Ani poté, co představitel Jíry z pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci skončil na invalidním vozíčku, neopustil pověstná prkna, která znamenají svět. Zářil obzvlášť v divadelní hře Růže pro Algernon, kterou divadelní spolek Kašpar hrál od února 1993. Inscenace se dočkala rekordního počtu repríz a právě z ní pocházela fotografie vystavená na pohřbu Jana Potměšila. A i když zde hrál už v době, kdy byl hendikepován, na jevišti (a v této roli) nepůsobil jako člověk s fyzickým omezením. Naopak, oplýval nezdolnou vnitřní energií.
Potměšil má na fotografii zdvižené dva prsty v gestu vítězství. Sice nejde o klasické „véčko“, i tak je zde cítit jasný odkaz na sametovou revoluci. Jan byl totiž jednou z tváří předrevolučního hnutí v roce 1989… a právě při cestě zpět z výjezdu za dalšími studenty došlo k oné tragické autonehodě. Jeho gesto tak symbolizuje nejenom jeho odkaz bojovníka za svobodu, ale i jeho osobní vítězství nad krutým osudem.
Eva Holubová na pohřbu Potměšila (†60): Jsem úplně mimo! Luboš Procházka
Jan v roli Charlieho Gordona, mentálně retardovaného mladíka, jemuž je při experimentu dočasně zvýšeno IQ, drží na snímku v ruce knihu Robinson Crusoe. I to by se dalo chápat jako symbol, jelikož slavný trosečník na pustém ostrově představuje člověka, který je izolovaný od světa, ale musí najít sílu přežít. V tom je vidět jasná paralela i proto, že stejně jako Robinson, i Jan si zachoval vůli žít a neuvěřitelnou důstojnost v těžkých životních situacích, které by mnoho jiných zlomily.
Pohled, který upírá vzhůru, na pohřbu symbolizuje přechod na „druhý břeh“ – do světla, o kterém se v Růži pro Algernon v závěru metaforicky mluví, když Charlie ztrácí svou inteligenci. Přesto se dá černobílý snímek, co dlouhá léta působil jako propagační fotografie oblíbené divadelní hry, chápat jako vyjádření naděje: zachycuje muže, co i přes všechnu bolest dokázal bojovat, smát se… a radost i dál rozdávat. Proto byla pro rozloučení s ním tak vhodná.
