Poslanci v úterý jednali jen 3,5 hodiny. Jurečka vyvolal emoce slovy o obstrukcích

• Poslanci v úvodu debatovali o růstu rodičovského příspěvku.
• V úvodním kole Sněmovna projednala také senátní novelu o odkladu spuštění elektronizace voleb spolu s usnadněním hlasování pro lidi se zrakovým postižením.
• Před projednáním v prvním čtení je rovněž koaliční novela, která mimo jiné upravuje státní úhradu České poště.
• Opozice má podpisy i na schůzi Sněmovny k Agrofertu, uvedli její představitelé během tiskovek ve Sněmovně.

Jurečka vyvolal emoce

„Když nás někdo obviňuje z obstrukcí, tak je to věc především vládní koalice. Pokud se body nachystají, projednají a prokonzultují se zástupci nás opozice, tak ty věci jsme schopni projednat bez emocí a racionálně,“ řekl Jurečka. Koalice by tak měla pokračovat i u jiných témat, poznamenal lidovecký poslanec, jehož vystoupení provázel potlesk z opozičních a bouchání do lavic z koaličních řad.

„Pan exministr Jurečka nám chtěl sdělit, že do pátku už nic neprojednáme, protože jsme dneska překročili plán, a že teď budou obstruovat,“ komentoval Jurečkova slova předseda vládní frakce hnutí SPD Radim Fiala. Šéf klubu koaličních Motoristů a ministr pro sport Boris Šťastný podotkl, že Sněmovna pro tento rok zřejmě zaznamenala rekord, když projednala víc návrhů než za uplynulých pět měsíců.

Vztahy mezi vládním a opozičním táborem se značně vyostřily v minulém týdnu hlavně kvůli obsazování funkcí dolní parlamentní komorou. Informace z dopoledního jednání členů širšího vedení Sněmovny naznačovaly, že už se poněkud uklidnily.

Ve středu má Sněmovna pokračovat v závěrečném schvalování změn v pomoci lidem ohroženým bytovou nouzí. Odpoledne by měli poslanci zahájit debatu o vládním návrhu na znovuzavedení elektronické evidence tržeb.

Koalice v neshodě, SPD chce víc

Vláda navrhla růst základní rodičovské o 50 000 korun na 400 000 korun pro rodiče dětí narozených od 1. ledna příštího roku. Na podobě růstu ale není v koalici úplná shoda. Hnutí SPD chce poměrné zvýšení příspěvku i pro rodiče dětí do tří let věku narozených před 1. lednem. Část opozice dlouhodobě navrhuje razantnější růst rodičovského příspěvku a zavedení jeho pravidelné valorizace.

„Já rozumí SPD, která otevřela debatu o tom nastavení parametrů (rodičovského) příspěvku, zároveň rozumím postoji ministra Juchelky a absolutně nejvíc rozumím postojům státní kasy. Tady se hraje o dvě možné varianty, z nichž jedna bude ít nároky na státní rozpočet ve výši stovek milionů, zatímco druhá bude mít nároky na státní rozpočet ve výši asi 7,5 miliardy,“ uvedl k tomu na tiskovce ministr Petr Macinka (Motoristé).

Státní úhradu čistých nákladů na základní služby poskytované Českou poštou snižuje koaliční novela z nynějších až dvou miliard korun ročně na nejvýše 1,5 miliardy korun. Pokles hraniční částky předkladatelé zdůvodňují podmínkami veřejné podpory, které schválila Evropská komise. Předloha také posouvá některé termíny související s elektronizací veřejné správy.

Problematické dotace Agrofertu

Opoziční strany posbíraly podpisy pro svolání mimořádné schůze Sněmovny kvůli střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotacím pro Agrofert, řekl dnes novinářům předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Návrh podle místopředsedkyně strany Olgy Richterové opozice podá v řádu dní.

Evropská komise nedávno v dopisu českým úřadům požádala o informace o opatřeních, která byla přijata v souvislosti se zabráněním střetu zájmů premiéra. Babiš vložil v únoru akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust, považuje tím střet zájmů za vyřešený.

Představitelé opozičních STAN, Pirátů či TOP 09 avizovali svolání mimořádné schůze minulý týden. Ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) vyzývali, aby jeho úřad přestal vyplácet dotace holdingu Agrofert, dokud nebude jisté, že je kvůli střetu zájmů předsedy vlády Evropská unie neodmítne proplácet. Bývalý ministr a kandidát do Senátu Martin Dvořák (STAN) podal na Šebestyána kvůli postupu při proplacení dotace Agrofertu trestní oznámení.

Seznam Zprávy uvedly, že od doby, co je Babiš premiérem, vyplatil Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) holdingu na dotacích téměř 200 milionů korun. Ministerstvo zemědělství má za to že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla komise. Nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel ale ČTK potvrdil, že se pozastavení výplaty dotací vztahuje i na zemědělské fondy. Podle Šebestyána nicméně není správný výklad, že by byly dotace pozastavené. Dopis Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku (DG Regio) je právně nezávazný, řekl.

Růst rodičovské podpořen

Rodičovský příspěvek by mohl mohl vzrůst od příštího roku o 50.000 korun na 400.000 korun a na dvojčata a vícerčata ze 700.000 korun na 800.000 korun. Sněmovna podpořila v dnešním úvodním kole vládní novelu, která zvýšení předpokládá pro rodiče dětí narozené po 1. lednu 2027. O okruhu rodičů s nárokem budou poslanci dál jednat. Například koaliční hnutí SPD prosazuje poměrné zvýšení příspěvku i pro rodiče dětí do tří let věku narozených před přelomem nynějšího a příštího roku. Část opozice znovu volá po zavedení valorizace. Novelu teď posoudí sociální výbor.

Dopady přidání na státní rozpočet podle vládní předlohy by byly podle ministerstva práce a sociálních věcí 230 milionů korun v prvním roce. Náklady by postupně rostly a od roku 2030 po plném zavedení a nynějším nízkém počtu narozených by náklady činily asi 3,6 miliardy korun ročně navíc. Cílem růstu rodičovské je podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) snížení dopadů inflace a zlepšení situace rodin s dětmi, včetně lepšího sladění osobního a pracovního života.

Zavedení valorizace rodičovského příspěvku prosazují opoziční STAN a Piráti. Poslankyně STAN Pavla Pivoňka Vaňková už podala návrh s valorizačním mechanismem, podle kterého by příspěvek mohla zvyšovat vždy od ledna nařízením vláda, pokud by úhrnná inflace dosáhla aspoň pěti procent. Pivoňka Vaňková uvedla, že v minulém období ve vládě Petra Fialy (ODS) hnutí STAN pravidelnou valorizaci neprosadilo.

Opozice chce valorizaci

Piráti dlouhodobě chtějí automatickou valorizaci, jako je tomu u důchodů. Přišli už dřív i s úpravou, která by navázala přispěvek na minimální mzdu. Valorizace by podle Venduly Svobodové přinesla předvídatelnost hodnoty rodičovského příspěvku a spravedlivější nastavení systému. Juchelka ale upozornil na to, že zavedení valorizace ztěžuje to, že čerpání rodičovského příspěvku umožňuje velkou pružnost spočívající například ve změně výše měsíční částky.

Poslankyně TOP 09 Zdeňka Blišťanová očekávala komplexnější návrh pro podporu rodin a slaďování rodinného a pracovního života. „Návrh žádné nové nástroje nepřináší,“ řekla.

Reakce vzbudilo útočnější vystoupení Kateriny Demetrashvili (Piráti), v němž kritizovala zejména Alianci pro rodinu, kterou označila za klerofašistickou. „Chápu, že kolegyně z Pirátů si potřebovala střihnout dobré video. Ale pozurážet tady u navyšování rodičovského příspěvku každého, koho potkám, mi přijde trošku zbytečné,“ řekl lidovec Benjamin Činčila.

Demetrashvili se zastala Olga Richterová (Piráti), podle které se zastala mladých a organizace může mít podle ní problematické aspekty. Juchelka o Richterové prohlásil, že je lhářka. Poslanec ODS Vojtěch Munzar nabádal Demetrashvili, aby nepoužívala silná slova a nálepkování. „Vede to jen k rozdělování společnosti,“ poznamenal. Munzarův stranický kolega Jiří Havránek se pozastavil i nad Juchelkovým vyjádřením vůči Richterové.

Elektronizace správy voleb od roku 2028

Elektronizace správy voleb bude naplno spuštěná až od roku 2028. Odklad dnes Sněmovna zrychleně a jednomyslně schválila už v úvodním kole spolu s usnadněním hlasování pro zrakově postižené. Kvůli němu budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb. Změny přinese senátní novela, kterou nyní dostane horní parlamentní komora k potvrzení souhlasu.

Normu, kterou podpořilo všech 155 přítomných poslanců, poté ještě obdrží k podpisu prezident. Ten po jejím přijetí bude moci vyhlásit letošní senátní a komunální volby podle upravených pravidel na 9. a 10. října v souladu s ústavou, upozornil za předkladatele senátor Michael Canov (SLK).

Odklad plného spuštění Informačního systému správy voleb (ISSV), který zavedly počátkem roku změny volebních pravidel, do novely prosadil ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Zdůvodnil to nutností dostatečně zajistit bezpečnost systému proti kybernetickým útokům nebo globálním výpadkům elektrické energie a také proškolit jeho uživatele. Na systém je podle ministra napojená zatím jen polovina obcí.

Poslanecká novela sníží příjmy ČRo?

Český rozhlas by v případě přijetí poslanecké novely zákona o rozhlasových a televizních poplatcích přišel o příjmy 360 milionů až 370 milionů korun ročně. Letos hospodaří s rozpočtem 2,7 miliardy korun. Promítlo by se to do obsahu a šíře veřejné služby i do snížení počtu pracovních míst zhruba o 200 z 1500 a ukončení spolupráce se stovkami externích spolupracovníků. ČRo to uvedl v tiskové zprávě. Připomínky zaslal ministerstvu kultury. Česká televize již dříve vyčíslila dopad novely předběžně na jednu miliardu ročně.

Návrh koaličních poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) osvobozuje od poplatků samostatně žijící seniory, nezaopatřené děti, zdravotně postižené nebo firmy do 50 zaměstnanců. Návrh má předcházet vládnímu zákonu, který převede financování z poplatků na státní rozpočet. Ten má 15. června projednat vláda.

„Poslanecký návrh, který významně snižuje příjmovou základnu, aniž by jasně doložil své dopady a zajistil jejich kompenzaci, by se nevyhnutelně promítl do rozsahu služeb pro posluchače a také bychom museli přistoupit k dalšímu snížení pracovních míst,“ uvedl generální ředitel ČRo René Zavoral. Ohroženo by podle něj bylo zejména regionální vysílání, zpravodajství při mimořádných událostech, zahraniční a sportovní zpravodajství, původní tvorba, kulturní projekty i obsah pro děti, mladé posluchače a seniory.

Snížení úhrady nákladů České poště

Státní úhrada čistých nákladů na základní služby poskytované Českou poštou se zřejmě sníží z nynějších až dvou miliard korun ročně na nejvýše 1,5 miliardy korun. Pokles tohoto limitu předpokládá novela skupiny poslanců koaličního hnutí ANO, kterou dnes v úvodním kole podpořila Sněmovna. Důvodem podle předkladatelů je, že Evropská komise stanovila jako strop kompenzací právě 1,5 miliardy Kč. Projednáním tohoto bodu skončilo dnešní jednání Sněmovny a poslanci se sejdou opět ve středu ráno.

Předloha, kterou se mění některé zákony na úseku vnitřní správy, rovněž posouvá některé termíny související s elektronizací veřejné správy například u spisové služby. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) před poslanci potvrdil, že navrhované změny vznikaly ve spolupráci s ministerstvem vnitra a reagují na zjištěné problémy.