„Kdyby kuřáci vyměnili cigarety za alternativy, místo 20 tisíc lidí ročně zemře v ČR jen 300,“ tvrdí expert

„Nejsem kuřák,“ říká hned v úvodu podcastu epidemiolog Viktor Mravčík. Současně ale přiznává, že nikotin stále užívá, konkrétně v podobě zahřívaného tabáku. Právě terminologie kolem kouření a alternativních nikotinových výrobků je podle něj dnes jedním z velkých problémů. „Kouření se definuje jako užívání kouře vzniklého spalováním tabáku, což já už nedělám,“ vysvětluje. Sám sebe proto označuje za „uživatele zahřívaného tabáku“, i když uznává, že jde o poměrně krkolomné označení.

Podle Mravčíka je ale nesprávné, pokud lékaři automaticky řadí uživatele alternativ mezi kuřáky klasických cigaret. „Když existovaly jen klasické cigarety, bylo to jednoduché. Dnes už je to rozřazování mnohem složitější, a když vznikají různé průzkumy, musí být otázky v nich velmi přesně formulované. Jelikož ani sami kuřáci a uživatelé často nevědí, do jaké kategorie vlastně spadají,“ říká.

Mravčík v rozhovoru otevřeně hájí strategii takzvaného harm reduction, tedy snižování rizik spojených s užíváním návykových látek. „Vymýtit poptávku lidí po návykových látkách je chiméra. To prostě nelze. Smyslem je snížit zdravotní škody,“ tvrdí. Princip přirovnává například k používání ochranných přileb na stavbě nebo kondomu při sexu. „Nejde nutně o ukončení toho rizikového chování jako takového, ale o snížení rizik s ním spojených,“ vysvětluje. Právě alternativy ke klasickým cigaretám podle něj představují možnost, jak výrazně snížit zdravotní dopady kouření.

Ani mezi odbornou veřejností v tomto ale nepanuje shoda, část expertů upozorňuje, že u e-cigaret nebo zahřívaného tabáku stále chybí dlouhodobá data. Mravčík ale tvrdí, že díky desítkám let výzkumu klasických cigaret už dnes odborníci velmi dobře vědí, které látky jsou nejnebezpečnější. „Umíme měřit míru rizika a srovnávat ji se spalovaným tabákem nebo e-cigaretami. A jak čas postupuje, důkazy o menší škodlivosti alternativ se potvrzují,“ říká.

„Hlavně nebuď tlustá, to je nejhorší, co se ženské může stát!“ Dívka kvůli slovům dědečka skončila s bulimií

Podle něj jsou rozdíly dramatické. „Kdyby škodlivost klasických cigaret byla sto procent, elektronické cigarety jsou na úrovni jednoho až dvou procent. Zahřívaný tabák zhruba kolem pěti procent,“ tvrdí. A dodává, že ve veřejném zdraví jde o zásadní rozdíl. „Když dvacetkrát snížíte riziko nějakého onemocnění, je to obrovský efekt,“ říká v podcastu.

Táhnou ochucené e-cigarety více dětí?

V Česku je aktuálně kolem dvou milionů kuřáků. Dlouhodobě jejich počet klesá, zejména mezi mladými lidmi, trend ale v posledních letech zpomaluje. „Čekali jsme, že ten pokles bude výraznější. Ta poptávka je ale velmi rezistentní,“ říká. Zároveň upozorňuje, že kouření i užívání nikotinu jsou silně ovlivněné kulturou a společenskými trendy, které se v průběhu času mění a nelze tak říct, že se kouření nestane zase mnohem více „trendy“, než aktuálně je.

Velké obavy ale vyvolává popularita ochucených e-cigaret mezi mladistvými. Mravčík připouští, že právě to je velká výzva. „Musí se najít správná míra regulace. Aby to netáhlo děti a dospívající,“ říká. Zároveň ale dodává, že nedává smysl alternativy regulovat přísněji než klasické cigarety. „Ideální by samozřejmě bylo, kdyby děti neužívaly nikotin vůbec. Ale pokud už ho užívají, jsou alternativy lepší než spalovaný tabák,“ tvrdí. Podle něj je problém i obrovská dostupnost nikotinových výrobků a alkoholu v Česku. „Dá se to koupit prakticky všude a kdykoliv,“ upozorňuje.

„Jíst chlebíček rukou? Absolutní trapas,“ říká lektor etikety. Co dalšího dělají Češi špatně?

Mravčík odmítá také častý argument kritiků, že e-cigarety nebo zahřívaný tabák fungují jako vstupní brána ke klasickému kouření. „To se nepotvrzuje. Naopak se ukazuje, že alternativy lidem pomáhají přestat kouřit spalovaný tabák,“ říká. Připouští sice, že někteří lidé kombinují klasické cigarety i alternativy, ale i to podle něj může mít pozitivní efekt. „Pokud člověk díky alternativám vykouří méně klasických cigaret, pořád je to dobrý výsledek,“ tvrdí.

Viiktor Mravčík v podcastu přišel i s velmi výrazným odhadem. „Pokud by všichni kuřáci přešli na alternativy, tak by místo téměř 20 tisíc úmrtí ročně v horizontu deseti až třiceti let umíraly v souvislosti s kouřením jen zhruba tři stovky lidí,“ uzavírá.