Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro pořad Hráči reagoval na řadu aktuálních událostí - sudetoněmecký sjezd v Brně, který by se dle Bernda Posselta měl střídavě konat v Česku a v Německu a který tvrdě odsoudil exprezident Miloš Zeman, na záměr Babišovy vlády prodat státní podnik Explosia či na třeskuté dění kolem koncesionářských poplatků a financování ČT. A co říká na nového náčelníka Generálního štábu Miroslava Hlaváče, který má nahradit Karla Řehku?
Pavel pro Blesk: Velice škodlivý krok Zemana! Co říká na tlak na ČT či náčelníka Hlaváče?
- Video se připravuje ...
1.O kompetenční žalobě
Nebyla chyba, že jste promluvil o kompetenční žalobě?
„Ne. Je potřeba tuhle situaci ukončit. Už několik měsíců se tady zabýváme něčím, co z pohledu veřejnosti je jen těžko srozumitelné, mnoha lidem vlastně už se to i zajídá, a já musím říct, že mně také, a věřím, že i premiérovi, protože máme skutečně mnohem více a důležitějších věcí na starosti.
A proč se jí tedy zabývat i nadále?
„Po více než 30 let fungovala dohoda na dělbě rolí, kdy prezident v duchu ústavy a článku 63, že zastupuje zemi navenek, se účastnil summitu Severoatlantické aliance a zároveň vrcholných schůzek na úrovni OSN, tedy valného shromáždění v září. A premiér se účastní všech aktivit, které souvisí s Evropskou unií.
Z tohoto pohledu já vnímám ten spor ne jako spor mezi prezidentem a někým z vlády, anebo premiérem, ale spor o to, jaké jsou a budou pravomoce prezidenta. A ty pravomoce si prezident nevybírá, ty jsou mu stanoveny, to je v podstatě pracovní náplň. A já, když na ně budu rezignovat, nebo když bych ustoupil s tím, že prezident bude tak, jak by si možná někteří přáli, pouze kladečem věnců, pak se nebudu věnovat mandátu, který mi dalo 3 360 000 voličů.“
Máte už tu kompetenční žalobu připravenou?
„No, byl bych asi špatný bývalý voják, kdybych nebyl připraven na varianty B, C a D. Takže ta varianta je připravena, ale já věřím tomu, že nebude nutné ji použít.“
Je správně formulována? Advokáti varují, že chyba ve formulaci kazí vaše šance, že se tím vůbec budou v Brně zabývat.
„Já samozřejmě nejsem právník, takže v této věci dávám na doporučení a názor právníků. Ti to konzultovali i s experty na ústavní právo a předpokládám, že pokud by taková varianta nastala, a já věřím, že k ní nedojde, tak ta žádost má podle mého názoru velkou šanci na úspěch.“
Kdyby vás jako bývalého činovníka NATO pozval sám Mark Rutte, šéf NATO, letěl byste?
„Tady nejde o vítězství ega Petra Pavla. Tady jde o ústavní pravomoce prezidenta, ať už jím bude Petr Pavel, nebo potom kdokoliv jiný. A já bych rozhodně považoval za špatné, kdybychom se měli před dveřmi hlavního jednacího sálu přetlačovat s Andrejem Babišem, kdo půjde dovnitř, kdo tam bude reprezentovat Českou republiku. Bylo by to necivilizované rozhodnutí a takové bych dělat nechtěl.“
Čili po vlastní ose v žádném případě?
„Ne, já bych to skutečně viděl jako necivilizované rozhodnutí, a takové bych dělat nechtěl.“
A krom toho rozdělení pravomocí, proč by mě jako občana mělo zajímat, jestli poletíte vy? V čem mi vaše přítomnost banálně řečeno prospěje?
„Summit NATO je i o tom, že si hlavy států neformálně promluví o tom, jak se vyvíjí bezpečnostní situace, jak na to může celá aliance reagovat, co přispěje, nebo naopak nepřispěje k větší bezpečnosti, jak reagovat na odklon Spojených států od Evropy a od zájmu nad její bezpečností.
To jsou všechno věci, které samozřejmě vyžadují nějakou i hlubší expertizu. Já se v té oblasti pohybuji celý život a nikdy jsem to nestavěl tak, že bych v této věci chtěl s vládou soupeřit, ale napak, že jsem připraven s vládou spolupracovat. Mně skutečně záleží na tom, aby z toho prospívala a byla bezpečnější Česká republika.“
Video Pavel exkluzivně v Hráčích: Kompetenční žalobu má připravenou. Věří, že ji kvůli summitu NATO ale nakonec nepodá.Video se připravuje ...2.O kontaktu s Babišem
Kolikrát jste spolu byli s Andrejem Babiše od 8. května, kdy došlo k osobní schůzce v nějakém kontaktu?
„Několikrát písemně a jednou osobně.“
A jaký je ten kontakt? Je familiérní, je korektní, je někde konfliktní?
„Já si myslím, že od počátku, kdy jsme se začali scházet, což bylo ještě před volbami, tak ten vztah byl formován jako korektní. S výjimkou jedné schůzky, která se nepovedla, já musím říct, že se nepovedla z obou stran, tak všechny ty ostatní schůzky korektní byly a já z nich cítím snahu se opravdu pragmaticky domluvit.“
3.O vzkazech od Motoristů
Je pravda, že vám dodnes chodí na Hrad různými kanály vzkaz, že pokud opravdu jmenujete toho Filipa Turka, tak všechno může skončit, všechno může být zase v pořádku?
„Tak v poslední době už ne, ale pár takových vzkazů přišlo, ano.“
Můžete říct, jak frekventovaně a kdy naposledy?
„Já bych řekl, že to je asi tak dva, tři týdny, ale já tento druh dohod nedělám. Já jsem řekl jednoznačně, ale napsal jsem to i v dopise premiérovi, jaké byly moje důvody k nejmenování Filipa Turka i při všech složitostech, které s tím byly spojené, a jsem si jich vědom.“
4.O obměně ve vládě
Spekuluje se, že by mohlo dojít k poměrně rozsáhlé obměně, rekonstituci vlády, jména ministrů, kteří by mohli být obměněni, jsou třeba Zuzana Mrázová, ministryně pro místní rozvoj, Oto Klempíř, ministr kultury, Jaromír Zúna, ministr obrany. Dojde-li k tomu, využijete nějak svých pravomocí, abyste zase dal na srozuměnou, že nejste automat na podpisy?
„Já to především vnímám tak, že nejenom tedy návrh na složení, ale především potom výkon celé vlády je odpovědností premiéra. Pokud premiér dospěje k závěru, že chce některé ministry nahradit, tak očekávám, že mě seznámí se svým záměrem, koho a kým chce nahradit.
Já mu stejně, jako to bylo v případě před prvním jmenováním vlády, řeknu svůj pohled na věc. Pokud bych u někoho cítil, že je potřeba premiérovi říct možná i věci, které by měl vědět a třeba neví, tak mu to řeknu, ale vnímám, že to je na něm.“
Jsou tito ministři podle vás na odpis?
„To je na premiérovi. On chtěl, myslím, s půlroční periodou vyhodnocovat výkon jednotlivých ministerstev a rozdávat nové úkoly, takže já počkám, až s čím případně Andrej Babiš přijde.“
5.O rozpočtu na rok 2027
Až dojde na schvalování rozpočtu na příští rok, co budete dělat? Opozice je absolutně zděšena z varianty, že by mohl být deficit ještě hlubší než v tom rozpočtu letošním, mluví se o tom, že by mohl překročit 400 miliard. Takový rozpočet vy byste podepsal?
„To je asi velice těžké takhle říct, protože samotná výše deficitu není úplně tím jediným a rozhodujícím kritériem. To, co mě na tom zajímá nejvíc, je, jak vláda odůvodní případné navýšení deficitu. I z pohledu ekonomů samotné zadlužení nemusí být zásadní problém, pokud je směřováno do investic a ty investice především do těch prorůstových opatření.
V takovém případě je možné i dočasné navýšení deficitu tolerovat, protože bude mít potenciál ozdravit ekonomiku a zlepšit hospodářské výsledky. Na druhou stranu, pokud začínáme tady hovořit o odstraňování bariér pro neřízené zvyšování deficitu, tak to vyvolává obavy. Už v dnešní době jenom obsluha státního dluhu stojí Českou republiku asi 110 miliard korun a to číslo se bude zvětšovat.“
Vy mi tady k tomu státnímu rozpočtu říkáte, že ho podepíšete, pokud ten deficit bude rozumně vyšší, než je na tento rok, a pokud bude na věci, které vy považujete za rozumné. Je to tak?
„Ne ani tak já, které považuji za rozumné, ale které spíš bych řekl odborná veřejnost, v tomto případě především ekonomové, budou považovat za opatření, která povedou s velkou pravděpodobností k růstu. Proto říkám, že se k tomu nechci stavět ortodoxně, abych řekl, dojde-li k navýšení rozpočtu, tak já ho, pardon, k navýšení deficitu, tak já budu rozpočet vetovat, tak to určitě nestojí.
Já budu vycházet zaprvé teda z konkrétního návrhu, ze zdůvodnění, ale i z konzultací s experty, abych si byl jistý, že to, pod co se podepisuji, buďto povede k růstu i za cenu možná nějakého zvýšení deficitu, anebo je naopak nezodpovědným rozhazováním, které k růstu nepovede, a v tom případě nezbyde nic jiného, než takový rozpočet vetovat, ale to předbíháme, protože se tady bavíme o hypotetické situaci.“
6.O prodeji Explosie
Co si myslíte o plánovaném odprodeji Explosie tak, jak o něm mluví Andrej Babiš?
„Já se přiznám, že mě ta informace zaskočila. Poptávka (po výbušninách – pozn. red.) stále roste, což garantuje, že určitě nebude klesat ani hodnota podniku. Naopak, že spíš poroste. Rozumím na jednu stranu argumentu, že by za něho asi bylo hodně peněz.“
Ano, mluví se i o 16 miliardách korun.
„Ale na druhou stranu 16 miliard nevyřeší problémy v naší bezpečnosti, v dopravě, a ani ve školství, ani ve zdravotnictví. Vlastně by to byla částka, která by se rozplynula velice rychle, a my bychom přišli o firmu, která je a může být opravdu velice cennou do budoucna.
Hovoříme dnes na téměř každém kroku o soběstačnosti ve strategických komoditách, hovoříme o odolnosti a na druhou stranu bychom se zbavili společnosti, která nám právě tyto parametry může zajistit. Já bych neměl nic proti privatizaci, většinou se ukazuje, že stát není tím nejlepším hospodářem, pokud jde o státní podniky, ale bavme se tedy o privatizaci prostřednictvím českého subjektu, těch českých firem.“
Už se jich prý řada přihlásila, a ještě jsou ve hře i Francouzi.
„Myslím si, že kdybychom se podívali na zkušenosti do zahraničí, tak asi málokterá vláda v Evropské unii by v dnešní době prodala nějakou ze svých strategických firem.“
Takže prodávat, anebo neprodávat, anebo prodat jenom českému vlastníkovi, anebo nějaké to poloviční řešení, že si tam stát ponechá část?
„Já bych řekl jakékoliv řešení kromě prodeje do zahraničí.“
Video Babiš o prodeji Explosie: Není to strategická firma z pohledu financíVideo se připravuje ...7.O výběru náčelníka
Premiér si prosadil nového Náčelníka generálního štábu navzdory preferencím ministra obrany Jaromíra Zůny. Jak jste to vnímal vy, protože vy jste byl do toho procesu zapojen?
„Tak já jsem měl s ministrem obrany takovou dohodu, že mi jména, která bude navrhovat, neformálně dá předem, protože prezident je na konci schvalovacího procesu. Já jsem se s ním bavil, řekl mu, aniž bych mu říkal preferovaného kandidáta, kdo z nich nejvíc naplňuje daná kritéria. On řekl, že se s tím ztotožňuje a že takhle to předá premiérovi. Potom, když jsem mluvil s premiérem, tak on se zeptal, proč není součástí výběru ještě jedno jméno.“
Bylo to tedy jméno generálporučíka Hlaváče.
„Ano. Já jsem mu řekl, že to se musí zeptat ministra obrany, ale že ani proti generálu Hlaváčovi nemám jediný argument, který by ho z toho výběru diskvalifikoval. No, a následně mi Andrej Babiš ještě jednou volal, ptal se mě, zda bych s tímto kandidátem měl nějaký problém. Zopakoval jsem mu, že ne.“
To se Andrej Babiš bavil víc s vámi než s Jaromírem Zůnou.
„To je věcí mezi nimi dvěma.“
Vám Andrej Babiš řekl, jak přišel na jméno genpor. Hlaváče? On jej prý nechtěl navrhovat ani končící NGŠ Karel Řehka, přitom genpor. Hlaváč byl jeho zástupce.
„To já nevím, já jsem s generálem Řehkou nekonzultoval návrhy, ale musím říct, že je naprosto přirozené a logické, že v tom návrhu nakonec je, protože je to první zástupce.“
O čem to vypovídá? O tom, že má ministr obrany slabou pozici, jak ostatně tvrdí i jeho předchůdkyně ve funkci veřejně Jana Černochová?
„To já nechci hodnotit, já nakonec ani neznám konkrétní důvody, proč v tom návrhu nebyl, a ani si nevzpomínám z toho, co jsem měl možnost já vidět na nějaké dřívější rozpory mezi tehdy ještě generály Zůnou a Hlaváčem.“
8.O své další kandidatuře
Vy jste tušil, už když jste četl výsledky sněmovních voleb loni v říjnu, že přijde vláda, s níž budete mít takto dynamicky, někdo by možná řekl, vyostřený vztah, a je vám to líto?
„Líto mi to rozhodně není, protože s tím stavem se dalo počítat. Ale já jsem byl připraven pracovat s Andrejem Babišem i přes názorové rozdíly, protože i ty názorové rozdíly mohou vést nakonec k lepšímu rozhodnutí. A jsem na to připraven i teď, pokud se dokážeme přenést přes ty z mého pohledu až zbytečné rozpory.“
Vnáší to nějaký faktor do vašeho rozhodování o tom, zda budete znovu kandidovat? Jsou dny, kdy vás ty rozpory tak naštvou, že si řeknete: to už snad ani radši ne?
„Já těm momentálním emocím tolik nepodléhám. Jsem dost starý na to, abych věděl, že není každý den svátek, že někdy se daří, někdy se nedaří, a i proto jsem vždycky říkal, že mně spíš záleží na tom, jak to vnímají občané, a také věc, kterou neovlivníme, a to je zdraví naše a naší rodiny. Zatím tu podporu cítím, takže není důvod propadat nějakým poraženeckým náladám a já si myslím, že když to takhle bude pokračovat dál, tak v příštím roce může padnout rozhodnutí, jestli tedy ano nebo ne.“
Je to vaše načasování vlastně fér k někomu, kdo by třeba na tu prezidentskou kandidaturu pomýšlel a říká si, že když budete kandidovat vy, tak vlastně ani nemá cenu do toho jít, pokud s vámi tedy sdílí světonázor, který je poměrně jednoznačný?
„Já jsem si tohoto faktoru vědom, a i proto nebudu nijak s oficiálním oznámením otálet. Myslím si, že tak roční lhůta před volbami by asi byla férová i ke všem možným kandidátům, takže proto říkám, v příštím roce to oficiální oznámení bude.“
9.O spojování koalice a opozice
Měl jste v jednu chvíli ambici se snažit dostávat ke stejnému stolu opozici a koalici, pamatujeme si to z roku 2024, kdy se jednalo o změnách v důchodech, ale špatná akustika to nějak zhatila. Tyhle snahy už vzdáváte, nechtěl byste to třeba zopakovat ve věci změn financování veřejnoprávních médií?
„Já to dělám. A když jste zmínila veřejnoprávní média, tak kulatý stůl na téma veřejnoprávní média mám připravený už nějakou dobu, postupně se mi z něho omluvili aktéři, kteří by u toho byli klíčoví.“
Takže ministr kultury, předpokládám?
„Například. Na druhou stranu, vzhledem k tomu, že i premiér uznal, že ten návrh nebyl dobrý a ministryně Schillerová přímo vyzvala k přepracování, tak já předpokládám, že bude asi rozumnější počkat, až bude nějaký konkrétnější návrh, a potom jsem připraven sezvat znovu nejenom zástupce různých názorů na to, jak by to mělo vypadat, ale také odborníky na média i zástupce těch médií, kterých se to týká, a pobavit se o tom, jakou cestou by bylo vhodné jít.“
Co to svědčí vlastně o tom vašem pokusu spojovat a nikoliv rozdělovat, když se vám z toho kulatého stolu aktéři omluví a odmítnou přijít?
„Svědčí to o tom, že žijeme v demokracii a že nejsme v systému, kde by prezident zavelel a všichni bez výhrad poslouchali. Já to taky tak beru, snažím se v těch dotyčných vyvolat přesvědčení, že je i v jejich zájmu, aby se kulatého stolu nebo jednání zúčastnili, protože mohou naprosto bez jakýchkoliv závazků říct svůj názor na věc, prezentovat svoje argumenty.
Já jsem na úvod všech takových jednání zdůrazňoval, že žádný názor nebude odmítnut předem, ať už přijde z jakékoliv názorové strany, a že bych chtěl, abychom se dopracovali k řešení, které nakonec bude kompromisním a optimálním nikoliv pro někoho z aktérů, ale pro tuto zemi.“
Do systému byla vložena poslanecká novela, která chce odpustit poplatky lidem nad sedmdesát pět let a také firmám do padesáti zaměstnanců. Co s tím uděláte, až doputuje ten dokument až k vám?
„Mně to přijde jako takové řešení dílčích a podružných detailů, místo abychom řešili podstatu, a ta podstata je v tom, že bychom si měli říct, co je špatně na stávajícím modelu, co by případná změna měla přinést lepšího, co vlastně představuje služba veřejných nebo veřejnoprávních médií.“
Tak o tom už se tady bavíme asi čtyři roky.
„Bavíme, ale nikdy jsme se na ničem neshodli.“
Vy jste mi každopádně utekl z otázky, co uděláte s tou novelou…
„Já ji nejdřív musím vidět.“
Ani na základě hrubých obrysů vlastně nevíte, jestli jste pro anebo proti?
„Ne, je to dílčí problém, kdy neřešíme podstatu. Také předkladatel tohoto návrhu (Patrik Nacher – pozn. red.) byl pozván ke kulatému stolu. Doufám, že nakonec dorazí.“
10.O manželce Evě
Co vám k rozhodnutí o další kandidatuře říká vaše manželka?
„Už se nevyjadřuje tak razantně, jako když jsem jí oznámil záměr na první kandidaturu. Už to vnímá v jiném světle a já jsem rád, že se našla ve své roli, že se opravdu intenzivně věnuje problémům vzdělávání dětí ze znevýhodněných rodin nebo oblastí, věnuje se seniorům, samoživitelkám a spolupracuje s organizacemi, které se starají o lidi s různými druhy těžkých onemocnění.
Já si myslím, že v téhle oblasti odvádí dobrou práci, já jsem za to moc rád a vidím, že jí to přináší i radost, když se něco podaří. Tak, jak ji znám, také vím, že jí vadí, když odejde od nedodělané práce, takže pokud některé projekty běží a ona ví, že by mohla udělat ještě spoustu dalšího, asi by je nechtěla nechat ladem. Myslím si, že by už od ní žádné negativní stanovisko nezaznělo.“
Ještě by vás mohla přemlouvat, abyste do toho šel…
„To asi úplně ne, ale na druhou stranu se asi nebude zlobit, když k takovému závěru dojdu.“
Vaše žena se začala na sociálních sítích politicky realizovat, byla na demonstraci na Letné. Zrazoval jste ji od toho?
„Moje žena rozhodně není ten typ, která by se spokojila s tím být dobře vypadajícím doplňkem svého manžela. Má svůj názor na spoustu věcí. Někdy bych i uvítal, kdyby byl možná méně artikulovaný, což nakonec ale známe ze vztahů všichni. Na druhou stranu, ona velice těžce nese jakoukoliv nespravedlnost, jakékoliv překročení limitů slušného chování, protože je zastánkyní toho, že lidi se mají k sobě chovat slušně a nejenom v politice, ale kdekoliv.
A když vidí, že jsou hranice překročeny, má tendenci reagovat. Já jí to nezazlívám, protože je v tom autentická. A i když jí to někdo může vyčítat, tak než abych ji nabádal k tomu, aby byla nezúčastněnou a za každé situace nestrannou pozorovatelkou dění kolem sebe a snažila se jen dobře vypadat, radši snesu sem tam kritiku na její adresu, protože jsem přesvědčen o tom, že to, co dělá, tak dělá s naprosto čistým svědomím. Ne, nezrazoval bych ji od toho.“
Když kulminovala kauza esemesek od Petra Macinky, tak zuřila za vás?
„Ano. Jak říkám, moje žena snáší velice těžko nespravedlnost a hrubé chování a toto ji opravdu nadzvedlo.“
Bude vaše žena kandidovat v komunálních volbách i zastupitelkou v Černoučku, což je obec, ve které máte dům?
„Já si myslím, že její kandidatura byla vázaná i na kolegy a kolegyně, se kterými tak kandidovala, především tedy na starostku. Starostka velmi pravděpodobně do dalšího období kandidovat nebude, takže si dokážu představit, že žena asi do toho nepůjde taky, protože za každou cenu zastupitelkou být nechce.“
11.O sudetoněmecké kauze
Jaké jste vy dostal reakce na vaše setkání s ministerským předsedou Bavorska Markusem Södrem?
„Ty reakce byly samozřejmě od těch nejvyhraněněji negativních až po ty nejpozitivnější. To podstatné je, že já v tom setkání nevidím nic negativního. Od začátku svého období jsem dával najevo, že mi bude záležet na dobrých sousedských vztazích a s Bavorskem se je snažíme budovat už roky. Spolkové země mají dost značnou míru autonomie, především třeba v ekonomických otázkách, proto dávalo smysl bavit se s Bavorskem, které je přibližně rozlohou teritoria velké jako my, má asi o tři miliony obyvatel více než my, ale je nesrovnatelně ekonomicky silnější a pro nás je to vlastně z celého Německa nejsilnější ekonomický partner.“
Ale tahle diskuse probíhala v nějakém kontextu, který hrál roli.
„No, já bych asi nechtěl říct, že to nehrálo roli. Ale pozvání měl už dlouho a skutečně naprostou část našeho jednání představovala budoucnost, a především tedy dopravní propojení, jak železniční, tak silniční, představovala přeshraniční spolupráce a musím říct, že jsem velice ocenil to, že i přes citlivost a atmosféru, která tady byla iniciována některými politickými uskupeními, on vše vnímal konstruktivně s tím, že budoucnost je výrazně důležitější než emotivní otvírání minulosti. Ta byla podle jeho i mého názoru úspěšně uzavřena česko-německou deklarací z roku 1997.“
Mluvíte o atmosféře, kterou iniciovali někteří politici. Co vám vadilo?
„To, že někdo začne po téměř 30 letech od uzavření deklarace vytahovat věci, které už by měly být vyřešené jenom s cílem vyvolávat nenávist, vyvolávat společenské tření a získávat si na tom laciné politické body, to mně opravdu přijde jako velice škodlivé.
To, že se Miloš Zeman dal do party s paní Konečnou a Rajchlem, mně přijde na jednu stranu možná z jeho pohledu pochopitelné, protože tak se vyjadřoval již v minulosti, na druhou stranu z pohledu této země velice škodlivé, protože i v zahraničí ho stále vnímají jako bývalého prezidenta, a pokud si někdo u nás myslí, že výroky našich politiků a expolitiků zůstávají uvnitř našich hranic, tak se hluboce mýlí. I ve vzdálenějších zemích si mnohdy přečtou, co kdo z našich politiků kde řekl a vnímají to velice citlivě.“
Na druhou stranu vy říkáte, že minulost má zůstat minulostí a že je řada desetiletí, která uplynula od česko-německé deklarace, ale třeba Bernd Posselt, což je mluvčí sudetoněmeckého krajanského uskupení, pardon, v roce 2003 vlastně hlasoval proti tomu, aby Česká republika měla právo vstoupit do Evropské unie, protože se dostatečně neomluvili za divoký odsun. Tak kdo je tedy jednou nohou v minulosti?
„Všichni určitě procházíme nějakým vývojem, a když jsme tady zmínili Miloše Zemana, tak Miloš Zeman s oblibou říkal, že jenom blbec nemění své názory. Bernd Posselt se od těchto názorů už distancoval, distancoval se od nich opakovaně a řekl bych, že v posledních minimálně 10 letech je asi jedním z nejhorlivějších zastánců prohlubování česko-německého a česko-bavorského přátelství, a když jsem sledoval jeho výroky i teď v posledních dnech kolem toho, co se dělo, tak byly mimořádně umírněné. Na tom sjezdu nezaznělo nic, co by se dalo označit za štvavé, ani jediným slovem nezpochybnil Benešovy dekrety a vůbec je ani nezmiňoval, naopak hovořil o budoucnosti, hovořil o tom, že bychom skutečně ty zlé věci z minulosti měli sami v sobě vyřešit.
Já musím říct, že když jsem viděl, jak dlouho se Německo vyrovnávalo s důsledky druhé světové války, kterou způsobili, kolika úrovněmi a kolik morální očisty prošli, jak moc se nejenom omlouvali, ale jak moc udělali pro to, aby tu roli i svých předků odčinili, tak si myslím, že podobně by k tomu měli přistoupit i ostatní a my jsme se třeba k některým nesrovnalostem, ke kterým docházelo při odsunu - a nebyly to jenom nesrovnalosti, byly to i z dnešního pohledu trestné činy – stavěli, jako by se nás vlastně netýkaly. I historici upozorňují, že ten odsun nebyl proveden ani s dnešními, ale ani tehdejšími měřítky.
Pokud to dnes někdo otvírá a snaží se tady znovu vyvolávat nenávist, vytahovat staré zločiny, staré křivdy, tak vlastně jenom vytváří takové perpetuum mobile, které vždycky po nějaké době vyvolá zlou atmosféru, poškodí vztahy a pak se zase budeme x let snažit je napravovat a obnovovat. Když se podíváte na všechny konflikty ve světě, nakonec je vždy jedinou cestou nějaké usmíření. V případě občanských válek je to národní usmíření, v případě válek mezi státy je to nakonec nějaká forma vyrovnání těch vztahů, udělání tlusté čáry a důraz na budoucnost. Jiný způsob není a já si myslím, že my opravdu dnes tu kvalitu vztahu s Německem a s Bavorskem máme tak vysokou a ekonomicky je pro nás tak důležitá, že bychom byli sami proti sobě, kdybychom ji chtěli čímkoliv poškozovat.“
V roce 2013 za prakticky totožné úvahy Karel Schwarzenberg dostal výprask v přímé prezidentské volbě. Vy tohle, co tady říkáte, říkáte s plným vědomím toho, že to může třeba i ovlivnit nějaké vaše skóre, budete-li kandidovat v roce 2028?
„Já jsem si toho vědom a záměrně zmiňuji Miloše Zemana, protože on v té době tento faul použil proti Karlu Schwarzenbergovi. Nepochybuji o tom, že ho bude používat i proti mně. Ale já jsem opravdu přesvědčen o tom, že většina občanů téhle země nechce vykopávat staré kostlivce a začít hledat důvody, proč bychom měli s našimi sousedy být v nějakém nepřátelském vztahu. Jsem přesvědčen o tom, že většina racionálně uvažujících lidí ví o tom, že i na straně českého státu, Československa, tehdy docházelo ke zločinům a že jsme si to ale všechno už vyříkali a rozhodli jsme se jít dál.“
Video Během proslovu Miloše Zemana na demonstraci v Brně začal mluvit Miroslav Sládek do megafonu. To se ale davu nelíbilo, tak ho odtáhli pryč a snažili se mu megafon sebrat.Video se připravuje ...- Související
Témata:
Aby to s tebou nefláklo Ras Putine!