Hrozba pro režim KLDR: Proč Kim Čong-un tají svou matku a neslaví narozeniny
Diktátorské režimy bývají z podstaty tajnůstkářské, zároveň často budují kult vůdce. Extrémně si v tom libuje komunistická dynastie Kimů v KLDR. V legendách však najdeme jedno výrazné bílé místo: Vůbec se nehovoří o matce vládce Kim Čong-una, dokonce do té míry, že diktátor veřejně ani nepřipomíná své narozeniny. Proč je tomu tak, odhaluje web televize BBC.
Kim Čong-un se moci v Korejské lidově demokratické republice chopil 17. prosince 2011. Za těch skoro patnáct let ani jedinkrát veřejně nezmínil jméno své matky. Režim Severní Koreje se sice nazývá komunistickým, vládne mu však klan opřený o báje a mýty, který svou výjimečnost odvozuje i od svaté hory Paektu (Pektusan). Například se tvrdí, že se minulý vůdce Kim Čong-il narodil na jejím úpatí (spíš ale přišel na svět v Sovětském svazu).
„Kim Čong-un se stal nástupcem coby dvacátník, ačkoli neměl na kontě žádné úspěchy, a to výhradně díky rodové linii Paektu,“ napsal Ryu Hyun-woo, diplomat ze Severní Koreje žijící v exilu, ve své knize Kim Čong-unův tajný trezor.
Odkaz na bájnou horu a takřka nadlidskou rodovou linii by mohla zničit pravda o matce Kim Čong-una. Snad i proto se narozeniny současného vůdce nestaly státním svátkem jako ty jeho otce a děda. Neví se dokonce ani rok, kdy přišel na svět.
Ko Jong-hui se totiž narodila roku 1952 v japonské Ósace rodičům, kteří tam přišli z dnešní Jižní Koreje, když celou Koreu okupovalo japonské impérium. Když jí bylo asi deset let, rodina se přestěhovala zase na Korejský poloostrov – ale na jeho severní část, kam komunisté lákali lidi na zajištěné žití.
„Severokorejská společnost je silně hierarchická a někteří znalci ji přirovnávají ke kastovnímu systému,“ vysvětluje BBC. Přistěhovalci z kapitalistických končin nemají zrovna nejvřelejší přijetí. „Jsou vystaveni přísnému státnímu dohledu a často jim je odepřen přístup na dobré univerzity nebo k slibným pracovním místům.“ Aby si dědic z nejlepší rodiny vzal ženu z takové nižší kasty, je nepředstavitelné.
A přece se tak prakticky stalo. Kim Čong-il, syn zakladatele KLDR Kim Ir-sena, už byl jasně deklarovaným nástupcem – a také už byl ženatý – když poznal krásnou tanečnici. Dál měl svou oficiální manželku Kim Jung-suk, dceru významného generála, se kterou měl pak dvě dcery. S dřívější milenkou pak měl nemanželského syna Kim Čong-nama (roku 2017 zavražděn v Malajsii, patrně na rozkaz polovičního bratra Kim Čong-una). S tanečnicí Ko pak zplodil další tři potomky, kteří vyrůstali daleko od hlavního města (a později studovali ve Švýcarsku). Starší Kim Čong-čchol už od mládí nevypadal jako slibný nástupce, víc vidět tak byl Kim Čong-un. Jejich mladší sestra Kim Jo-čong se naopak objevuje jako důležitá poradkyně Kima třetího.
Není zřejmé, kdy se Kim Čong-un narodil, hovoří se většinou o letech 1982-84. V každém případě zažil svého dědečka Kim Ir-sena – ten se však s ním ani dalšími nelegitimními vnoučaty nikdy neukázal na veřejnosti. Zřejmě jak pro původ matky Ko, tak proto, že na nemanželské děti se tamní společnost také dívá skrz prsty. „Kdyby Ko získala Kim Ir-senovo požehnání, fotky s vnoučaty by se publikovaly široko daleko,“ argumentuje Cheong Seong‑chang z jihokorejského think-tanku Sejong Institute.
Bezejmenná první dáma
Se smrtí otce-zakladatele se chopil moci Kim Čong-il a Ko vyšla z ústraní, udělal z ní do jisté míry svou první dámu – doprovázela ho na oficiální akce, přátelila se s jeho spolupracovníky… A dokonce se s ní prý i radil o politice, napsal Japonec Kendži Fudžimoto, který vůdci dělal osobního šéfkuchaře a přítele a své zážitky popsal v několika knihách.
Ko se i objevila v jednom oficiálním dokumentárním snímku, kterak vůdce doprovází na cestách. K veřejnému uznání to ale stále bylo dost daleko, záběry byly určené jen pro vysoké komunisty, navíc tam ani nezaznělo její jméno.
Roku 2004 Ko podlehla rakovině prsu, třebaže ji syn poslal na léčení do Paříže. Severokorejská veřejnost se o ničem oficiálně nedozvěděla.
„Kdyby vyšlo najevo, že jeho matka byla etnická Korejka z Japonska, otřáslo by to nejen jeho legitimitou, ale také by to v samých základech destabilizovalo systém dědičné vlády,“ uzavřel pro BBC Ryu. „Na severokorejskou společnost by to mělo dopad srovnatelný s výbuchem atomové bomby.“























Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.