případě těch citlivých oblastí dneska existují dostupné technologie, jako různé senzory pro přibližující se ptáky a na to navazující třeba omezování provozu z hlediska ptáků nebo netopýrů,“ říká.
Česko se zavázalo do roku 2030 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na 30 procent a tím nahradit odstavené uhelné bloky. Dosud rozvoji nejvíce bránily pomalé povolovací procesy, stát proto představit návrh mapy tzv. akceleračních zón, kde by větrné elektrárny mohly stát – mimo jiné díky ideálním větrným podmínkám – a kde by povolovací procesy trvaly do jednoho roku.
""
Placenej šašek.