Polskou češtinářku našli mrtvou. Odhalovala korupci, zlikvidoval ji kartel?

Autor: Martin Valeš - 
17. června 2026
05:00

Monika z Polska našla zalíbení v češtině, studovala v Brně a Praze… Pak se však dala na jinou dráhu: Bojovala s korupcí v jihoamerickém Ekvádoru. Stalo se jí to osudným? Stěžovala si na výhrůžky smrtí – a minulý týden ji našli mrtvou. Blízcí odmítají verzi, že si matka dvou dcerek vzala život sama, polská vláda i EU tlačí na poctivé vyřešení případu.

Monika Koniuszeková (†41, provdaná Silvaová) měla krátký, leč bohatý a pestrý život. Pocházela z městečka Reszel na severovýchodě Polska, ze skromných poměrů. Dokázala si ale vydělat na studium na prestižní University College London (UCL), kde si k původním plánům, možná trochu nezvykle, přidala český jazyk; líbila se jí česká literatura a film.

„Milovala Bohumila Hrabala a pamatuju se, jak na mě valila oči, když jsem přiznala, že jsem ho nikdy nečetla,“ vzpomíná Iva van Leeuwen, její česká spolužačka z UCL. „Nakonec promovala v Londýně vedle původní ruštiny i z češtiny, jako naprosto výjimečná studentka s řadou ocenění, včetně ocenění děkana,“ uvedla pro Blesk Zprávy.

„Monika byla neuvěřitelně odvážná. Když něčemu věřila, šla za tím. Bylo těžké s ní držet krok – během jednoho týdne přeložila knihu, přestěhovala se a zorganizovala novou kampaň,“ přisazuje pro Blesk další česká kamarádka, Jessie Barton Hronešová, která nyní učí na UCL, kde Monika dřív studovala. „Její profesoři na ni vzpomínají jako na brilantní studentku, která během roku ovládla nový jazyk a další rok si vzala další.“

Londýn, Brno, Praha

Češtinu studovala nejen v Anglii – napřed vyrazila na letní školu do Brna na Masarykovu univerzitu, roku 2010 pak strávila semestr coby výměnná studentka na pražské Karlově univerzitě. „Nikdy jsem nechápala, jak vše zvládala. Byla neuvěřitelně talentovaná i pracovitá. A úplně zbytečně skromná. Taky umanutá, neústupná a odvážná – což je dobře vidět na její aktivistické kariéře,“ dodala spolužačka van Leeuwen.

Po studiu si Monika vydělala na cestování, s batohem na zádech procestovala Střední Asii a Blízký východ – aby zakotvila v Latinské Americe. Manžela si našla z Brazílie, nový domov ovšem v Ekvádoru. V městečku Montañita provozovali penzion a vychovávali dvě dcerky (dnes 5 a 10). Později manželství zkrachovalo a Monika si našla nového partnera.

Mohla žít rodinou a rodinným podnikem, ale nebylo jí lhostejné, co se děje okolo. Za pandemie koronaviru organizovala sbírky pomoci pro nejchudší. Vedla nadaci La Integrida, která se zasazuje za zlepšování infrastruktury a prostředí Montañity. A nebála se tepat do úřadů.

„Upoutala na sebe pozornost tím, jak poukazovala na údajné případy korupce a aktivně se účastnila debat o vlastnictví a obchodování s pozemky v různých oblastech provincie,“ napsal deník El Telégrafo. „Její reportáže vzbudily zvláštní pozornost zejména v oblastech, kde docházelo ke sporům o vlastnictví pozemků.“

Pár dní před smrtí upozorňovala na nezákonné budování hotelu, které neustalo ani po soudním příkazu. Místní úřady podle ní dostaly peníze od národní vlády na podporu bydlení, ale starostka „předala“ parcely investorům, aby si tam místo toho postavili hotel.

Ministr: Sebevražda

Ministr vnitra John Reimberg zpočátku hovořil o sebevraždě: „Na místě byly nalezeny důkazy k tomuto závěru, a to v souladu s prvními výpověďmi jejího partnera,“ uvedl s tím, že se čeká na výsledky pitvy. Zmínil údajné vyjádření Moničina nynějšího partnera o jejích depresích a zprávu, kterou poslala ono pondělí 8. června, pár hodin před smrtí: „Zněla tak nějak jako rozloučení,“ uvedl ministr na Radiu América. Podotkněme, že i tohoto ministra zmiňovala Monika v obvinění z praní špinavých peněz.

Sebevraždu rozhodně odmítli blízcí. „Monika tvrdila, že ji sledují. Říkala, že na její hlavu kartely vypsaly odměnu,“ vylíčila polskému portálu TVP World Joanna Cuperová, Moničina kamarádka, která před ekvádorským velvyslanectvím ve Varšavě zorganizovala smuteční a protestní shromáždění. Hrozby se týkaly i dětí, tři roky nazpátek je proto jejich otec vzal do své brazilské vlasti, když se manželství rozpadlo. Nový partner – který mrtvou Moniku našel – popřel jak spekulace o depresích, tak „rozloučení“. Prostě mu ráno poslala SMS s přáním hezkého dne.

Tlakům čelila už nějakou dobu. „Boj i život se staly opravdu těžkými, ale jsem stále naživu a nepochybuji ani na okamžik o tom, že podpora občanů byla zásadní pro zajištění bezpečí mého i mé rodiny,“ uvedla na facebooku 15. května. „Děkuji Bohu a každému dobrému člověku, který mě svými slovy a modlitbami podpořil. Tuto podporu vnímám jako zázračný dar a jako motivaci pokračovat v boji proti zločinu v kravatách, navzdory obrovským překážkám a neúprosným odvetným opatřením.“

Polský deník Gazeta Wyborcza zmiňuje, že Monika opakovaně nahlašovala úřadům, kterak dostává výhrůžky. A zavražděni byli v minulých měsících dva její protikorupční spolubojovníci.

Další detaily rovněž neodpovídají sebevraždě, například skutečnosti, že si na plotně hřála jídlo. Předběžné výsledky pitvy pak podle portálu La Defensa ukázaly, že před smrtí dostala ránu do hlavy.

Tlak z Evropy

Do věci se rychle vložila polská generální prokuratura, chce se podílet na vyšetřování. Apeluje na ekvádorské úřady jak přímo, tak i skrze evropské justiční orgány.

„Evropská unie vyjadřuje hluboké znepokojení nad smrtí evropské občanky a aktivistky v boji proti korupci Moniky Silvy,“ uvedla delegace EU v Ekvádoru. „Vyzýváme příslušné orgány, aby provedly rychlé, důkladné, nezávislé a transparentní vyšetřování s cílem objasnit okolnosti a zajistit, aby viníci nesli odpovědnost,“ cituje prohlášení polský portál TVP World.  

Siemion Skrepetski zaměřil svoji tvorbu na kritiku Vladimira Putina.
Poprava za bílého dne: Umělce a kritika Putinova režimu rozstříleli v Polsku na ulici

Bojovnice s korupcí si do jisté míry rizika uvědomovala. „Mohou mě pronásledovat, zastrašovat, vyhrožovat mi a znepříjemňovat mi život, aby mě přiměli vrátit se do Evropy, opustit Ekvádor a nechat vše za sebou. Ale svého cíle nikdy nedosáhnou,“ psala na sociálních sítích pár měsíců před smrtí. „Děkuji, Ekvádore, a požehnané zemi Santa Elena, že mi toho tolik daly. Jsem nekonečně vděčná a připravena bránit to krásné a spravedlivé za každou cenu, dokud mi to zdraví dovolí.“

Zobrazit celý článek
Iva vL ( 18. června 2026 01:07 )

A samozřejmě něbojovala sama - v textu máte, že byla dokonce prezidentka nadace proti korupci " Vedla nadaci La Integrida, která se zasazuje za zlepšování infrastruktury a prostředí Montañity."

Iva vL ( 18. června 2026 01:05 )

Ne, Monika rozhodně nebyla "normální", pokud tím myslíte průměrná. Tahle exkurze to niter čecháčkovství, by ji ale pobavila.

Pokud by všichni aktivisté, novináři či whistlebloweři, kteří se snaží bojovat proti korupci stáhli hned při prvním závanu nebezpečí, tak se nikam nepohneme. A to neplatí jen o korupce - čeští disidenti se také vystavovali nebezpečí, aby v dlouhodobém horizontu něčím pohnuli. A i díky nim, žijeme nyní ve svobodě a můžeme si plácat co chceme v online forech.

S pozdravem, Iva van Leeuwen, kamarádka Moniky

Iva vL ( 18. června 2026 01:02 )

Pokud by všichni aktivisté, novináři či whistlebloweři, kteří se snaží bojovat proti korupci stáhli hned při prvním závanu nebezpečí, tak se nikam nepohneme. A to neplatí jen o korupce - čeští disidenti se také vystavovali nebezpečí, aby v dlouhodobém horizontu něčím pohnuli.

Iva vL ( 18. června 2026 01:01 )

Taky mohla celý život sedět na zadku v Reszelu, odkud pocházela, tam by se určitě taky našly nespravedlnosti, proti kterým by mohla bojovat. Místo toho procestovala svět a vybrala si k životu Ekvádor, její rodiče to pochopili, vy nemusíte.

Iva vL ( 18. června 2026 00:56 )

Promiňte, ale ten příběh jste nepochopila. Monika žila v Ekvádoru přes 10 let - ty věci se jí týkaly. Byl to její domov a děti tam samozřejmě žily s ní. Když v Montanitě a okolí během covidu chudí neměli co jíst (je to turistické městečko, kterému najednou vypadly zcela příjmy z turismu a centrální vláda na ně kašlala), tak sháněla prostředky a rozdávala chydým jídlo, aby přežili, taky neodjela. Když jí za humny developeři devastují chráněnou oblast, proti zákonu, tak se ozvala. Navíc jak řekla její kamarádka "byla alergická na nespravedlnost", takže se ozvala a nevzdala.

Pokud by všichni aktivisté, novináři či whistlebloweři, kteří se snaží bojovat proti korupci stáhli hned při prvním závanu nebezpečí, tak se nikam nepohneme. A to neplatí jen o korupce - čeští disidenti se také vystavovali nebezpečí, aby v dlouhodobém hrizontu něčím pohnuli.

Já vím, že je snadné machrovat anonymně v online foru, ale zkuste se nejdříve zamyslet nad tím, co píšete a zda je nutné se "vytahovat" na mrtvé. S pozdravem Iva van Leeuwen, která Moniku znala od roku 2007

Zobrazit celou diskusi