Pavlova rozcvička v Chorvatsku: Běhající prezident v Dubrovníku i na summitu

Petr Pavel je opět na cestách. Na rozdíl od nedávné tour po Jižní Americe, kde navštívil Argentinu a Chile, se však tentokrát vydal podstatně blíž. Do Dubrovníku. Zatímco v Buenos Aires ani Santiago de Chile Pavel kvůli nabitému programu běhat nestihl a vydal se pouze do fitness centra na pás, v Dubrovníku se již vydal s ochrankou do ulic.

Prezident má nicméně program napěchovaný i v Chorvatsku. Druhý den summitu odstartoval v 9:00, ještě před oficiálním začátkem si ale stihl Pavel dopřát chvilku pro sebe, při které ale rovněž nelenil. Den odstartoval rozcvičkou při běhu probouzející se čtvrtí Lapad nedaleko od konání summitu. 

V červeném triku a s úsměvem na tváři probíhal prezident chorvatskými uličkami. V Dubrovníku přitom v úterý absolvoval i večerní procházku městem.

Při návštěvě starého města si Pavel nadšeně prohlížel i fotil památky, následně se zúčastnil i vystoupení místního hudebního souboru.

I ve středu se pavel přesunul na byznys fórum, kde se zapojil do diskuse po boku ostatních hlav států iniciativy Trojmoří a věnoval se klíčovým tématům regionální spolupráce. Krátce před odletem z Chorvatska navštívil Pavel také Památník obráncům Dubrovníku a uctil jejich památku.

Co je Trojmoří?

Zástupci Trojmoří jednají mj. o lepším dopravním propojení této části Evropy. Trojmoří sdružuje 13 států (mj. všechny oblíbené bližší dovolenkové destinace Čechů - Polsko, Rakousko, Slovinsko, Bulharsko, Řecko, dál Pobaltí či Rumunsko). Přidruženými státy jsou Moldavsko a Japonsko, účastní se ale i strategičí partneři Německo, USA či Japonsko a letos o tento status usiluje Itálie.

Země Trojmoří předkládají i vlastní prioritní projekty – pro Česko je to aktuálně vysokorychlostní propojení v rámci V4 (tedy trasa z Polska přes Ostravu a Brno na Vídeň a Bratislavu) a také plynovod Stork II.

Pavlovo varování

V úterý při tiskovce s působivým výhledem na moře však Pavlovi úsměv z tváře zmizel. Mluvil totiž o výdajích na obranu a varoval před neplněním závazků NATO. 

„Já vnímám, že najít za současné situace 20 miliard v rozpočtu, který je tak napjatý, je mimořádně těžký úkol. Zároveň si však musíme uvědomit, že nejsme v jednoduché situaci a že zajišťovat bezpečnost není volbou nějaké povinnosti, ale je to v podstatě nutností. Je to dáno tím, že bezpečnostní situace v Evropě a ve světě není dobrá a my si nemůžeme dovolit omezovat naši bezpečnost, protože to, co nevynaložíme dnes, by se nám mohlo zítra velice vymstít,“ uvedl Pavel před českými novináři.

„A když se podíváme na všechny naše spojence v Evropě, všichni zvyšují výdaje. A to i ti, kteří jsou na tom ekonomicky hůř než my. A protože jsme v aliančním spojeneckém svazku, tak by bylo mimořádně nezodpovědné, abychom je v tom nechali samotné,“ podotkl prezident.

Pavel varuje Babiše kvůli penězům na obranu: Nemocnice protivníka neodradí! Zůna nesouhlasí

Důraz na propojení s dalšími zeměmi

Zájem o region Trojmoří podle prezidenta skutečně roste, o čemž svědčí také návštěvnost summitu. „Stává se regionem příležitostí pro investory, ale taky regionem příležitostí konečně propojit ty cesty, které dosud propojeny nebyly,“ uvedl na začátek středečního tiskového briefingu. Česko by se podle jeho slov mělo zaměřit především na propojení s ostatními zeměmi.

„Pokud bych měl zmínit jedno, tak je to například ropovod TAL, kterým dnes odebíráme veškerou naši ropu. Ale z hlediska propojení třeba železničního a silničního a i třeba datového vidíme, že jsme zaostali jak na propojení s Polskem, tak i s Německem, Rakouskem i Slovenskem,“ upozornil.

Zmíněná infrastruktura je důležitá nejen pro růst ekonomiky, ale souvisí také s bezpečností. „Mnoho těch komunikačních linií souvisí i s takzvanou vojenskou mobilitou, protože víme, že naše země by byla tranzitní zemí v případě nějakého konfliktu s tím nejpravděpodobnějším protivníkem, a tím je Rusko. A k tomu, abychom mohli efektivně sloužit jako tranzitní země, tak samozřejmě musíme mít nejenom komunikace, ale i všechny služby, které takovou službu našim spojencům poskytnou, a zatím tomu tak není,“ nechal se slyšet.

Byznys fórum se věnovalo také propojení plánované infrastruktury na další koridory. „Ale navíc se tady bavíme také o propojení s již existujícími koridory, například Transkaspickým koridorem, případně koridorem směřujícím na Indii, ale i prostřednictvím námořního spojení s Afrikou,“ doplnil.

Dalším důležitým pilířem je financování samotných projektů. „V rámci této iniciativy vzniklo několik rodin fondů, z nichž v jednom se Česká republika angažuje poměrně intenzivně, je to Inovační fond. V tomto ‚fondu fondů‘ je asi osm hlavních fondů a ve čtyřech z nich se Česká republika účastní. Takže já si myslím, že tady je celkem jasná přímá linka, jak tato iniciativa přispívá i k české ekonomice,“ vysvětlil prezident.