„Byt má sedmdesát metrů čtverečních a je to tři plus jedna. Vyhovuje mi především drobnostmi. Je tu krásný výhled do zeleně a klid, jsou tady parkety. Byt celkově vytváří harmonický a pro mě zklidňující dojem,“ popsal Blesku Martin Pros své aktuální bydlení. A jelikož se nachází ve starém cihlovém domě, má typické vysoké stropy. Za vstupními dveřmi je chodba s přiznaným otevřeným botníkem až ke stropu. Dále jsou v bytě dvě ložnice a koupelna, kde je i toaleta. Naproti jedné z ložnic přes chodbu je obývací pokoj s kuchyňským koutem na jedné straně, přičemž na druhé straně obýváku je kout vyhrazený pracovním záležitostem.
V něm má Martin Pros kancelářský stůl a stolní počítač. Přestože Martinovi jeho současná adresa vyhovuje, je pouze přechodná. Sběratel autogramů s tituly JUDr. a Ph.D. je momentálně ve fázi hledání větší nemovitosti. „Přiznám se, že nejsem člověk, který by lpěl na věcech. Takže počítám, že sedačku a stůl, které mám oba dvacet let, tady pak nechám,“ prozradil vystudovaný advokát svůj plán. Co ale rozhodně půjde do nového domova s ním, je velké obdélníkové zrcadlo s výrazným rámem. To si Martin pořídil během čtyř let, které strávil životem a prací v Paříži. Ve francouzském hlavním městě se advokát inspiroval ještě jednou věcí, a to je absence záclon i závěsů.
„To jsem se naučil v Paříži. Tam nikdo záclony nemá. A jelikož tam jsou domy blízko sebe, nesmíte se dívat večer k sousedům. To se ale naučíte,“ uzavřel s úsměvem povídání o bydlení majitel tří tisícovek autogramů. Ty nejdražší a nejvzácnější, ovšem Martin doma nemá. Jsou bezpečně uložené v bance v sejfu. „Už jsem si musel dokoupit druhý, protože se mi do jednoho nevešly. Což je možná signál, jestli bych se sbíráním neměl přestat a nechat si jen některé takzvané špeky,“ zamyslel se Martin, podle kterého se sběratelství nedědí. Většina sběratelů prý podpisy rozprodá, nebo daruje muzeím.
