Fischer se narodil v roce 1876 ve Slaném a později patřil k nejvyhledávanějším psychiatrům v Praze. Léčil mimo jiné Charlottu Masarykovou a ve Veleslavíně založil vlastní léčebný ústav pro nervové a duševní choroby. Demenci zkoumal ve stejnou dobu jako Alzheimer. Jen s mnohem větší skupinou pacientů. Po válce ale jeho jméno postupně zmizelo z povědomí. Nacisté ho pronásledovali kvůli jeho původu, po roce 1945 mu naopak nepomohlo, že byl spojený s německým prostředím.
„Byl to lékař světového významu, na kterého se zapomnělo. Pracoval souběžně s Alzheimerem na popsání té samé nemoci. Fischer měl dokonce lepší výsledky a pracoval s větší skupinou lidí,“ řekl pro Blesk Michal Zika, jeden z jeho nejbližších žijících příbuzných. Podle něj sehrála roli válka i to, že Fischer působil v Praze a měl židovské kořeny. „Ve světě se dokonce občas říká, že by se nemoc neměla jmenovat Alzheimerova, ale Fischerova,“ dodal. Oskar Fischer dnes nemá žádné přímé potomky. Zikovu rodinu s ním pojí příbuzenství přes jeho syna, který si vzal sestru Zikova otce. Manželé však zůstali bezdětní a část rodinného archivu se díky tomu dochovala právě v rodině Michala Ziky.
O Fischerovi se znovu začalo mluvit až po roce 2009. Zahraniční odborníci tehdy v archivech narazili na jeho práce a upozornili na jejich význam. „Američané se ptali, jestli bude přednáška o profesoru Fischerovi, a tady o něm skoro nikdo nevěděl. Teprve potom se začalo pátrat v archivech a znovu se o něm psát,“ popsal Zika. Přitom nešlo jen o vědce zavřeného v laboratoři. Fischer byl ve své době známou osobností, působil jako soudní znalec a vyjadřoval se i k psychickému stavu Adolfa Hitlera. Podle Ziky se mu nakonec stalo osudným, že se nehodil ani nacistům, ani pozdějšímu režimu.
Terezín
Gestapo Fischera zatklo v roce 1941 a odvezlo ho do Malé pevnosti v Terezíně. Přestože byl evangelík, nacisté ho podle Ziky považovali za člověka židovského původu. „Nepomohlo mu ani to, že po svatbě konvertoval k evangelické církvi. Už měl prostě v rodném listě napsáno, že je částečně Žid,“ uvedl. V Terezíně byl vězněn několik měsíců. Na následky výslechů a mučení zde 28. února 1942 zemřel.
Slavnostní pokládka kamene zmizelých věnovaného psychiatrovi Oskaru Fischerovi (2026) Frederikke Anna Toman - Blesk.cz
Jeho osud nyní připomíná nový kámen zmizelých. Mosazná kostka se jménem Oskara Fischera byla ve středu slavnostně vsazena do chodníku ve Španělské ulici za účasti zástupců Prahy 2, příbuzných i veřejnosti. Po odhalení k ní lidé postupně přicházeli s květinami a na mosaznou destičku pokládali také malé kamínky podle židovského zvyku.
