Video se připravuje ...
Blesk udeřil do Burdž Chalífy
Ztráta důvěry v oázu luxusu: Dubaj se snaží nalákat turisty, ti zůstávají obezřetní
Na první pohled se může zdát, že v Dubaji se i přes trvající napětí na Blízkém východě vše vrátilo do „zajetých kolejí“. Byly obnoveny lety a celkově se vzpamatovala dopravní infrastruktura. Důvěru zahraničních návštěvníků však nejlidnatější město Spojených arabských emirátů stále zpět nezískalo. Metropole závislá z velké části na cestovním ruchu se tak ocitla v komplikované situaci.
Podle webu televizní stanice CNN budovala Dubaj dlouhé roky svou pověst především na stabilitě a pocitu bezpečí. I přes celkovou nestabilitu v regionu zůstávaly Emiráty „oázou“ luxusu a spolehlivou leteckou a obchodní křižovatkou.
Po několika měsících od vyostření konfliktu USA a Izraele s Íránem a dronových útocích, které zasáhly budovy v srdci Dubaje, město stále pracuje na znovuvybudování důvěry zahraničních cestujících. Pro mnoho místních se mezitím navzdory sporadickým dronovým útokům život vrátil do normálu. Zčásti se opět zaplnily honosné restaurace, taneční kluby i koktejlové bary.
Přesto je znát, že oproti stavu před několika měsíci chodí lidé ven méně často, doléhá na ně totiž snížení platů i rostoucí životní náklady, jejichž výši ovlivnilo uzavření Hormuzského průlivu. Vzrostly nejen ceny pohonných hmot, ale i běžných potravin.
Řada západních zemí své občany zároveň stále varuje před cestami do oblasti. Austrálie doporučila svým občanům, aby neprojížděli zeměmi včetně Spojených arabských emirátů, zatímco Kanada nadále nedoporučuje žádné cesty do SAE. Spojené státy vyzývají cestující, aby případnou návštěvu SAE důkladně zvážili.
Jiná sorta turistů
Přesto turisté na Dubaj zcela nezanevřeli, jde však o poněkud odlišnou klientelu. Návštěvníci z Ruska či Libanonu se k momentální situaci zdají být zcela lhostejní, Spojené arabské emiráty jsou ve srovnání s jejich domovem stále relativně bezpečným útočištěm. V uplynulých dnech se rodiny z celého regionu hrnuly do dubajských nákupních center oslavit svátek Íd al-adhá (Svátek oběti). O movitou klientelu nepřišly prý ani kosmetické salóny, které jsou oblíbeny zejména u dobře zajištěných Rusek.
„Dubaj mi stále připadá jako mnohem bezpečnější místo než Bejrút. Způsob, jakým SAE zvládly válku, je velmi uklidňující a cítím se zde ve srovnání s domovem extrémně bezpečně,“ svěřila se CNN Fatma Ammar z libanonského hlavního města.
Město však stále nese stopy nedaleko probíhajícího konfliktu. Fasáda hotelu Fairmont The Palm, který byl v březnu zasažen íránským dronem, je již opravena. Další dominanty metropole, mezi nimi i Burj Al Arab, jsou však uzavřeny z důvodu „renovace“. Na tamní mezinárodní letiště udržuje v provozu linky více než 40 leteckých společností. A přestože i ono bylo terčem útoků, běžný cestující dnes stopy po náletech dronů již nezaznamená.
Obezřetnost, nebo ztráta důvěry?
Úbytek turistů je však stále znatelný. „Myslím si, že to vyvolalo spíše váhání cestujících než zásadní poškození důvěry ve Spojené arabské emiráty. Mezinárodní veřejnost často vnímá Blízký východ jako jeden velký region, aniž by rozlišovala mezi jednotlivými zeměmi, a tento pohled přirozeně ovlivňuje rozhodnutí o cestování,“ přemítá Naim Maadad, zakladatel a generální ředitel společnosti Gates Hospitality.
„Letiště, hotely, restaurace a atrakce jsou nadále plně v provozu. Větší výzvou je psychologická stránka. Varování před cestou, těžší shánění pojištění a titulky v médiích nevyhnutelně ovlivňují chování spotřebitelů, i když je realita na místě zcela odlišná. Odvětví proto musí vyvinout větší úsilí, aby komunikovalo jistotu, transparentnost a důvěru, aniž by se zdálo, že ignoruje širší regionální souvislosti,“ dodal.
Aleksandr Supinskij, majitel společnosti TicToc Travel, která se zabývá fotografickou turistikou rovněž poznamenal, že je rozdíl mezi tím, jak o situaci informují média a skutečností na místě. Město podle jeho názoru funguje jako obvykle, připouští však, že kvůli válce a uzavření vzdušného prostoru došlo k určitému „zpomalení“. Kvůli snížené poptávce byl nucen poskytnout některým zaměstnancům delší dovolenou, do října však doufá v narovnání sektoru cestovního ruchu.
Podle generálního ředitele společnosti STORY Hospitality Viktora Abú-Ghanema roli hraje i zdražení letenek vlivem růstu cen pohonných hmot. „V nejistých obdobích se mnoho cestujících stává citlivějšími na ceny. Někteří upřednostní levnější destinace, kratší lety nebo místa blíže domovu,“ uvedl.
Dopady mohou přetrvat
Krize nedopadá pouze na hotely a oblíbené cíle turistů. Největší veletrh cestovního ruchu v oblasti Arabian Travel Market byl odložen na září, aby organizátoři získali více času, zatímco letecké společnosti, cestovní kanceláře a regionální letecké sítě pracují na obnovení běžného provozu.
Podle řady ekonomických prognóz by dopady války s Íránem mohly přetrvávat ještě dlouho po případném uzavření trvalého příměří. Finanční společnost Moody’s předpokládá, že obsazenost hotelů v Dubaji ve druhém čtvrtletí klesne na pouhých 10 % z původních 80 % před konfliktem. Vedení Dubaje reagovalo ambiciózním balíčkem podpůrných opatření zaměřených na urychlení oživení segmentu cestovního ruchu.
Dojít má k pozastavení noční hotelové daně vybírané v luxusnějších zařízeních, zrušení 7% městského poplatku účtovaného k účtům za hotely a restaurace, odložení poplatků souvisejících s pohostinstvím a zrušení poplatků za odložení či zrušení povolení k pořádání akcí. Úřady rovněž povolily ubytovacím zařízením odložit poplatek z prodeje ubytování a stravovacích služeb o tři měsíce.
Nevídané slevy
Nalákat návštěvníky se dubajské podniky snaží také za pomoci značných slev a speciálních nabídek. Arabský módní návrhář, který si přál zůstat v anonymitě, pro CNN uvedl, že rozsah slev, které se nyní v Dubaji nabízejí, nemá obdoby mimo období pandemie covid-19. „Mnoho z těchto míst, do kterých se dříve nedalo dostat, se nyní snaží přilákat zákazníky. Město stále funguje, lidé stále chodí ven, ale podniky musí o každého zákazníka bojovat mnohem více,“ nechal se slyšet.
Některé větší společnosti v oblasti pohostinství ve snaze ušetřit přesunuly část zaměstnanců mimo region. Yannis Stanisière, provozní ředitel mezinárodní restaurační sítě COYA, která má pobočky v Abú Dhabí i Dubaji, uvedl, že jeho společnost poslala některé zaměstnance do svých provozoven v Barceloně a na Ibize.
Hotely jsou i nadále nuceny tvrdě bojovat o hosty, což znamená, že i ony musely nabídnout zákazníkům výhodnější nabídky. Další provozovatelé ubytovacích zařízení obrátili svůj zrak k zahraničním pracujícím, jimž nabídli nevídaně výhodné balíčky, z nichž některé se pohybovaly v cenové hladině okolo 24 000 korun za měsíc. Některé hotely nabídly také resortní kredit dosahující až 100 % ceny pokoje uplatnitelný v restauracích či wellness zařízeních.
Velká část ubytovacích a gastronomických podniků však nadále čelí slabší poptávce a některé z nich raději uzavřely své prostory z důvodu rekonstrukce. Emiráty úspěšně překonaly globální finanční krizi po pandemii covidu-19, důsledky války s Íránem ale představují jiný druh zkoušky, zasahují totiž přímo do vnímání bezpečnosti potenciálních hostů. A právě ta je těžištěm přitažlivosti města pro miliony zahraničních návštěvníků.
13:53
25. 6. 2026
Vážení čtenáři,
prozatím končíme online zpravodajství o konfliktu na Blízkém východě. Děkujeme za vaši pozornost, kterou jste tomuto tématu věnovali.
10:51
25. 6. 2026
Jestliže bude Teherán vybírat mýtné za plavbu Hormuzským průlivem, rozšíří se tato praxe i do dalších mezinárodních vod, což vyvolá totální chaos. Dnes to podle agentury AFP prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio na zasedání Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC) v bahrajnském hlavním městě Manáma. Rubio je na první návštěvě Blízkého východu od podpisu americko-íránského memoranda o porozumění minulý týden. V rámci této cesty navštívil také Spojené arabské emiráty a Kuvajt.
Podle Rubia usilují Spojené státy o mírovou dohodu s Íránem, ne však „za každou cenu“. Ministr ujistil státy Perského zálivu, že žádná část dohody nebude podkopávat jejich bezpečnost, stabilitu a prosperitu. Podepsané memorandum je základem pro nynější jednání o konečné dohodě.
6:48
25. 6. 2026
Dobré ráno, vážení čtenáři,
Bílý dům ve středu požádal Kongres o dodatečné výdaje ve výši skoro 88 miliard dolarů (asi 1,88 bilionu korun). Většinu této částky chce využít na pokrytí nákladů na válku proti Íránu, napsala agentura AFP.
Žádost se týká 87,6 miliardy dolarů. Desítky miliard z této částky mají směřovat na ministerstvo obrany, dále pak k americkým zemědělcům, na podporu boje proti ebole ve střední Africe a na projekty na rozvoj infrastruktury ve Spojených státech.
Témata:
Související
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.