Tomáš Baťa nepodnikal, ale budoval. Stavěl města. Co po sobě zanechal, nestojí za sklem v muzeu, ale přímo v ulicích a budovách, které dnes můžete navštívit a zažít baťovský příběh.
Dvě země, jeden příběh a stopy, které tu zůstaly hluboko zakořeněné. Ve Zlínském a Trenčínském kraji se tento příběh čte nejlépe. Stačí vědět, kde začít.
Zlín: Město, které Baťa vybudoval podle sebe
Zlín je živé město, které dodnes nese Baťův rukopis v architektuře, urbanismu i celkové atmosféře. Průmyslový areál patří k nejzajímavějším příkladům funkcionalismu ve střední Evropě — budovy z červených cihel navržených s přesností a logikou, která působí moderně i dnes. V bývalých továrnách dnes pulzuje jiný život: kavárny, obchody, firmy. Ve 14. a 15. budově sídlí 14|15 BAŤŮV INSTITUT s Krajskou galerií výtvarného umění a Muzeem jihovýchodní Moravy, kde najdete unikátní sbírku obuvi z celého světa a vše o historii firmy Baťa.
Dominantou areálu je Budova 21, v době dokončení druhá nejvyšší administrativní budova střední Evropy. Z vyhlídkové terasy v 16. patře se otevírá pohled na geometricky přesný rastr továrenských budov, nad nimi obytné čtvrti, školní budovy, obchodní dům, kino i společenský dům — vše promyšlené do posledního detailu. Na terase si dáte kávu a po ruce máte dalekohledy stejného typu jako na newyorských mrakodrapech.
Uvnitř na vás čeká další unikát. Tomáš Baťa zemřel v roce 1932 při letecké havárii a vedení firmy převzal jeho bratr Jan Antonín Baťa. Ten nechal Budovu 21 postavit jako administrativní sídlo společnosti — navrhl ji architekt Vladimír Karfík a v době dokončení šlo o skutečný technologický zázrak: sedmnáct podlaží, 77,5 metrů a vybavení bez obdoby — rychlovýtahy, klimatizační systém, telefonní ústředna, potrubní pošta a dodnes funkční páternoster. Součástí je pojízdná kancelář s umyvadlem, telefonem a klimatizací. Jan Antonín Baťa v ní však nikdy nejel — v době dokončení byl v emigraci. Funguje dodnes a patří k nejoriginálnějším zastávkám výletu. Prohlídku si rezervujte předem.
Nedaleko stojí Vila Tomáše Bati — zařízená jednoduše a účelně, bez zbytečné okázalosti, přesně jak bylo pro Baťu typické. Majetek nedával na odiv, ke všemu přistupoval prakticky. Chtěl z každé místnosti vidět na závod. Skoro se mu to povedlo. Z ložnice továrna vidět nebyla. Říká se, že za tím stála paní Baťová. Některé dohody se uzavírají bez svědků.
Ve Zlíně je toho mnohem víc, udělejte si na něj víc než jeden den, ale Památník Tomáše Bati je zastávka, kterou rozhodně nevynechejte. Vrcholné dílo funkcionalismu od architekta Františka Lýdie Gahury bylo otevřeno rok po Baťově smrti, přímo na jeho počest. Uvnitř je maketa letadla, při jehož havárii Tomáš Baťa zahynul. Místo, kde se velký příběh uzavírá tiše a důstojně.
Partizánske: Před Baťou tu bylo pole, po Baťovi město
Za státní hranicí v Trenčínském kraji leží Partizánske — město, které v roce 1938 nebylo na žádné mapě. Baťa si vybral Nitranskou nížinu, postavil továrnu a kolem ní místo pro život: domy, školy, kinosály, hřiště, nemocnice. Vše v baťovském jazyce červených cihel. Jmenovalo se to Baťovany, dnes Partizánske.
Kdo fenomén „Baťa" zná, jedinečný charakter v ulicích a fasádách jednoznačně rozpozná. Pro koho je tento příběh neznámou kapitolou, tomu pomůže Fabrika umenia — kulturně-komunitní platforma pečující o živý baťovský odkaz. Pořádají komentované prohlídky, výstavy, koncerty a diskuse v industriálních prostorách, které by jinak tiše čekaly na zapomnění. Projekt Fabrika 61 proměňuje jednu z původních budov na centrum kultury a komunity. Vstupní branou je Baťa Point na Červené ulici 15. Více na www.fabrikaumenia.sk.
Bojnice: Strana Bati, kterou jste nečekali
Bojnický zámek — jedna z nejromantičtějších staveb Slovenska s tisíciletou historií a siluetou, která se vrývá do paměti — vlastnila v letech 1939 až 1945 firma Baťa. Nešlo jen o symbolickou investici: koncern vnímal Bojnice jako perspektivní místo s hospodářským i rekreačním potenciálem a výrazně zefektivnil správu místních lesů i celého panství. Spojení industriálního světa Bati s romantickou atmosférou Bojnic působí překvapivě dodnes. Bojnice tak uzavírají celý příběh trochu jinak — klidněji, ale stále v duchu Baťovy vize.
Rok 2026: Oslavy, na které stojí za to přijet
Letos, přesně 3. dubna, uplynulo 150 let od narození Tomáše Bati — jubileum, které si svou výjimečností vysloužilo zápis do světového Kalendáře výročí UNESCO. Po celý rok se na obou stranách hranice otvírají nová místa, spouštějí nové programy a baťovský příběh ožívá pokaždé trochu jinak.
Mobilní city modul Baťův svět zastaví ve Zlíně, Partizánském i Trenčíně a přinese výstavy, digitální instalace a program přímo do veřejného prostoru. Výstavy, konference a komentované prohlídky se konají po celý rok na různých místech. V září 2026 zastaví přímo v Partizánském — návštěva města tak získá úplně nový rozměr.
Celý jubilejní program najdete na www.bata150.cz. Baťův region na www.batuvregion.cz. Trenčínský kraj na www.trencinregion.sk, Východní Moravu na www.vychodni-morava.cz. Náš vlog o tématu Baťa si můžete prohlédnout ZDE.
