Vědci varují před „super El Niño“: Hrozí šílené počasí a tvrdý úder pocítí i Evropa
Po několika letech dominance chladné fáze „La Niña" se v Tichém oceánu rychle formuje opačné „El Niño", které by podle některých odborníků mohlo přerůst v jedno z nejsilnějších v historii měření. Satelitní data NASA i prognózy meteorologů ukazují na rozsáhlé oteplování oceánu, jež by mohlo v příštích měsících zesílit v takzvané „super El Niño“. To by dle deníku The Daily Mail znamenalo výrazné zvýšení globálních teplot, extrémnější počasí, změny srážkových režimů a další zátěž pro planetu již ovlivněnou klimatickou změnou.
Vědci po celém světě pozorně sledují vývoj v tropickém Pacifiku, kde se podle stále většího množství důkazů formuje nové a silné El Niño. Světová meteorologická organizace (WMO) varuje, že by tento přirozený klimatický jev mohl během roku výrazně zesílit a stát se jedním z nejsilnějších od začátku měření.
„Musíme se připravit na potenciálně silný jev El Niño, který zhorší sucho a silné deště a zvýší riziko vln veder jak na souši, tak v oceánu. Poslední El Niño z let 2023–2024 byl jedním z pěti nejsilnějších v historii měření a sehrál roli v rekordních globálních teplotách, které jsme zaznamenali v roce 2024,“ upozornila generální tajemnice WMO, Celeste Saulová.
Vývoj potvrzují také nejnovější pozorování NASA. Pomocí satelitů sledujících výšku mořské hladiny vědci zaznamenali obrovskou masu teplé vody, která se přesouvá napříč Tichým oceánem směrem k pobřeží Jižní Ameriky. Tento jev je známý jako Kelvinova vlna a často představuje první známku blížícího se El Niña.
„Vlny vyšší a teplejší vody se pohybují na východ přes Pacifik několik měsíců před vznikem El Niño. V letošních datech jsme jich zaznamenali hned několik,“ uvedla NASA.
Co je vlastně El Niño
El Niño je teplá fáze klimatického cyklu ENSO, který se v tropickém Pacifiku opakuje přibližně každé dva až sedm let.
Při El Niño dochází k nadprůměrnému oteplení povrchových vod ve střední a východní části Tichého oceánu. Toto oteplení následně ovlivňuje proudění vzduchu a srážkové poměry po celé planetě.
Opakem je La Niña, kdy jsou vody Pacifiku chladnější než obvykle. Zatímco El Niño má tendenci zvyšovat globální teploty, La Niña je naopak mírně snižuje.
Mohlo by jít o „super El Niño“?
Oteplení nad dva stupně naznačuje „velmi silné“ nebo tzv. „super“ El Niño.
Meteorologové označují za velmi silné El Niño situaci, kdy teplota mořské hladiny v klíčové monitorované oblasti překročí dlouhodobý průměr o více než dva stupně Celsia.
Takové události jsou poměrně vzácné. Od roku 1950 byly zaznamenány jen několikrát.
Některé současné modely naznačují, že letošní oteplení by mohlo dosáhnout hodnot mezi 1,8 a 3,3 °C nad normálem, přičemž střední odhad se pohybuje kolem 2,7 °C. Pokud by se tyto prognózy naplnily, šlo by o jednu z nejsilnějších epizod El Niño v moderní historii.
„Jsme si velmi jistí, že přichází velká událost. Může jít dokonce o rekordní případ,“ uvedl profesor Adam Scaife z britské meteorologické služby Met Office.
Climate: 80% likelihood of an El Niño event during June–August 2026, @WMO Chief tells journalists at @UNGeneva.
— United Nations Geneva (@UNGeneva) June 4, 2026
Emerging El Niño conditions are likely to shift global temperatures & rainfall, increasing the risk of extreme weather over the coming months.https://t.co/nHz2FDsWz6 pic.twitter.com/dH3vQS4tEq
Co se děje pod hladinou oceánu
Za současným vývojem stojí změna proudění vzduchu nad rovníkovým Pacifikem. Slábnoucí pasáty umožňují hromadění teplé vody v centrální a východní části oceánu. Data z bójí, satelitů a oceánografických měření navíc odhalila mohutnou vrstvu mimořádně teplé vody ukrytou stovky metrů pod hladinou.
V některých oblastech jsou teploty této podmořské masy až o šest stupňů Celsia vyšší než dlouhodobý průměr. Právě podobné podmínky předcházely nejsilnějším epizodám El Niño v minulosti.
Podle klimatologů se letošní situace začíná podobat událostem z let 1997–1998 a 2015–2016, které patřily mezi nejsilnější zaznamenaná El Niño.
Dopady pocítí téměř celý svět
Silné El Niño zpravidla mění rozložení srážek i teplot po celé planetě.
Podle WMO lze očekávat nadprůměrné teploty téměř ve všech regionech světa. Nejvýraznější oteplení by mohlo zasáhnout Evropu, severní Afriku, velkou část Asie, Severní Ameriku, Karibik i Jižní Ameriku.
Současně se očekávají významné změny srážkových poměrů:
- v Austrálii, částech jihovýchodní Asie a Amazonii roste riziko sucha a požárů,
- indický monzun může zeslábnout,
- v některých oblastech Afriky mohou nastat sušší podmínky,
- jižní státy USA mohou naopak čelit vyššímu riziku přívalových dešťů a povodní.
Minulé silné epizody El Niño byly spojovány s neúrodou, růstem cen potravin, narušením mezinárodního obchodu a ekonomickými škodami v řádech stovek miliard dolarů.
El Niño + klimatická změna = nebezpečná kombinace
Samotné El Niño není novým jevem. Tento klimatický cyklus existuje již statisíce let a představuje přirozenou součást zemského klimatického systému.
Problémem však je, že současné El Niño přichází v době, kdy je planeta již výrazně oteplena lidskou činností. V kombinaci s dlouhodobým trendem způsobeným emisemi skleníkových plynů by tak mohly padnout nové teplotní rekordy.
Klimatolog Zeke Hausfather z organizace Berkeley Earth proto upozorňuje, že rok 2027 má vysokou šanci stát se nejteplejším rokem v historii měření.
Generální tajemník OSN António Guterres situaci shrnul stručně: „El Niño přilije olej do ohně již oteplujícího se světa,“ uvádí BBC.
Přestože přesnou sílu letošní události zatím nelze s jistotou určit, většina odborníků se shoduje, že vývoj v Tichém oceánu bude v následujících měsících jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících počasí a klima na celé planetě.
ČHMÚ teď změnil původní 10% pravděpodobnost chladného týdne od 8. do 14. června na 70%