Před tím, aby Češi nebyli vnímáni jako příliš vychytralí, a před „účetním čarováním“ u výdajů na obranu varuje prezident Petr Pavel. Česko je hluboko pod hranicí 5 procent HDP, které do budoucna požaduje NATO. Nedosahujeme přitom ani kýžených 2 procent. Andrej Babiš (ANO) by do výdajů rád zahrnul i peníze na zbrusu novou Vojenskou nemocnici v Letňanech. Podle Pavla to však patrně nebude možné a navíc novou vojenskou nemonici nepotřebujeme. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) však s Pavlem nesouhlasí. A nápad na nemocnici vítá. Okomentoval vedle toho i plnění výdajů na obranu, za které je Česko kritizováno - a další porce kritiky se očekává na červencovém summitu NATO, kam chce letět i Pavel, ale vládní parta je proti.
Pavel varuje Babiše kvůli penězům na obranu: Nemocnice protivníka neodradí! Zůna nesouhlasí
- Video se připravuje ...
1.Kýžená 2 procenta
„Poprvé taky uslyšíte pravdu o tom, kolik opravdu dáváme na obranu v rámci NATO,“ uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) v popisku k nedělnímu videu na svém facebooku. „Já vám podávám ty informace, které jsou objektivní, a teďka se soustřeďte, teď uslyšíte to, co jste ještě nikdy neslyšeli, ani v médiích, a to jsou tolik kritizované výdaje na NATO, procenta HDP,“ říkal Babiš u výdajů Česka na obranu.
„Přišla čísla z NATO. Hlavní je, že podle NATO Česká republika za minulé vlády ani jednou nesplnila 2 procenta. I ten náš rozpočet na rok 2026 nedosahuje 2 procenta, ale kritiku slyšíte jenom o nás, kteří jsme tam čtyři měsíce, a samozřejmě tohle jste nikdy neslyšeli. V roce 2023 ČR reportovala 1,31 %, to bylo uznáno, v roce 2024 ČR reportovala, my máme 2,07 %, NATO uznalo 1,97 %. V roce 2025 ČR, tedy minulý rok, to byla ještě Fialova vláda, reportovala 2,01 % a NATO uznalo 1,85 %. Na rok 2026 my reportuje 2,06 % a NATO říká 1,78 %. Kde byli všichni ti kritici, kteří říkali, jak to Fiala skvěle plní?“ divil se Babiš.
S NATO chce prý vyjednávat o tom, co uznat lze. „Tady z těch procent udělali, že to je něco strašně důležitého. Samozřejmě ty výdaje jsou důležité, ale kdo je důležitý ve válce? No vojáci (...) My říkáme: Pojďme se o tom bavit, někdo stanovil 5 procent, asi tam nebyla žádná diskuze, já vím, jak to tam probíhá většinou, když je tam pan prezident Trump. Co je důležité? Ti vojáci, to jak je vybavena ta armáda? Ano, my procenta budeme navyšovat. Ano, budeme,“ slíbil Babiš. Ovšem s tím, že „vojáci jsou na prvním místě“.
Premiér Babiš tvrdil, že 2 procenta HDP na obranu nedávalo Česko ani za vlády Petra Fialy (ODS). Jeho předchůdce nesouhlasí. „Nevím, z jakých čísel vychází Andrej Babiš ohledně výdajů na obranu. Podle výroční zprávy generálního tajemníka NATO za rok 2025 je zcela zřejmé, že ČR splnila své spojenecké závazky. Ve zprávě najdete, že výdaje na obranu činily 2,01 procenta HDP,“ poukázal v reakci na síti X expremiér Petr Fiala.
2.Jasný a vzdálený cíl
Cíl, na kterém se země NATO domluvily loni, je přitom jasný. Do roku 2035 dosáhnout na výdaje celkem 5 procent HDP na obranu - 3,5 procenta z toho mají činit přímé obranné výdaje, 1,5 procenta související investice nevojenského charakteru.
A i o ty se nyní vedou spory, co mezi ně může, či naopak nemůže spadat. Podle prezidenta Petra Pavla tam spadá třeba dostavba páteřní dálnice D1, naopak by tam ale nespadala Vojenská nemocnice v Praze-Letňanech, o které sní dlouhodobě Andrej Babiš.
„Z těch čísel jasně vyplývá, že to neplnila bývalá vláda, a to, co nám tady uváděla celou dobu a bila se v prsa, že to je jejich hlavní priorita, tak nebyla. Přiznejme si to na rovinu, nebyla,“ rýpla si ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „My jsme připraveni bavit se o potřebách armády, o dostatečném množství vojáků, víte, že premiér oznámil, že budeme stavět vojenskou nemocnici atd.,“ upozornila s tím, že jsme tranzitní zemí v případě konfliktů a z toho vyplývají i úkoly, které máme plnit.
3.Sen o nemocnici
V polích u metra v Letňanech stál Andrej Babiš coby premiér již v minulosti - v roce 2019, když plánoval, jak tam vyroste vládní čtvrť. I v roce 2026 Babiš sní o velkém projektu v Letňanech.
Chtěl by tam nechat vystavět vojenskou nemocnici. „My jsme se v těchto časech rozhodli, že ta pražská nemocnice bude vojenská. Ano, vojenská, jak to dělají v Izraeli. Dvě patra dolů, nebo tři patra pod zem, a když se něco děje, tak se to promění na krizový štáb a jsou tam samozřejmě vojáci. Dobře to dělají Slováci, já se tam chystám na návštěvu, tam staví několik vojenských nemocnic. A taky Turecko postavilo několik vojenských nemocnic,“ říkal Babiš na videu, kde zmiňoval, že se o další strategii bavil i s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD).
4.Pavel je proti
Podle prezidenta Pavla však v Praze další vojenská nemocnice zapotřebí není. A navíc ani nezapadne do toho, co NATO uzná. „Do toho nezapadne ani na první pohled pěkná myšlenka, ale v praxi těžko realizovatelná a to je velká nemocnice v Letňanech,“ uvedl Pavel v pondělí na konferenci Money, Money, Money pořádané CNN Prima News.
„Máme-li našeho případného protivníka odradit, tak ho neodradí nemocnice, která bude stát za 10 let, ale odradí ho dobře vybavené, dobře vycvičené a ve vysoké pohotovosti jednotky, které budou k použití na písknutí,“ upozornil Pavel.
„My máme v ČR tři vojenské nemocnice, ty nejenom že plně pokryjí potřeby naší armády, ale pokryjí i potřebu zajištění House Nation Support, nebo-li podpory hostitelského státu, kdybychom my jako ČR poskytovali veškerou logistickou podporu přesouvajícím se silám. Nikdo nám v NATO takovýhle výdaj neuzná,“ doplnil Pavel.
5.Pozor na vychytralost
Prezident Pavel dlouhodobě opakuje, že je nutné plnit závazky v rámci NATO, ke kterým je navíc třeba přistupovat zodpovědně a nikoli polovičatě. „Budou-li k tomu přistupovat všechny státy jenom napůl, tak kolektivní obrana nebude a tím pádem chráněni nebudeme,“ upozornil v pondělí Pavel v rozhovoru s Terezií Tománkovou pro Primu.
„Veškeré závazky k plnění konkrétních schopností plníme přibližně na 50 procent, což znamená, že polovinu toho, co se od nás očekává, že vložíme do kolektivní obrany, by za nás měl někdo jiný doplnit, jinak ta celková obrana Aliance bude vypadat jako ementál. A když k tomu přistoupí všechny státy tak, jako my, tak se nedá počítat s kolektivní obranou, protože ta kolektivní obrana bude funkční pouze třeba z poloviny, což ale mnohokrát znamená prohru, protože některé schopnosti se dají jen těžko nahrazovat,“ říkal Pavel.
Jediná relevantní čísla
Nízké výdaje na obranu mohou být navíc v Alianci považovány i za jistou vychytralost, varoval někdejší vrcholný představitel NATO, který to dotáhl až na předsedu vojenského výboru NATO (od června 2015 do června 2018).„Pokud nabudou (spojenci) dojmu, že Češi jsou vychytralí, protože si řeší svoje vnitřní problémy na úkor bezpečnosti nás všech, pak asi nebudou mít moc vůli s námi spolupracovat,“ upozornil nyní Pavel.
Podle prezidenta je navíc zapotřebí vycházet i z údajů a čísel NATO. „Tady jsme slyšeli argumenty: NATO má jiná čísla než my a musíme se ještě domluvit, která teda platí… Jediná relevantní sada čísel je ta v NATO, protože ta jsou etalonem, podle kterých se měří parametry všech ostatních států. A pokud nemáme měřit hrušky s jablky, tak tam nemůžeme dávat svoje čísla, ale musíme pracovat s těmi, které má NATO jako oficiální, podle kterých potom poměřuje jednotlivé členské státy,“ upozorňuje Pavel.
Uznatelná D1
„Podle mě by bylo mnohem rozumnější si s NATO ujasnit, co oni považují za uznatelné výdaje. My sice odhadujeme, ale vždycky tam do toho přidáme ještě něco navíc. Teď ta situace bude ještě trochu složitější, protože my se bavíme o výdajích na obranu ve výši celkem 5 procent, z čehož 1,5 by mělo být na ty související. A právě ty související výdaje bychom si s NATO měli ujasnit dopředu. Že to bude např. D1 je ospravedlnitelné, protože to je hlavní tepna, přes kterou by v rámci tzv. vojenské mobility byly přesunovány síly případně k řešení konfliktu na východní hranici Aliance, ale už tam určitě nebudou navazující trasy směrem na Karlštejn nebo vlečka v Břeclavi,“ pokračoval Pavel.
Podle něj však nejde jen o problém Babišovy vlády. „Stejné argumenty jsem říkal i předchozí vládě. I těm jsem říkal, že nemůžeme spoléhat na takové účetní čarování,“ podotkl prezident.
6.Zůnovi jde o vojáky
Ministr obrany Zůna (za SPD) komentoval české výdaje na obranu po pondělním jednání vlády. „Aliance hodnotí pouze naplňování cílů výstavby vojenských schopností a hodnotí, jestli k tomu existují, k jejich naplnění, finanční předpoklady. To je to procentuální čerpání výdajů na obranu. Není to tedy celkový obraz ozbrojených sil nebo Armády ČR,“ uvedl Zůna.
„NATO v případě České republiky indikuje trend dlouhodobého neplnění těch procentuálních výdajů na obranu, současně uvádí položky, které nejsou uznatelné podle definice obranných výdajů, ale spadají do nové kategorie výdajů spojených s obranou a bezpečností,“ poznamenal ministr.
Podle něj jsou však rozhodující vojenské schopnosti. „A to je to, co se na konci dne počítá a na konci dne i Aliance toto přesně hodnotí,“ pokračoval Zůna. Jako příklad zmínil třeba i nákup tanku Leopard 2A8, který se do procent v NATO započítávat nebude, protože bude na vrub státního dluhu. „A je to vlastně půjčka, počítá se to jinak a NATO to nezahrnuje,“ podotkl.
Zůna vedle toho uvedl, že NATO posuzuje kolektivní obranu. „Že ČR buduje teritoriální síly, je dobře, ale není to příspěvek do kolektivní obrany, že ČR má bitevní vrtulníky, to je určitě pozitivní, ale není to samostatná schopnost, která by byla vydefinovaná v rámci cílů výstavby sil Aliance (...) My budujeme ozbrojené síly ČR, my budujeme Armádu ČR a budujeme podle našeho plánu, budujeme vševojskovou armádu, tzn. můžete mít v Alianci státy, které budou z hlediska procentuálního podílu výdajů na obranu hodnoceny velmi dobře, ale třeba nemusí mít ani letectvo,“ říkal Zůna. „Otázka je - a o tom je velká diskuze - jít po procentech, nebo budovat armádu?“ dodal ministr.
7.Vládní návrh na summit
Právě ministr Zůna nedávno pro Aktuálně.cz prozradil, že si s prezidentem Pavlem tyká, oslovují se „Jardo“ a „Péťo“. Ohledně výše výdajů Česka na obranu se však tak úplně neshodnou, rovněž i ohledně summitu NATO.
„Nám vždycky šlo o armádu, o její schopnosti, ne si hrát na procenta, a přitom nemít co nasadit do pole v případě krize, nám se to jeví logičtější. Nám jde především o tuhle schopnost - takže schopnosti. Procenta? Uvidíme, jak to půjde. V minulosti byly i země, které neplnily ani dvě procenta a splnily veškeré schopnosti, protože to byly bohaté země,“ uvedl k obrannému plánování nyní Zůna a poznamenal, že armáda je tak silná, jak silná je česká ekonomika.
„Na summit NATO půjdeme s vlastním návrhem, jak mít v požadované době výdaje, které Aliance požaduje, ke kterým jsme se v roce 2025 zavázali, jak daleko jsme schopni v tomto pokročit,“ upozornil Zůna.
Na červencový summit NATO v Turecku chce vyrazit vládní delegace ve složení Andrej Babiš - Jaromír Zůna - ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Během sporu prezidenta Pavla s Motoristy opakovaně zaznělo, že Macinka Pavla na summitu nechce. Podle prezidenta Pavla však nezazněl žádný racionální dokument, proč by do Ankary jet neměl. Pavel by se rád i nadále zúčastnil neformální části summitu, kde se bude řešit i budoucnost obrany.
8.Nemocnice se nepočítá?
Babišova nemocnice v Letňanech, o kterou premiér stojí, by se tedy podle Pavla do výdajů na obranu, které započítává NATO do sledovaných procent, nepočítala. „Pokud jde o tu Vojenskou nemocnici Praha, já ten úkol velmi vítám, myslím si, že je to velmi rozumná myšlenka,“ uvedl Zůna na tiskovce.
„Uznaný, neuznaný? V současné době se v několika aliančních zemích realizují úplně stejné projekty a zatím s tím Aliance pracuje a jsou započítávány. Je to věc, která je otevřená a počkáme si na ten výsledek, jakým způsobem to bude do těch výdajů započítáváno. Ale nic nebrání tomu, aby to započítáváno bylo, protože samozřejmě každá nemocnice, obzvláště vojenská nemocnice, je součástí odsunového řetězce, to znamená, je to přímý vojenský výdaj,“ podotkl Zůna.
Na Pavlovu výtku, že je dostatek kapacit ve stávajících vojenských nemocnicích, Zůna reagoval slovy: „To je názor pana prezidenta. nemyslím si, že je nadbytek zdravotnických kapacit. Ani mírový, ani válečný.“
- Související
Témata:
Ptáš se na něco, na co ti nemohu odpovědět, protože takové informace nemám a nejsou pro mě dostupné.