Ministr obrany Zůna v Hráčích: Evropa se Ruska bát nemusí!
Mluví se o tom, že se pod šéfem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD) kýve židle. On to odmítá. A zatímco v Hráčích mezi řádky přiznal, že s premiérem Andrejem Babišem (ANO), který ho převezl například při výběru náčelníka generálního štábu, moc nekomunikuje, sebevědomí mu nechybí. Co jsme si z rozhovoru odnesli? NATO je základ všeho, ať si v SPD říkají, co chtějí. Rusko je hrozba, ale Evropy se bojí. A česká armáda je podle něj ve stále lepším stavu.
Kdyby dnes došlo k vážné bezpečnostní krizi v Evropě a USA se rozhodly si tím nešpinit ruce, podle Zůny by musely reagovat všechny evropské státy. „Bezpečnostní architektura v Evropě je natolik integrovaná, propojená, že pokud by jeden stát v Evropě mobilizoval své kapacity k válečnému úsilí, tak je mobilizují všichni ostatní,“ říká v Hráčích. A jak by Evropa podle ministra dopadla v modelové situaci, kdy by Rusko napadlo Evropu a USA stály stranou?
Zůna tvrdí, že evropské členské státy disponují „velkou vojenskou silou“, která je dostatečnou garancí odstrašení. „Podívejte se na průmyslovou kapacitu a výkonnost Evropy, evropských členských států NATO, ale i Unie. Podívejte se na velikost ozbrojených sil, podívejte se na velikost populace, podívejte se na počty výzbroje. Evropské státy mají už víc výzbroje než USA,“ vypočítává ministr obrany. Podle něj změnil poměr sil i vstup Švédska a Finska do aliance. Připomíná také tempo modernizace armád ve střední a východní Evropě. „Za loňský rok je tam nárůst 173 procent,“ říká.
Ukrajině už ze státního nedáváme nic
Velká část rozhovoru se stočila také k Ukrajině. Šéf NATO Mark Rutte požádal členské státy, aby na pomoc Kyjevu vyčlenily čtvrtinu procenta HDP. Zůna ale zatím toto odmítá a zdůrazňuje, že Česko pomáhá i jinými způsoby. „Česká republika poskytuje podporu Ukrajině v celé škále možností. Devadesát tisíc dětí studuje na našich školách. Máme tady několik set tisíc lidí z Ukrajiny, kteří utekli před konfliktem, poskytujeme jim rozsáhlou podporu,“ vypočítává ministr. Zároveň připomíná podporu českých firem obranného a bezpečnostního průmyslu a také muniční iniciativu. Na námitku, že běží ve výrazně zredukované formě, reaguje ostře: „Absolutně ne. Jen do toho nedáváme prostředky ze státního rozpočtu. Některé ty věci jsou neveřejné.“
Muniční iniciativa běží, ale...
Podle Zůny ani předchozí vláda Petra Fialy neposílala do muniční iniciativy peníze po celou dobu. „Na začátku,“ říká. Poté podle něj šlo už čistě o dárce. „Muniční iniciativa běží a donoři prostě poskytují svoje prostředky,“ dodává. Moderátorka připomněla, že svého času Česko patřilo k prvním zemím, které Ukrajině poskytly desítky tanků, více než sto bojových vozidel pěchoty, vrtulníky nebo systémy protivzdušné obrany. „Ano, na tom jsem se v minulosti podílel, protože jsem byl v uniformě,“ reagoval Zůna. Dnes je ale podle něj situace jiná. „V současné době nedáváme žádné prostředky ze státního rozpočtu ani žádný majetek z výzbroje Armády České republiky,“ říká otevřeně. Podle něho je Ukrajina už silně soběstačná a dosahuje obrovského pokroku v autonomních systémech, dronech a protidronových technologiích. Jako celoživotní voják je prý s tímto přístupem vnitřně srovnaný. „My postupujeme stejně jako spousta jiných zemí. Nedělejte si iluze.“ Odmítá, že by šlo o obrat. „Není to obrat, je to logický vývoj. My jsme prostě přijali takové rozhodnutí.“
NATO na rozcestí? Ano, připouští Zůna
Zůna v Hráčích připouští i to, že NATO stojí na rozcestí. Podle něj dochází k přenosu větší odpovědnosti ze Spojených států na evropské členské státy. „Když jsem před dvaceti lety působil v USA, byl předpokládán návrat ke sférám vlivu, návrat k soupeření mocností,“ říká ministr, který za oceánem studoval i sloužil v armádě. Za klíčové proto považuje, aby na červencovém summitu NATO v Ankaře zazněla jednota aliance. „V tuto chvíli není jiná alternativa. Pokud by mělo dojít k drolení spolehlivosti a fungování článku 5, bylo by to zásadní pro Česko i Evropu,“ varuje. Sám prý vnímá to, jak se o NATO vyjadřuje například americký prezident Donald Trump. „Vidíme nejednoznačnost výroků, jejich velmi častou změnu. V tuto chvíli nám jde především o to zajistit a potvrdit kohezi aliance,“ říká.
Trump vytáhne tabulku. Co ukáže Česko?
Jenže právě Spojené státy mohou po Evropě chtít především peníze. A pokud Donald Trump vytáhne tabulku s výdaji na obranu v procentech HDP, nebude Česko mezi premianty – zatím podle aktuálních kritérií nenaplňuje dvouprocentní cíl, který má daný legislativou. Jak Zůna tvrdí, obhajobou Česka budou jiná kritéria než striktně účetní. „My jim (vedení NATO – pozn. red.) ukážeme budování schopností. To hodnocení ze strany aliance se zjednodušilo na ukazatel procent HDP, což neodráží skutečný stav armád, jejich připravenost, bojovou hodnotu, tempo modernizace,“ říká.
Česká armáda podle něj za 25 let profesionalizace udělala „neuvěřitelný pokrok“. Ministr připomíná, že míří k letounům páté generace (objednávka F-35 z USA), létá s gripeny (čtvrtá generace) a přispívá do integrované protivzdušné obrany NATO. Čeští vojáci jsou rozmístěni v Litvě, Lotyšsku, Polsku i na Slovensku. „V některých oblastech, jako je radioelektronický boj, jsme absolutní špička. Stejně tak v celé řadě komunikačních technologií. Letos začínají dodávky 250 kusů nového BVP. Letos se dokončí dodávky tanků Leopard 2A4, příští rok začnou dodávky tanků Leopard 2A8,“ vypočítává. Připouští ale, že procenta HDP budou politicky dál hrát zásadní roli. „To je pravda. Jde o to, co vyjednáme, jak přesvědčíme své alianční partnery. Nakonec jsou to ti strategičtí plánovači, kteří hodnotí schopnosti,“ uzavírá.
Babišova vláda změnila kurz
Podpora Ukrajiny a investice do obrany jsou tématem politického boje prakticky od ruské invaze v roce 2022. Změna proti předchozí vládě je přitom zřetelná. Kabinet Petra Fialy patřil po ruské invazi k nejviditelnějším evropským podporovatelům Kyjeva: podle souhrnu ministerstva obrany poskytlo Česko od roku 2022 Ukrajině vojenskou pomoc za 17,4 miliardy korun, na refundacích od spojenců a z EU získalo 25 miliard a přes český obranný průmysl se z prostředků zahraničních partnerů a Ukrajiny pořídil vojenský materiál za stovky miliard. Babišova vláda naproti tomu nastavila jiný kurz: muniční iniciativu neruší, ale Česko v ní má být už jen koordinátorem a nemá do ní dávat „žádné peníze českých občanů“. Podle prezidenta Petra Pavla to ale vysílá špatný signál – zatímco loni se na iniciativě podílelo osmnáct zemí, nyní jich má být devět. Přesto má projekt dál běžet: na letošek jsou podle aktuálních údajů zasmluvněné a financemi pokryté dodávky více než milionu kusů velkorážní munice pro Ukrajinu.
Kariérní voják, kterého SPD a Babiš „vytáhli“
Jaromír Zůna se narodil se 26. listopadu 1960 v Přílepech do rodiny důstojníka Československé lidové armády. Vystudoval vojenské gymnázium a pokračoval na vojenské vysoké škole. Roku 2010 absolvoval doktorské studium na Univerzitě obrany v Brně, v roce 2017 vystudoval mezinárodní vztahy a evropská studia na Metropolitní univerzitě v Praze. Před rokem 1989 byl v KSČ a měl zájem o působení ve vojenské rozvědce, což se nestalo kvůli revoluci. V 90. letech působil s IFOR/SFOR v Bosně a Hercegovině. Roku 2019 byl jmenován generálporučíkem. Působil jako první zástupce náčelníka Generálního štábu Armády ČR, roku 2022 se o pozici náčelníka ucházel. Roku 2025 odešel z armády ke zbrojařské společnosti. Od prosince 2025 je ministrem obrany nominovaným SPD a vicepremiérem. Je ženatý, má dva syny.
Zajímá vás, jak s Babišem „bojoval“ o nového náčelníka generálního štábu, proč prý není slabý ministr, jaké „notičky“ dostává od Tomia Okamury, jestli s tím chtěl praštit a čeho chce ve funkci dosáhnout? Pusťte si celý videorozhovor!
Klikejte ve videu na témata, která vás zajímají
00:00 - 25:55 O Zůnově budoucnosti ve vládě, vztahu s Babišem i konfliktu při výběru nového NGŠ:
25:56 - 31:20 O tom, jak se tato atmosféra odráží v Armádě ČR.
31:21 - 48:24 O summitu NATO, účasti prezidenta i o tom, co tam chce vláda říci.
48:25 - 52:48 O tom, co by se stalo, kdyby Evropu napadlo Rusko a USA se rozhodly nepomáhat.
52:49 - 1:00:29 O tom, zda se jako voják a příznivec NATO necítí rozpolcen coby nominant SPD.
1:00:30 - 1:06:24 O jeho vidění světa, vstupu do KSČ i o tom, jakou knížku má na nočním stolku.
Pořad Hráči: Pravidelně v Blesku ti, co vládnou Česku!
Blesk už čtvrtým rokem přináší čtenářům a divákům exkluzivní pořad Hráči, v němž se střídají ti, kdo v Česku něco znamenají ve sféře byznysu, politiky, managementu či showbyznysu. Pořad loni získal stříbrnou příčku v soutěži Podcast roku (kategorie: Zprávy a souvislosti). Zhruba hodinové rozhovory, které vede zkušená moderátorka politických debat i rozhovorů s vrcholnými ústavními činiteli Vera Renovica, si můžete vychutnat nově každý týden na webu Blesk.cz. V tentýž den si pak jejich písemnou podobu přečtete v tištěném deníku Blesk. To vše, abychom našim čtenářům umožnili podívat se za oponu, za níž se rozhoduje o našich životech, peněženkách či budoucnosti našich dětí. Jestli chcete vědět víc o těch, kteří skutečně ovlivňují zemi, v níž žijete, dívejte se na Hráče na Blesk.cz!
Estonsko, Litva, Švédsko, Finsko atd, soudruhu rakosko ?!?
