„Když se dcera narodila, zjistili jsme, že něco není úplně v pořádku. Nevěděli jsme, jestli vidí, slyší, jestli její hlava funguje tak, jak má. Začali jsme to hned po porodu řešit s motolskou nemocnicí – vzhledem k tomu, že tam pracuji, to byl logický krok. Zjistili jsme, že vidí, že slyší, že hlava funguje tak, jak má, ale ve čtyřech měsících měla obrovský epileptický záchvat,“ popisuje maminka dívenky, jak nemoc propukla.
„V té době jsme vůbec netušili, co to je, dítě se nám prostě začalo klepat a trvalo to strašně dlouho. Přiletěl vrtulník, převzala si ji doktorka z letecké záchranky a v liberecké nemocnici nám řekli, že jde o epilepsii. Okamžitě nasadili léky, které fungovaly cca sedm osm měsíců, ale pak se to spustilo nanovo,“ uvedla.
„Za x měsíců, kdy jsme to řešili, jsme viděli asi tři až čtyři typy záchvatů. Ten první byl obrovský, kdy se dítě klepe a neví o sobě. Další byly takové, že jí třeba jen spadla hlava. Nebo se někam zahleděla a u toho pomlaskávala,“ nechala se slyšet.
Záchvaty se postupně zhoršovaly a nedařilo se je dlouhodobě zvládnout léky. Časté a nekontrolované záchvaty podle odborníků u takto malých dětí představují vážné riziko pro vývoj mozku i celkový psychomotorický vývoj. Dosud lékaři často v podobné situaci volili radikální chirurgické řešení, například rozsáhlé odstranění části mozkové tkáně nebo takzvanou hemisferotomii, tedy odpojení celé jedné mozkové hemisféry. Takový výkon však téměř vždy vede k trvalému ochrnutí poloviny těla.
Lékaři FNMH loni zvolili šetrnější postup, při němž odpojili pouze zadní část mozkové hemisféry, takzvanou zadní diskonekci. Operace trvala se vším všudy zhruba 12 hodin. „Cílem tohoto typu operace není odstranění mozkové tkáně, ale přerušení patologických nervových spojů, které záchvaty vyvolávají. Díky tomu můžeme zachovat co nejvíce mozkových funkcí,“ řekl vedoucí Centra epilepsie Motol Pavel Kršek. „Pokud začne epilepsie ve velmi časném věku, je obvykle na podkladě velmi rozsáhlého mozkového poškození, což vyžaduje provedení rozsáhlého operačního výkonu,“ uvedl.
Téměř rok po operaci je dívenka podle lékařů zcela bez epileptických záchvatů, nemá žádné závažné neurologické následky a její psychomotorický vývoj pokračuje normálně. Lékaři navíc postupně vysazují protizáchvatovou léčbu.
„Jednou z nejkrásnějších a nejvýraznějších změn po operaci bylo, že se naše dcera začala smát. Do té doby to byl velmi vzácný jev. Je krásné sledovat, že i přes to všechno, co si zažila, se dobře vyvíjí a věříme, že v budoucnu bude žít stejně kvalitní život jako její vrstevníci,“ uvedla maminka malé pacientky.
Epilepsie u dětí
Epilepsie patří mezi nejčastější neurologická onemocnění u dětí, část z nich ale nereaguje na léčbu léky. Loni nemocnice uvedla, že za 25 let operovali tamní lékaři více než 500 dětí z ČR a Slovenska, v posledních letech kolem 40 ročně. Po operaci je více než 80 procent z nich bez záchvatů, často nemusí užívat ani léky.
Epilepsie může být vrozená, může se ale objevit kdykoli během života. Onemocnění mozku může vyvolat úraz, stres, vyčerpání či operace. Příznaky mohou být kromě záchvatů s křečemi a poruchami vědomí také mravenčení, zrakové vjemy či výpadky, sluchové nebo čichové halucinace nebo závratě.
Většina pacientů se úspěšně léčí léky antiepileptiky, dodržováním správné životosprávy, malé procento operativně. Ze zhruba 240 tisíc léčených měla asi třetina alespoň jeden záchvat v posledních pěti letech.
