Hantavirus, ebola… Infekční choroby jsou stále častější a nebezpečnější, varují experti
Od pandemie koronaviru SARS-CoV-2 už pár let uplynulo, na světě je však potenciál pro další globální hrozby. Na Západě vyvolala alarm nákaza hantaviru na výletní lodi, v Africe už zase řádí ebola. Navzdory medicínskému a vědnímu pokroku rizika narůstají.
Rada pro monitorování globální připravenosti (GPMB) sleduje po celém světě rizika spojená s nákazami, ale hlavně prostředky, které jsou k dispozici pro boj s nimi. U jejího zrodu stála Světová zdravotnická organizace (WHO) a Světová banka (WB), shodou okolností nedlouho před prvními stopami přenosu SARS-CoV-2 na lidi v Číně.
Její čerstvý report vyznívá pesimisticky: „Před osmi lety byla GPMB zřízena, aby pomohla zajistit, že svět již nikdy nezažije tak zničující krizi, jakou byla epidemie eboly v západní Africe. Od té doby prověřily země i instituce pět nových stavů ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu a četná ohniska nákazy, včetně pandemie, která změnila tvář společností, ekonomik a politiky po celém světě,“ připomíná zpráva covidová léta.
„Následovaly důležité reformy: Program WHO pro mimořádné zdravotní situace, Pandemický fond, Dohoda WHO o pandemii, zasedání OSN na vysoké úrovni a miliardy investované do prevence, připravenosti a reakce,“ vypočítává report řešení, která svět vstříc ničivému koronaviru nalezl.
„Svět, kterým se dnes zabýváme, se však velmi liší od toho, s nímž jsme se setkali v roce 2018. Je to svět větší nestability, nejistoty, roztříštěnosti a propojených otřesů s dalekosáhlými důsledky,“ litují experti. „Důkazy jsou jasné: zdravotní, ekonomické, sociální a politické dopady zdravotních mimořádných událostí se nezmenšily, a v důležitých oblastech dokonce narůstají. Stručně řečeno, reformy neudržely krok s rostoucím rizikem pandemie – svět ještě není výrazně bezpečnější. Jádrem této reality je hluboká eroze důvěry a nevyřešené nerovnosti v přístupu k základním službám a lékařským protiopatřením. Svět se nyní nachází na pokraji – dalšího narušení důvěry veřejnosti a rozpadu kolektivního úsilí potřebného k řešení nerovností.“
Války i oteplování
Choroby mají víc příležitostí se šířit kvůli klimatickým změnám v přírodě i kvůli ozbrojeným konfliktům, které vyhánějí lidi z domovů.
Aktuální zprávu vydala GPMB v napjatých časech. Na Západě budila obavy nizozemská výletní loď, kde se z Latinské Ameriky rozšířil hantavirus a tři turisty zabil. Vážněji však vypadá nové řádění eboly v Kongu, které už překročilo hranice s Ugandou a které WHO den předtím klasifikovala jako ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu – vážnější pohotovostí už je jen pandemie.
V sobotu WHO evidovala v provincii Ituri na severovýchodě Konga 80 podezřelých úmrtí na ebolu, osm laboratorně potvrzených případů a 246 podezření na nákazu ebolou. WHO epidemii považuje za mimořádnou, neboť na rozdíl od nejznámějšího kmene viru nazvaného Zaire nyní řádí kmen Bundibugyo, na nějž neexistují žádné schválené specifické léky ani vakcíny.
„Prostě dvě nejnovější krize v našem neklidném světě,“ konstatoval Tedros Adhanom Ghebreyesus, šéf WHO, začátkem Světového zdravotnického shromáždění v Ženevě. „Žijeme v těžkých, nebezpečných a štěpením utvářených časech.“
„Tato krize nevznikla z ničeho nic. Když omezíte financování WHO o miliardy dolarů a zrušíte klíčové programy rozvojové agentury USAID, oslabíte tím právě ten systém sledování, který má tyto viry odhalit v rané fázi,“ komentoval v Ženevě profesor Georgetownské univerzity Matthew Kavanagh.
„Nyní jsme svědky přímých, smrtelných důsledků toho, že globální zdravotní bezpečnost byla považována za volitelnou výdajovou položku,“ řekl podle Guardianu s narážkou na ohromné škrty americké rozvojové pomoci, které náhle nařídil Donald Trump po návratu do Bílého domu.
Za covidové pandemie se i díky pokrokům v genetice dokázal výrazně uspíšit vývoj vakcín, ale to se musí jednat o problém v bohatých krajích, aby se to projevilo v praxi. „Během nedávných ohnisek opičích neštovic (mpox) trvalo téměř dva roky, než se vakcíny dostaly do postižených afrických zemí,“ připomíná Guardian. A to se daly použít vakcíny na pravé neštovice, proti kterým se očkuje už od 18. století!
Zároveň stále větší roli hraje nedůvěra v úřady, experty, vědce, zdravotnické systémy – a hlavně odmítání očkování.
„Světu nechybí řešení. Bez důvěry a spravedlnosti se však tato řešení nedostanou k lidem, kteří je nejvíce potřebují,“ konstatuje Kolinda Grabar-Kitarovićová, spolupředsedkyně GPMB a bývalá chorvatská prezidentka. „Politici, firmy i občanská společnost mohou ještě změnit směřování globální připravenosti – pokud své závazky promění v hmatatelný pokrok ještě předtím, než udeří další krize.“
To je ono, jen ať to sem natahají, lidí je jak s...ek!