Putinův nezdar: Sláva a velebení vztahů, ale… Smlouvu na plynovod z Pekingu nepřivezl
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching podepsali v Pekingu řadu dohod zaměřených na prohloubení strategických a ekonomických vazeb, přičemž Moskva se snažila proměnit pozitivní dojem ze summitu v konkrétní výsledky v oblasti energetické spolupráce uprostřed turbulencí na světových trzích s ropou a plynem způsobených válkou v Íránu.
Navzdory opakovaným slibům přátelství a strategické koordinace však státní návštěva z 20. května skončila bez jakéhokoli veřejného průlomu v otázce dlouho odkládaného plynovodu Síla Sibiře 2, projektu za miliardy dolarů, který Moskva považuje za klíčový pro přesměrování vývozu plynu z Evropy do Číny po ruské invazi Ukrajiny. Jednání se opakovaně zastavila kvůli cenám, stavebním nákladům, objemům dodávek a obavám Pekingu z přílišné závislosti na ruské energii, informovaly weby Rádia Svobodná Evropa a Detutsche Welle.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že „základní parametry dohody“ ohledně plynovodu jsou již stanoveny, včetně jeho trasy a způsobu výstavby. Další podrobnosti neuvedl a dodal, že pro tento megaprojekt zatím neexistuje jasný časový harmonogram, jelikož „ještě zbývá vyřešit některé detaily“. Společné prohlášení vydané po schůzce uvádělo pouze to, že Putin a Si „se dohodli na dalším prohlubování komplexních partnerských vztahů v oblasti energetiky“ a „prohlubování vzájemně prospěšné spolupráce v oblastech ropy, plynu a uhlí“.
„Rusko potřebuje příjmy z obchodu mnohem více, než Čína potřebuje ruskou energii,“ řekl RFE/RL Henrik Wachtmeister, výzkumník z čínského centra Švédského institutu mezinárodních vztahů.
Oba lídři podepsali společné prohlášení o dalším posílení „komplexního partnerství a strategické spolupráce“ a další deklaraci podporující „multipolární světový řád“, přičemž zároveň dohlíželi na podpis nejméně dvaceti dalších dohod týkajících se obchodu, technologií a širší spolupráce.
Setkání se konalo pouhé čtyři dny poté, co americký prezident Donald Trump opustil Peking po svém vlastním summitu s Si Ťin-pchingem, a rétorika Číny a Ruska přispívá k Si Ťin-pchingovým snahám o prosazení jeho země jako globální diplomatické velmoci.
„Načasování této návštěvy se pro Peking opravdu vydařilo,“ řekl RFE/RL Temur Umarov, výzkumný pracovník Carnegie Russia Eurasia Center v Berlíně. „Čína vypadá jako centrum světa, kde se odehrávají nejdůležitější geopolitická setkání“. Absence konkrétního pokroku v otázce ropovodu podtrhla zásadní nerovnováhu, která visí nad těmito vztahy.
„Rusko má jen málo alternativních odběratelů [energie] a kvůli sankcím prodává svou ropu se slevou,“ uvedl Wachtmeister. „Čína má více dodavatelů a celkově jde o mnohem větší ekonomiku.“
Během slavnostního podpisu ve Velké síni lidu Si prohlásil, že Čína a Rusko musí zůstat „strategickými oporami jedna pro druhou“, a přislíbil hlubší spolupráci v oblastech, jako je umělá inteligence a technologické inovace.
Čína je dnes největším obchodním partnerem Ruska a odebírá téměř polovinu ruského vývozu ropy. Čínské firmy se rovněž stávají stále významnějšími dodavateli spotřebního zboží, průmyslového vybavení a technologií dvojího užití (civilního i vojenského), které podle západních představitelů pomáhají udržovat ruský vojenskoprůmyslový komplex.
Peking popírá, že by Moskvě poskytoval zbrojní pomoc, a tvrdí, že vývoz zboží dvojího užití přísně kontroluje. I tak analytici tvrdí, že rostoucí závislost Ruska na čínském obchodu, technologiích a financování proměnila to, co Kreml kdysi popisoval jako partnerství rovnocenných stran, v mnohem asymetričtější vztah. „Na ruské straně roste závislost a Čína se kvůli válce v Íránu v oblasti energetiky více přiklání k Rusku,“ řekl Umarov. „Strukturálně je však jejich vztah trvalý a nezdá se, že by se to mělo měnit.“
Válka v Íránu a narušení lodní dopravy v Hormuzském průlivu vyvolaly v Pekingu obavy ohledně energetické bezpečnosti a obnovené nestability na světových trzích s ropou a plynem.
Prázdná dohoda
Moskva se snaží tuto krizi využít k argumentaci, že dodatečné dodávky energie pro zemi z Ruska by snížily závislost Číny na zranitelných námořních přepravních trasách. Rusko již roky usiluje o dokončení navrhovaného plynovodu Síla Sibiře 2, který by ročně přepravoval 50 miliard kubických metrů zemního plynu ze západní Sibiře do Číny přes Mongolsko.
Memorandum podepsané v září 2025 mezi společností Gazprom a čínskými partnery bylo ruskými představiteli prezentováno jako významný průlom, nepředstavovalo však závaznou konečnou dohodu. Klíčové podrobnosti zůstávají nevyřešeny a ze summitu nevzešlo žádné oznámení týkající se tohoto projektu.
Rusko je již nyní největším dodavatelem plynu do Číny prostřednictvím plynovodu Síla Sibiře 1, který byl uveden do provozu v roce 2019 na základě 30leté dohody v hodnotě 400 miliard dolarů. Rusko je také třetím největším dodavatelem zkapalněného zemního plynu do Číny po Austrálii a Kataru.
Další významné zvýšení kapacity ruského vývozu plynu do Číny se očekává v rámci projektu plynovodu na Dálném východě, který by měl být uveden do provozu v roce 2027 a postupně zvyšovat dodávky.
