Budou vyhazovy úředníků snazší? Sněmovna poslala do finále náhradu služebního zákona
Posílit koordinační roli úřadu vlády v personálním řízení státních zaměstnanců mají některé z desítek úprav, které poslanci dnes předložili k návrhu zákona o státních zaměstnancích. Koalice ANO, SPD a Motoristů chce touto normou nahradit zákon o státní službě, a usnadnit si tak výměnu státních úředníků. Podle opozice nový zákon, který Sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování, politizuje státní správu a loajalitu nadřazuje odbornosti.
Úřad vlády má být ústředním správním úřadem pro oblast právních poměrů státních zaměstnanců, který mimo jiné koncepčně sjednocuje personální a organizační záležitosti správních úřadů, vypracovává vzorový etický kodex státního zaměstnance. Úpravu navrhla spolupředkladatelka zákona Zuzana Ožanová (ANO). Zákon by měl podle ní nabýt účinnosti od letošního září.
Poslanec a místopředseda STAN Karel Dvořák doporučil koordinační roli v zájmu apolitičnosti státní správy výslovně svěřit státnímu tajemníkovi úřadu vlády, který by tak plnil úlohu nejvyššího státního tajemníka. Tím byl do ledna Jindřich Fryč, který po dohodě s premiérem Andrejem Babišem (ANO) odstoupil. Jeho kompetence od února převzala personální ředitelka sekce pro státní službu Zuzana Brücknerová.
Systemizace, tedy změny organizační struktury státních úřadů by podle návrhu Ožanové podléhaly souhlasu úřadu vlády, případně vlády jako celku jen v případě, že by měly za následek výpověď nebo odvolání úředníka. Předseda STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan navrhl vedle zamítnutí zákona zavést povinnost souhlasu poradní komise, která má nahradit služební komisi, jako podmínku pro odvolání vybraných vedoucích státních zaměstnanců.
Podle dalšího Dvořákova návrhu by systemizace musela být odůvodněna z hlediska účelnosti, hospodárnosti a efektivity. Poslanec ji chce také podmínit vyjádřením poradní komise. Smyslem je podle Dvořáka omezit odstraňování nepohodlných úředníků bez věcných důvodů. Poslankyně Pirátů Kateřina Stojanová navrhla znemožnit politickému vedení ministerstev vyhradit si personální pravomoci státního tajemníka bez omezení na jejich politické náměstky, poradce nebo sekretariát.
Místopředseda ANO Radek Vondráček doporučil ministrům umožnit stanovení pořadí náměstků, v jakém ho zastupují. Vedoucí místo ve státní správě by podle Marie Pošarové (SPD) mohli zastávat i lidé, kteří zdárně dokončili pouze bakalářský studijní program na vysoké škole. Řadovým úředníkům by mělo stačit středoškolské vzdělání, přičemž jejich zařazení do některé z platových tříd by nemělo být zákonem na rozdíl od původní předlohy omezeno.
Ožanová rovněž navrhla prodloužit z 20 odpracovaných dnů na 30 dnů lhůtu, po kterou bude možné na úředníka vyhotovit pracovní hodnocení. Doporučila také zachovat možnost, aby personální otázky u malých úřadů typu územních správ sociálního zabezpečení nebo oblastních inspektorátů práce mohl plnit nadřízený služební úřad. Další návrh Ožanové ruší povinnost souhlasu člena vlády s rozhodnutím nevyhlašovat výběrové řízení na místo vedoucího státního zaměstnance, který dosahoval podle hodnocení vynikajících výsledků.
50 až 80 procent náhrady mzdy
Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) chce v zákoně stanovit, že státní zaměstnanec bude mít nárok na náhradu mzdy ve výši 50 procent až 80 procent průměrného platu po dobu, po kterou mu úřad znemožnil pracovat. Doporučil také zrušit ustanovení, podle kterého má státní tajemník dostávat ze zákona mzdu v 16. platové třídě, tedy 51.580 korun měsíčně nebo více podle délky let praxe.
Zákon má zaměstnávání státních úředníků více přiblížit běžnému pracovnímu poměru tak, aby se v zásadě řídilo zákoníkem práce a odpovídalo pravidlům pro krajské a obecní úředníky. Koalice chce mimo jiné zrušit takzvaný bazén, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až čtyři pětiny platu. Nově by mělo platit, že rovnou odejdou s odchodným. Pokud by pracovní místo bylo zrušené při systemizaci, stát by se mohl zbavit daného úředníka okamžitě.
Ústavně-právní výbor doporučil upravit v návrhu zákona kolektivní smlouvy, zachovat současnou úpravu příplatku za vedení u vedoucích oddělení a pozměnit ochranu státních zaměstnanců. K Vondráčkovým návrhům, které výbor podpořil, patří také zavedení trvalé výjimky z požadavku na vzdělání a vyplacení náhrady pracovníkům v takzvaném bazénu, jimž po účinnosti zákona skončí pracovní poměr.
Sáhnou i na odměny?
Sněmovna pravděpodobně zruší hranici pro celkovou výši ročních odměn vyplacených státním zaměstnancům, což ve výboru prosadila Ožanová. Výbor doporučil schválit také její návrhy, které se týkají odstranění konkurenční doložky, platu státního tajemníka, zachování nynějšího pravidla pro platový tarif klíčových zaměstnanců nebo možnosti pružnějšího přesunu zaměstnanců ve státní správě.
Dosavadní služební zákon, jehož cílem bylo odpolitizovat státní správu, platí od roku 2015. Česko k jeho přijetí přiměla pravidla Evropské unie kvůli zajištění neutrality a nezávislosti rozhodování státního aparátu. Nový zákon o státních zaměstnancích je podle jeho předkladatelů nutný kvůli posílení flexibility státní služby a snížení administrativní náročnosti, strnulosti a přetrvávajících byrokratických postupů.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.