Video se připravuje ...
Vliv super úplňku na člověka
Unikátní červený úplněk dnes v noci: Proč se „jahodový měsíc“ jeví veliký?
Není úplněk jako úplněk. Nejvíc fascinuje zřejmě ten červnový, který je „největší“, zato vidět nejkratší dobu. A k tomu mívá parádní červený či oranžový nádech. Astrologové k tomu mají své teorie, ale za unikátní podívanou je prostá fyzika.
Obecně vzato, stejně jako slunce, i měsíc vychází prostě na východě – jak se k němu zeměkoule otočí. Ale kvůli sklonu zemské osy to není přesně východ, to platí jen dvakrát ročně o rovnodennosti. Jinak v létě na naší polokouli vychází slunce severněji od východu a stráví na obloze víc než 12 hodin, měsíc opačně – vychází k jihu a vidíme ho kratší dobu. Tomu odpovídá i dráha měsíce po nebi. Jahodový měsíc, čili ten v blízkosti letního slunovratu (nejkratší noci roku, zpravidla 21. června), je ze všech úplňků nejkratší. Včera vycházel (z pohledu Prahy) ve 21:32 a dnes ráno zapadl ve 3:42.
„Z pohledu ze severní polokoule zůstává nízko nad obzorem. Objevuje se v nejjižnější jihovýchodní části obzoru a stoupá pomalu, jako by se mu nechtělo opustit obzor. Nevystupuje prudce vzhůru jako zimní úplněk. Místo toho se pomalu pohybuje po jižní obloze, visí nízko a těžce v teplém večerním oparu,“ píše Jamie Carter, nadšený pozorovatel oblohy z portálu Space.com. „Lidé, kteří si za normálních okolností měsíce vůbec nevšímají, se najednou zastaví a zírají na něj.“
Větší luna?
Připadá nám takto nějak větší, to je ale iluze. Když je měsíc nízko na obloze, můžeme ho srovnávat s budovami, krajinou… zato vysoko už je osamělý. Jahodový úplněk se ovšem vysoko nedostane a optický klam funguje déle.
Každý rok je to s jahodovým úplňkem jiné ještě z jiného důvodu než načasování vůči rovnodennosti. Zrovna loni vyšel nejjižněji a putoval nejníže od roku 2006, příště se takový extrém zopakuje ve 40. letech. To je dáno zase tím, že Měsíc kolem Země neobíhá ve stejné rovině jako Země kolem Slunce – mezi rovinami je úhel cca 5 stupňů.
Název jahodový pochází prý od severoamerických kmenů Algonkinů – v tomto období totiž dozrávají jahody. „Barva je způsobena především tím, že zemská atmosféra rozptyluje kratší vlnové délky, když je měsíc nízko nad obzorem,“ vysvětluje Carter. Čím níže na obloze, tím delší dráhu světlo skrz atmosféru urazí, čili se tím víc rozptýlí a zbarví. Tatáž fyzika způsobuje červánky. „Jak stoupá výš, rychle se vrací ke své obvyklé zářivě bílé barvě. Máte asi 20 nebo 30 minut na to, abyste si užili vrcholnou ‚atmosféru Jahodového měsíce‘,“ dodává Carter.
Superúplněk
Jinou extra verzí plného měsíce je tzv. superúplněk. Měsíc neobíhá kolem Země po přesné kružnici, nýbrž po elipse, vzdálenost kolísá cca mezi 363 300 a 405 500 km, jak uvádí NASA. O superúplňku hovoříme tehdy, když nastane úplněk blízko k tzv. přízemí (perigeu).
„V okamžiku, kdy je Měsíc nejblíže Zemi, může se při úplňku jevit až o 14 procent větší a o 30 procent jasnější než nejslabší úplněk v roce, k čemuž dochází, když je na své oběžné dráze nejdále od Země. I když 14 procent nepředstavuje z hlediska viditelné velikosti velký rozdíl, superměsíc při úplňku je o něco jasnější než ostatní měsíce v průběhu roku,“ vysvětluje web NASA. „Superměsíc může být obtížné rozeznat pouhým okem, ale má na Zemi určitý vliv. Vzhledem k tomu, že se Měsíc nachází v nejbližší vzdálenosti od Země, může způsobit vyšší přílivy než obvykle.“
Příští superúplňky nastanou 24. listopadu a 24. prosince. Naopak letošní jahodový úplněk patřil k těm menším, „mikroměsícům“. Příští jahodový superúplněk se podaří roku 2033.
Témata:
Související
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.