Obhajoba Lukové v minulosti argumentovala tím, že klientka není trestně odpovědná s ohledem na duševní stav. Vznikly dva protichůdné znalecké posudky, proto nechal Obvodní soud pro Prahu 1 vypracovat další posudek v bohnické nemocnici. Nakonec Lukovou uznal vinnou.
Argumentace ústavní stížnosti mířila právě proti reviznímu posudku. Podílel se na něm lékař, který je bývalým manželem znalkyně, která zpracovala jeden z původních posudků, a to ten, který dospěl k podobným závěrům jako ten revizní. Podle stížnosti vyvolává někdejší rodinná vazba pochybnosti o nestrannosti posudku. „Osoby, které spolu strávily roky v partnerském a následně v manželském soužití, mají bez ohledu na dobu, po kterou spolu nežijí, jednou provždy vazbu, která důvodnou pochybnost o podjatosti vzbuzuje přinejmenším u nezávislého vnějšího pozorovatele,“ stálo ve stížnosti.
Pražské soudy ale poukazovaly na to, že manželství je rozvedené a bezdětné, bývalí partneři se blíže nestýkají. „ÚS k tomu dodává, že pro vyloučení znalce musejí z povahy věci existovat pochybnosti určité intenzity, závažnosti, nikoli jakékoli pochybnosti myslitelné, teoretické, které nikdy nelze zcela rozptýlit,“ uvedli nyní ústavní soudci. Verdikt tak definitivně potvrdili.
Co se stalo?
Hasicí zařízení Luková spustila v jednom z výstavních sálů Národního muzea v březnu 2022. Do prostoru začaly ze dvou nádrží proudit stovky kilogramů speciálního plynu, který brání hoření. Podle verdiktu se Luková dopustila poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení, za což hrozí rok až šest let vězení. Způsobenou škodu má Luková podle verdiktu hradit „podle svých sil“, konkrétně 10 tisíc korun přímo muzeu a dalších 1,722 milionu korun pojišťovně.
Obhájce Lukové už dříve uvedl, že pro klientku je peněžitý trest likvidační. Zmínil, že se dlouhodobě léčí s psychickou poruchou, která se projevuje tak, že se na veřejnosti chová bizarním způsobem a vstupuje do prostor, kde nemá co dělat.
