Petro, váhala jste, zda jít do StarDance?
„Nabídka přišla zrovna ve chvíli, kdy jsem procházela po chodbě České televize. Úplně automaticky ze mě vypadlo: Ano! Tehdy jsem ještě kojila, dcerka měla rok. A nejspíš pod vlivem zatmění hormonů jsem hned souhlasila. Pak jsem nad tím přemýšlela a říkala si: Stejně to bude jenom nějaký fór…“
A on nebyl.
„Až mě to překvapilo! Dceři jsou už tři roky, mně skončila mateřská a rovnou z ní jdu do StarDance.“
Byla to pro vás první nabídka do této soutěže?
„Ne. Už mě oslovili dřív, ale tehdy jsem nechtěla. A později bych už taky nešla, teď to přišlo v naprosto ideální čas.“
Jak to zvládnete, budete mít zařízené hlídání?
„Dcera chodí do školky, ale jinak nemám moc ráda dávat ji někam na hlídání. Občas přijede babička, to ano, ale jinak mám malou holčičku, a když mě někde chtějí, musí se mi přizpůsobit. Ve StarDance mi vyšli vstříc. Hodně si teď projekty vybírám tak, aby neomezovaly moji rodinu.“
Máte s tancem už nějaké zkušenosti?
„Moc ráda tančím na rodinných večírcích a svatbách! Tam se uvolním a nic kolem sebe nevnímám. Baví mě taky polka, protože je vtipná, tu si občas hupsnu s manželem. Takže jsem skoro profesionálka! (směje se) A v první třídě jsem chodila na latinsko-americké tance.“
Takže jste pokročilá tanečnice…
„Chodila jsem ale asi jen dva měsíce. Skončila jsem, protože jsem se ještě necítila na to tančit s klukem, tak jsem šla radši dělat hip hop a street dance. A od dvaceti taky občas chodím na flamengo, ale pořád do začátečníků. S obrovskými přestávkami. Nemám v tom žádné ambice, jen mě to strašně baví.“
Trénovat začnete v létě, ale dostáváte se do formy už teď?
„Před porodem jsem byla ve velmi dobré kondici. Jsem horal a s partou nachodíme i čtyřicetikilometrové túry s velkým převýšením, to mám moc ráda. Ale pak jsem na mateřské měla takový zmrzlinovo-čokoládový sešup, takže se pomalu vracím zpátky a chodím cvičit.“
Baví vás to?
„Jsem z rodiny fotbalových trenérů (tatínek je fotbalista Jiří Nesvačil – pozn. red.), takže celý život dělám nějaký sport. Co mě ale opravdu baví, tak je jenom lyžování a běžky. A ještě bruslení a sáňkování, prostě zimní sporty.“
Však jste taky jela Jizerskou 50, že?
„Bez přípravy, ze dne na den, a dokonce jsem ji ujela. Pak jsem ale dostala zápal plic, takže jsem odjela rovnou do nemocnice. Když musím něco udělat, tak to udělám, hecnu se. Ostatní sporty dělám jen proto, že se dělat mají. Ale že bych se těšila na to, jak si půjdu ráno zaběhat, to opravdu ne.“
To vás nikdy nelákalo? Ani s kočárkem?
„Ne. Těším se na dobrou snídani nebo pěkný film, ale určitě ne na běhání. Navíc v Divadle Ungelt mám jedno fyzicky hodně náročné představení, tak to je pro mě taky taková kondiční příprava.“
Budete hrát i na podzim, během StarDance?
„Ano, budeme hrát i na letní scéně a celý podzim a zimu pak mám naplánovaný tak, že budu hrát v pondělí a úterý, jinak budu tančit. Divadlo je moje srdcová záležitost a nechci ho pustit. Takže i když budu zničená z tréninků a přenosů, vyřízená s mozoly na nohou, tak si půjdu stoupnout kromě parketu i na jeviště.“
Čeká vás teď ještě jiný projekt?
„Hodně věcí jsem odmítala. Režíruju svůj další dokument, kde je můj manžel jako scenárista, točím Inkognito, to bych se už zbláznila, kdybych měla dělat ještě něco dalšího. Takže na filmové nabídky říkám: Až v roce 2027, od února dál!“
