Poslední loučení s princeznou Lobkowiczovou: Šlechtický rod v slzách

Autor: Zbyněk Schnapka - 
28. června 2026
•
05:00

Na poslední cestu přišly stovky lidí vyprovodit Johannu Bathildis princeznu Lobkowiczovou, hraběnku zu Castell-Castell (†75). Šlechtična zemřela v Mnichově, místo posledního odpočinku našla na rodinném panství v Drahenicích na Příbramsku.

Venku panovala sluneční výheň, uvnitř farního kostela sv. Ignáce v Březnici byl ale příjemný chládek. Lavice při slavnostním rekviem zaplnily tři stovky smutečních hostů. Příbuzní a příslušníci šlechtických rodů se sem sjeli od nás, z Rakouska i Německa. Vpředu na katafalku byla vystavena rakev s hraběnkou Lobkowiczovou.  

Ve smuteční řeči za štkaní přítomných vzpomínali duchovní na princeznu Johannu jako na výjimečnou ženu. „Já ji znal už jako malý kluk. Byla moc hodná a milá. Od malička jsem se s ní pravidelně, tak dvakrát do roka setkával. Je velká ztráta, že nás opustila,“ doplnil pro Nedělní Blesk princ křimické větve rodu Vladimír Lobkowicz.  

Poslední rozloučení s Johannou Lobkowiczovou, hraběnkou zu Castell - Castell, proběhne v sobotu.
Politika Lobkowiczové truchlí a chystají… Rozloučení s hraběnkou!

Po tryzně v Březnici byla rakev s hraběnkou převezena do pár kilometrů vzdálených Drahenic. Na místním hřbitově byla šlechtična uložena k věčnému spánku.  

Celý obřad za princeznu Johannu vedl v němčině Lothar Vierhock z Německé římskokatolické farnosti v Praze, celebroval ji však i jeden z hraběnčiných příbuzných. „Pomáhal mu strýc Zdeněk Filip Lobkowicz, který je opatem kláštera Teplá,“ popsal Vladimír Lobkowicz. 

Pomáhala v obnově sídla 

Johanna Bathildis princezna Lobkowiczová se členkou rodu stala díky sňatku s Johannesem Lobkowiczem. Po sametové revoluci pomáhala rodině s opravami zámku v Drahenicích na Příbramsku, který se jim vrátil do vlastnictví. „Vždy se aktivně angažovala ve farním životě – ať už ve finančním výboru, nebo všude, kde byla potřeba pomocná ruka,“ vzpomíná římskokatolická farnost. Do Drahenic se také v roce 1992 přestěhovala a žila tu. Zesnula 14. června.  

Zobrazit celý článek
Antonín Toník ( 28. června 2026 18:05 )

bibijana Leninův revoluční vlak platil Kaiser Wilhelm II, protože chtěl za každou cenu udržet východní frontu a věděl, že na bolševiky je spoleh a nahradí ruský boj proti Němcům vnitřním marxistickým třídním terorem. Kaiser a Černín podepsali Romanovcům smrt a nechali utopit budoucí demokratické Rusko v krvi Občanské války. Bolševici po Druhé světové válce zkonfiskovali majetek Černínů v ČSSR a Kaiser přišel o vše v bolševickém NDR. Tohle je ověřitelná pravda, třeba z Deutsche Welle.

Antonín Toník ( 28. června 2026 17:02 )

Rest in Hell

Antonín Toník ( 28. června 2026 16:58 )

Vy se necítíte méněcenná, protože se TGM zasloužil o pozvednutí vašich práv, rozhodně to nebyl Lobkowicz ani Otakar Černín, ten podepsal Molotovovi a Leninovi Brestlitevský mír, který zaplatila životem carská rodina Romanovců.

Antonín Toník ( 28. června 2026 16:53 )

bibijana: V podstatě tvrdíte, že se TGM nezasloužil o nic, a že Karel I válečný zločinec a jeho dynastie habsburský masových vrahů vládla ku prospěchu vývoje svobod jednotlivce, pouze vás osobo musím upozornit, že v Rakousku je stále platný Habsburský zákon Habsburger-Gesetz, zkr. HabsG, oficiálně StGBl 209/1919 je právní předpis z roku 1919 upravující náležitosti týkající se vyhoštění členů panovnického rodu lotrinských Habsburků z Rakouska a převzetí jejich majetku po první světové válce. V podstatě Habsburkové zaplatili konfiskací svého majetku škody, které napáchali rozpoutáním Velké války.

Antonín Toník ( 28. června 2026 16:34 )

Děkuji Vám za upřesnění, v současné době se novinářské elity uchylují k přepisování historie, dokonce oslavují brutální historickou stopu aristokracie na svobodách lidí z dob feudalismu. Pouze Vás doplním, že stejný a platný zákon mají v Rakousku a je právně vymáhán. Adel­saufhe­bungsg­esetz § 42 odst. 1 zákona o občanském stavu ve spojení s oddíly 1 a 2 zákona o zrušení šlechtictví z roku 1919 a s oddíly 1 a 2 odst. 1 prováděcích ustanovení zákona o zrušení šlechtictví z roku 1919. Důvod pro takový zásah proti privilegiím aristokracie byl prostý teror , který česká a rakouská šlechta rozpoutala za První světové války, včetně poprav mírových aktivistů, masakry civilního obyvatelstva na území Srbska a těžké žaláře za kritiku habsburské vlády na území RU. Karel I byl označen za válečného zločince a dožil ve vyhnanství na Madeiře.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa