Šéf diplomacie? Marco Rubio na vedlejší koleji, za USA jednají jiní Trumpovi muži
Americký ministr zahraničí Marco Rubio zároveň zastává i funkci národního bezpečnostního poradce. I přesto zůstává v hlavních mezinárodních jendáních a krizích téměř neviditelný. Diplomatické iniciativy přebírají lidé bez hlubších zkušeností a americká zahraniční politika působí chaoticky a nekoordinovaně, analyzuje web Politico.
V minulých dnech ministr Rubio cestoval do Říma, kde se snažil zlepšit vztahy jak s papežem Lvem XIV. (Američanem a kritikem současné americké vlády), tak s italskou vládou po jejich sporech s prezidentem Donaldem Trumpem kvůli válce s Íránem.
Pro ministra zahraničí to jistě je důležitá mise. Neměl by ale mít na starosti také důležitější otázky? Proč Rubio nevede diplomatická jednání o ukončení války s Íránem, vyřešení patové situace mezi Izraelem a jeho sousedy, hledání řešení války na Ukrajině nebo vytvoření stabilnějšího vztahu s Čínou? Klíčová témata místo něj řeší jiní.
Americký ministr zahraničí je hlavním diplomatem země a mluvčím pro zahraniční politiku. Odpovídá za reprezentaci USA ve světě a vedení diplomatických snah o řešení konfliktů, prevenci nových krizí a prosazování amerických národních zájmů. Rubio je však při většině těchto aktivit prakticky nepřítomný.
Zatímco jeho předchůdce Antony Blinken po útocích Hamásu na Izrael 7. října 2023 cestoval na Blízký východ alespoň jednou měsíčně, Rubio navštívil Izrael za posledních 16 měsíců jen třikrát. Rubio zatím absolvoval jen 18 zahraničních cest jako ministr zahraničí, během nichž strávil asi 75 dní na cestách a navštívil 31 zemí. Pro srovnání, Hillary Clintonová během svých prvních 16 měsíců v čele diplomacie podnikla 28 cest, strávila 130 dní ve více než 60 zemích.
Válka na Ukrajině, kterou Trump tvrdil, že „ukončí za jeden den“, se od jeho nástupu do úřadu jen vyostřila. Izrael zůstává ve válce se svými sousedy a Írán mezitím zaútočil na své sousedy a uzavřel Hormuzský průliv.
V žádném z těchto konfliktů, respektive v diplomatickém vyjednávání, Rubio nehrál vedoucí roli, jakou by člověk od ministra zahraničí očekával. Místo něj se hlavní úlohy ujal prezidentův přítel a parťák z golfu Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner (manžel Ivanky), kteří se snaží vyjednat trvalý mír v jednotlivých konfliktech.
„Kushkoff“, jak se této dvojici přezdívá, však postrádá hluboké diplomatické zkušenosti a historické znalosti potřebné pro takto složitá jednání. Podle kritiky bývalého velvyslance USA v NATO Iva Daaldera by skutečnou diplomacii měli vést skuteční diplomaté, jenže Rubiovo ministerstvo zahraničí bylo odsunuto na vedlejší kolej. Nejvyšší diplomaté byli propuštěni nebo sami odešli, protože byli považováni za irelevantní nebo ignorováni.
Větší problém spočívá v tom, že Rubio není jen ministrem zahraničí, ale také poradcem pro národní bezpečnost, odpovědným za koordinaci a dohled nad politikami. Někteří jeho předchůdci tato dvě křesla naráz zvládali. „A bylo by něco jiného, kdyby jeho nedostatky v roli hlavního diplomata země vyplývaly z toho, že svou druhou funkci vykonává s velkou suverenitou a dovedností. Důkazy o tom jsou však slabé,“ konstatuje Politico. Zejména v kontextu íránské války je jeho koordinace nedostačující. Funkce ministra zahraničí a poradce pro národní bezpečnost jsou jednoduše příliš rozsáhlé na to, aby je dobře zvládal jeden člověk.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.