Schillerová: Ušetřili jste 400 Kč na nádrži. Odborníci: Bylo zastropování u paliv k něčemu?
Aby ceny pohonných hmot u pump u řidičů nevyvolávaly infarktové stavy, přistoupila vláda Andreje Babiše (ANO) k regulačním opatřením. Blesk se téměř měsíc po jejich účinnosti zeptal expertů, jak a komu vlastně pomohly.
„Cena benzínu by bez našich kroků mohla stát zítra až 50 korun za litr. Cena nafty by mohla stát od zítra až 57 korun za litr,“ vysvětlovala soubor opatření – snížení spotřební daně na naftu i zavedení maximálních cen pro benzin a naftu – při jejich zavedení ministryně financí Alena Schillerová.
To začalo platit od 8. dubna a vláda v nich – byť s některými úpravami – hodlá ještě během května pokračovat. Přesto, že podle ministryně regulace vyjdou státní kasu měsíčně na miliardu korun…
Úspora 400 korun?
Jak se osvědčila? Sama Schillerová minulý týden provedla zhodnocení: „Společně s monitoringem marží jde o osvědčený balíček, díky kterému ušetřili řidiči až 400 korun na plné nádrži a budou šetřit dál.“
Podle sociologa Tomáše Kosteleckého měla opatření vliv na ceny u čerpaček, nedomnívá se však, že by bez ní vystřelily do astronomických výšin. „Regulace chránila spíše méně majetné řidiče. Bohatým to bylo asi celkem jedno, navíc u prémiových pohonných hmot cena nebyla regulovaná vůbec,“ sdělil Blesku.
Ochuzení řidiči
Ještě s většími rozpaky pak na vládní zásah pohlíží analytik Radim Dohnal ze společnosti Capitalinked: „Pokud bylo cílem stropů na PHM zmenšit volatilitu, pak takový cíl jistě splněn byl, protože téměř všechny čerpací stanice se pohybovaly na cenovém stropu a cenové stropy se ze dne na den měnily spíše málo,“ řekl Blesku Dohnal. Jak a na kom se to projevilo v praxi?
„Celostátně stanovená hrubá marže donutila čerpačky s vysokými nájmy zavřít nebo se dostat do stresu a malým čerpačkám to dalo prostor navýšit ceny na celostátní průměr. Malé čerpačky v chudších regionech zvýšily ceny, a tak místním lidem vzaly peníze,“ hodnotí nekompromisně Dohnal.
Namastí si kapsy?
Na úkor budoucnosti podle něj jde, že bez umělého snižování cen by spotřebitelé omezovali spotřebu, hledali alternativy, šetřili by. „Takto mají menší motiv, a tak se problém s nedostatkem prohloubí či roztáhne více v čase. Na úkor budoucnosti je i to, že čerpadláři takto ztratili důvěru k státu (a možná ji ztratily i rafinérie), a tak při nejbližší příležitosti svoje marže uměle navýší, aby měli větší prostor pro budoucí slevy. Podobně mohou postupovat i jiní podnikatelé v riziku cenové regulace,“ uzavírá Radim Dohnal.
Od května jinak
Od začátku května vláda část regulací mírně upravila. Nejvyšší povolená marže obchodníků zroste o 50 haléřů na tři koruny za litr. Mění se také vzorec pro výpočet maximálních cen benzinu a nafty, který denně stanovuje ministerstvo financí. Nově bude cenový strop počítat z třídenního průměru velkoobchodních cen. Dosud úřad používal cenový průměr za jeden den. Snížení spotřební daně z nafty naopak zůstane zachováno po celý květen.
učel byl splněn. statní kasa se naplnila