V Maďarsku voliči již tuto neděli rozhodnou o složení nové vlády. Posledních téměř 16 let zastává funkci premiéra Viktor Orbán, jehož strana Fidesz je opět jedním z favoritů voleb. Jejím hlavním soupeřem se tentokrát stane opoziční Tisza vedená Peterem Magyarem. Poslední roky se v Maďarsku nesly hlavně ve znamení sporů s Evropskou unií a Ruskem napadenou Ukrajinou. Zemí otřásl také skandál okolo někdejší prezidentky Katalin Novákové. Jak je na tom dnes Maďarsko, zjistíte v následujícím přehledu.
Jak je na tom Maďarsko? Spory s EU, Ukrajinou i menšinami. Prezidentka kvůli skandálu abdikovala
1.Drtivý úspěch Fidesz
V minulých parlamentních volbách 3. dubna 2022 získala vládnoucí koalice Fidesz-KDNP 54,13 procenta hlasů a 135 mandátů ze 199, což byl nejvyšší podíl hlasů ze všech stran od pádu komunismu v roce 1989. Koalice opozičních stran Společně za Maďarsko získala 34,44 procenta hlasů a 57 mandátů a nová strana Naše vlast 5,88 procenta a šest mandátů. K urnám přišlo 70,2 procenta voličů. Fidesz-KDNP měla jasnou ústavní většinu, 13. května byla jmenována staronová vláda: ministrem obrany se stal Kristof Szalay-Bobrovniczky, ostatní ministři zůstali ve svých úřadech; 16. května zvolil parlament Viktora Orbána premiérem.
2.Podkopávání právního státu
Evropská komise dlouhodobě vede s vládou premiéra Orbána spory kvůli porušování základních hodnot EU. Kvůli neřešení porušení principů právního státu zůstaly pozastaveny tři programy s rozpočtem 6,3 miliardy eur (asi 154 miliard Kč). Spolu s penězi vyčleněnými v rámci fondu obnovy po pandemii covidu-19 zůstaly Maďarsku zablokované prostředky v celkové výši 22 miliard eur (550,7 miliard Kč) z kohezních fondů Evropské unie určených pro Maďarsko, dokud maďarská vláda nesplní podmínky související s nezávislostí justice, akademickými svobodami, právy LGBTQ+ komunity a azylovým systémem. Tyto peníze Brusel zablokoval v roce 2022.
V polovině prosince 2023 Brusel uvolnil Maďarsku deset miliard eur (asi 245 miliard Kč) z fondů Evropské unie, které zmrazil kvůli pochybám o stavu demokracie a právního státu v zemi. Stalo se tak poté, co Maďarsko v úředním věstníku zveřejnilo další reformy soudnictví. Kvůli tomu ale podal Evropský parlament žalobu u Evropského soudního dvora. Rozsudek v této věci zatím nebyl vynesen.
V roce 2023 požadoval Evropský parlament velkou většinou pozastavení maďarského předsednictví v Radě EU. V nezávazném usnesení poslanci zpochybnili vhodnost Maďarska převzít předsednictví Rady EU ve druhé polovině roku 2024. Maďarské předsednictví Rady se však konalo podle plánu. Orbán hned na úvod vyprovokoval neplánovanou návštěvou ruského prezidenta Vladimira Putina, a vyvolal tak pobouření u partnerů v EU.
Maďarsko na začátku roku 2025 trvale ztratilo přístup k přibližně jedné miliardě eur (asi 25,2 miliardy korun) z fondů EU, když Budapešť nezavedla potřebné reformy týkající se právního státu. V listopadu 2025 vyjádřil Evropský parlament opět znepokojení nad stavem právního státu v Maďarsku. Poslanci kritizovali zasahování do soudnictví, korupci, omezování svobody médií a vědecké svobody, útoky na základní práva a využívání neoznačených obsahů generovaných umělou inteligencí v období před parlamentními volbami v roce 2026.
3.Pře kvůli migraci
Vláda v Budapešti je již několik let v konfliktu s Evropskou komisí rovněž kvůli své restriktivní azylové politice. V roce 2024 odsoudil Evropský soudní dvůr (ESD) zemi za opakované porušování azylového práva EU k vysoké pokutě: 200 milionů eur jednorázově a jeden milion eur za každý den prodlení. Soud kritizoval zejména faktické bránění podávání žádostí o azyl a protiprávní zadržování osob hledajících ochranu.
Jelikož Maďarsko pokutu ve výši 200 milionů eur nezaplatilo, hodlá Evropská komise tyto prostředky odečíst z budoucích plateb EU Budapešti. Evropská komise však Maďarsko žalovala u Soudního dvora EU také proto, že předčasně propustilo převaděče z vězení. Maďarsko tak podle ní nesplnilo své povinnosti vyplývající z práva EU týkající se odrazujících sankcí.
Maďarská cesta v uprchlické politice začala už v roce 2015, kdy na vrcholu uprchlické krize Maďarsko uzavřelo hranici se Srbskem, která je zároveň vnější hranicí EU, pomocí 175 kilometrů dlouhého a čtyři metry vysokého plotu z ostnatého drátu.
4.Vyostřené vztahy s Ukrajinou
Již krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 Maďarsko oznámilo, že neschválí sankce proti Rusku, které zvažovala Evropská unie, dosud přijatým 19 balíčkům sankcí však nezabránilo. Budapešť nyní blokuje schválení v pořadí už dvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Maďarský premiér Viktor Orbán žádá, aby Ukrajina nejdříve obnovila dovoz ruské ropy ropovodem Družba do Maďarska a na Slovensko. Ropovod podle Ukrajinců poničily ruské útoky, podle Budapešti ale Kyjev dovoz ropy blokuje z politických důvodů.
Maďarsko na přerušení dodávek ropy reagovalo také zablokováním naléhavě potřebné a již dohodnuté půjčky EU ve výši 90 miliard eur na financování v letech 2026 a 2027, která je poskytována prostřednictvím dluhopisů EU a je zajištěna z rozpočtu EU. V prosinci 2025 s tím Orbán ještě souhlasil, poté co si Maďarsko, Slovensko a Česko vyjednaly výjimku z případných požadavků na splácení.
Evropská unie poté nabídla Ukrajině pomoc a financování při obnově dodávek ruské ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska. Premiér Orbán koncem března také pohrozil, že Maďarsko zastaví dodávky plynu na Ukrajinu, dokud nebude obnoven tranzit ropy ropovodem Družba.
V prosinci 2023 se premiér Orbán ostře postavil proti rozhodnutí summitu EU zahájit přístupové rozhovory s Ukrajinou. Nakonec ale před příslušnou debatou na summitu EU odešel z jednacího sálu, čímž umožnil tento krok. Evropská komise předtím uvolnila 10,2 miliardy eur ze zmrazených finančních prostředků pro Budapešť. Rozhodnutí uvolnit peníze ostře kritizovali europoslanci, a dokonce i úředníci EK jako ústupek Orbánovu vydírání.
5.Omezování práv LGBTQ osob
Ke konfliktům s EU vedlo také omezování práv LGBTQ osob v Maďarsku. Maďarský takzvaný „zákon o ochraně dětí“ z roku 2021 zakázal zobrazování homosexuality a transgender osob před nezletilými. V dubnu byla tato nová úprava zakotvena také v maďarské ústavě. V roce 2025 přijal maďarský parlament novelu zákona, která zakazovala průvody osob LGBT+. Tento průvod se v červnu 2025 přesto konal; z pochodu s přibližně 200 tisíci účastníky se stala jedna z největších protivládních demonstrací posledních let v Maďarsku.
6.Konec prezidentky Novákové
Prezidentka Katalin Nováková oznámila v únoru 2024 svoji abdikaci. Reagovala tím na kritiku, že udělila milost muži, který kryl nadřízeného, jenž roky zneužíval chlapce v dětském domově. Skandál vyvolal rozsáhlé demonstrace v zemi. Novým prezidentem byl 26. února zvolen Tamás Sulyok. Do úřadu nastoupil 5. března.
Maďarská vláda se loni v dubnu rozhodla odstoupit od Mezinárodního trestního soudu (ICC), premiér Viktor Orbán krok oznámil s tím, že soud je zpolitizovaný. Maďarský parlament schválil odstoupení loni v květnu.
7.Frustrace z kumulace majetku
Bohatství, které nashromáždili lidé okolo premiéra Orbána, podle agentury AFP přispívá ke stále viditelnější frustraci obyvatel země, která se potýká s pomalým růstem, inflací a úpadkem veřejných služeb. Podle oficiálních údajů je Orbánův přiznaný majetek docela skromný, „nějaké úspory a vila v Budapešti ve společném vlastnictví“, píše AFP. Jeho 85letý otec Gyözö Orbán ale vlastní několik firem podnikajících ve stavebnictví a také luxusní panství Hatvanpuszta v hodnotě stovek milionů dolarů, kde podle investigativních médií šéf vlády tráví svůj čas.
Orbánův zeť István Tiborcz se stal jedním z nejvlivnějších podnikatelů v zemi díky veřejným zakázkám své firmy Elios na veřejné osvětlení, které byly částečně financované z fondů Evropské unie. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) později v zakázkách odhalil závažné nesrovnalosti.
Nejbohatším člověkem v Maďarsku je bývalý instalatér a Orbánův přítel z dětství Lörinc Mészáros. Jeho majetek odhaduje časopis Forbes na 4,8 miliardy dolarů (100 mld. Kč). Jeho impérium stavebních, energetických, bankovních a mediálních firem profituje z veřejných zakázek.
Podle nezávislého poslance a protikorupčního bojovníka Ákose Hadházyho vysává korupce od roku 2016 ze státní pokladny každoročně částku ve výši 3,27 miliardy dolarů (68 mld. Kč). Podle mezinárodní organizace Transparency International (TI) se Maďarsko v celosvětovém žebříčku vnímání korupce umístilo až na 84. místě, a je tak společně s Bulharskem nejhorší z celé Evropské unie.
Video Vila otce maďarského premiéra Viktora Orbána v maďarské obci Hatvanpuszta.Video se připravuje ...- Související
Témata:
Asi Fialovci feno ze by ypP?to je jich vzor