Video se připravuje ...
Politolog Jelínek o Macinkových smskách na Hrad: Je to přes čáru. Prezidentově rozhořčení rozumím
Sudetoněmecký sjezd v Brně: Politici zneužívají citlivé téma, říká politolog
Konání sudetoněmeckého sjezdu v Brně, který se má uskutečnit mezi 22. a 25. květnem, vyvolává neustále silné emoce mezi veřejností i politiky. Hlasitě se k němu vyjadřuje celé politické spektrum, od vládní koalice přes opoziční strany až po bývalé prezidenty Václava Klause a Miloše Zemana. Politolog Lukáš Jelínek v rozhovoru pro Blesk vysvětluje, proč podle něj jde o účelové zneužívání citlivého historického tématu a čím sjezd ve skutečnosti může být - totiž příležitostí k definitivnímu narovnání česko-německých vztahů.
Proč je podle vás sjezd tak problematický?
Ne u všech lidí v této zemi jsou zhojené rány z minulosti. No a vzhledem k tomu, že politici mají tendenci rozehrávat nedořešené nebo neusazené konflikty nebo pocity ku prospěchu svých vlastních zájmů, a protože vládní koalice má ve svých řadách politiky a strany, které se snaží maximálně vytěžit z nedůvěry většinové společnosti, ať už k migrantům, k Ukrajincům, a v tuto chvíli k sudetským Němcům, tak se těmto politickým silám, které staví svoji kariéru na jakémsi latentním konfliktu, hodí tematizovat i ten sudetoněmecký sjezd. A to jako něco, co může české zájmy poškodit, ačkoliv ve skutečnosti by měl sjezd vést k uklidnění nebo k narovnání, možná i definitivnímu, česko-německých vztahů.
Je podle vás legitimní, že k tomu vláda vyjadřuje právě takhle hlasité stanovisko? Nemělo by to toto být primárně v gesci Brna, které sjezd na svém území bude hostit?
To, že se k tomu nějakým způsobem může vláda postavit, tak proč ne? Přece jenom se jedná o téma, které do jisté míry souvisí se zahraniční politikou. A do Brna se koneckonců chystají i vysocí představitelé německé politiky, především té bavorské. Takže ono to je téma, které by mohli politici sledovat, ale tím spíš by si měli dávat záležet na tom, aby nepřilévali olej do ohně.
Já si myslím, že kdyby bylo čistě jenom na hnutí ANO nebo možná i na Motoristech, tak že by to přešli bez větší pozornosti. Vzhledem k tomu, že ve vládě je ale i SPD, která nedokáže prosadit tolik svých priorit do vládní politiky, kolik by chtěla, tak alespoň dbá o to, aby některá témata dokázala nastolit nebo tematizovat. Potom jim koaliční partneři mají tendenci v rámci koaličního klidu ustupovat. Ale myslím si, že je to špatně. Vláda by se na to neměla dívat pohledem nějaké úzké skupiny politiků nebo zájmů konkrétní politické strany.
A proč proti sjezdu podle vás tak hlasitě vystupují i bývalí prezidenti Klaus a Zeman?
Protože se takto chovali vždycky. Václav Klaus postavil svoji politiku přinejmenším od konce devadesátých let na jakémsi českém nacionalismu a Miloš Zeman zase neváhal zneužít téma sudetských Němců v rámci předvolební prezidentské kampaně, když kandidoval proti Karlu Schwarzenbergovi. U nich to je určitý dlouhodobý kontinuální postoj, kterému se asi nelze divit. Jenom by člověk očekával od takových politických matadorů, jako je Zeman nebo Klaus, že, když tady existuje něco citlivého v česko-německých vztazích dlouhodobě, takže by se mohli snažit jakoby ty vztahy léčit nebo nějak jim pomáhat.
Ale to, že něco budeme přehlížet, že o tom nebudeme mluvit, nebo že naopak to budeme zneužívat ve svých politických cílech, tak to si myslím, že je nezodpovědné, ať od bývalých prezidentů, tak od SPD a těch dalších malých radikálních stran. Zvlášť když víme, že zatímco Sudetoněmecké krajanské sdružení v současnosti neprosazuje žádné radikální požadavky a sotva u něj v tuto chvíli, zvlášť po té generační proměně, hledat nějaké nacistické reminiscence, tak v případě takové AfD, která spolupracuje s SPD, bychom nacistickou nebo neonacistickou linku našli.
Myslíte si, že hrozí nějaké větší protesty, když ta akce bude probíhat?
Já to nedokážu úplně odhadnout. Bojím se, že do toho SPD a její partneři z těch malých stran vloží, co se dá, aby ty protesty byly co nejvýraznější nebo nejbouřlivější. Navíc budou soupeřit s komunisty, se Stačilo, kteří budou také na straně těch odpůrců nebo hlasitých protestujících.
Asi se tedy nějakým výrazným protestům nevyhneme. To už je ale i věc těch organizátorů, kteří s tím musí počítat. Já ale pořád pevně doufám, že protesty budou v rámci nějakého vyjádření občanského názoru, ale že snad nepůjde o nějaké brutální násilí nebo o něco podobného. Protože tím bychom si, myslím, vystavili velmi špatné vysvědčení před našimi evropskými partnery.
Témata:
Související
My Češi jsme byli neprávem vyhnáni z vlastního domova z našeho českého území - Noemi Bláhová, tehdy Český Krumlov
Narodila jsem se roku 1927 v Českém Krumlově. Rodiče si tam postavili moderní rodinný dům. Do roku 1937 jsme žili vedle Němců tak nějak normálně. Mého otce, tajemníka Národní jednoty pošumavské, nejvíce zlobilo, že všude na lepších místech byli Němci. Otec jako ruský legionář byl velký vlastenec a snažil se nabádat Čechy, aby své děti posílali do českých škol, a staral se, aby Češi měli dobrá zaměstnání. Práce se mu dařila, ale v roce 1937, hned po smrti našeho pana prezidenta T.G. Masaryka, se vše změnilo. Německé děti nám začaly nadávat, fyzicky nás napadaly, nemohly jsme bez doprovodu starších lidí chodit ani do školy. Dospěli Němci pořádali manifestace, byli agresivní a vždy v přesile. My Češi jsme žili celý rok ve strachu. V srpnu 1938 odešel můj otec bránit naše hranice a nám řekl, abychom čekali doma, že kdyby bylo zle, přijede pro nás a odstěhuje nás. My jsme bohužel poslechly, maminka, moje šestnáctiletá sestra a já - jedenáctiletá. 20. září 1938 napadla naši Masarykovu školu ozbrojená horda německých deseti- až čtrnáctiletých kluků. Utekli jsme zadním východem do svých domovů a již jsme nemohli vycházet. Kdoví, který z nich je dnešním členem sudetoněmeckého landsmanšaftu.
České rodiny začaly z Českého Krumlova utíkat, pokud měly ve vnitrozemí příbuzné nebo známé. My jsme neměli nikoho a zoufale jsme čekali na tatínka. Dne 27. září nám skupina německých ordnerů začala střilet do oken, maminka, sestra a já jsme ležely na zemi; bylo to strašné! Na štěstí nějaký soused - Němec - ordnery zahnal. Potom se ale přišel do našeho domu přednosta stanice pan Fiala a řekl mamince, že za chvíli pojede poslední vlak a že náš otec již nemůže přijet.
Maminka nám v rychlosti navlékla svetry a kabáty, vzaly jsme si každá pokrývku a tašku, zamkly jsme dům s vystřílenými okny a já nikdy nezapomenu na pohled mé maminky, když jsme z domu b