Kalousek a Špidla o Babišově vládě: ANO se dostává do těžké pasti
České veřejné finance se řítí do průšvihu. V pořadu Partie na CNN Prima News se na tom shodli bývalý ministr financí Miroslav Kalousek a bývalý premiér Vladimír Špidla. Kalouska vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) nepřekvapila, podle něj dojde ke zbytečnému nárůstu dluhu. I podle Špidly chybí stabilizace veřejných rozpočtů, Babišův kabinet se dostal do pasti, míní.
Podle Kalouska je normální, že po nástupu každé vlády nálada ve společnosti trochu klesne, protože se nenaplňují volební očekávání. „Já patřím k těm, kteří tímhle netrpí, a v souvislosti s touhle vládou jsem říkal, že překvapen mohu být pouze mile, to se mi zatím nestalo, překvapen nejsem,“ zhodnotil dosavadní výkon Babišovy vlády.
Špidla upozornil, že česká společnost je sociálně značně rozdělá a toto rozdělení se stále stupňuje. „Ti, kteří jsou na sešupu, tak nevidí to východisko, a ti, kteří jsou víceméně ve střední třídě, tak mají obavy, že o to přijdou, protože situace je všeobecně nestabilní a není vidět nějaký zřetelný posun jakýmkoliv směrem,“ upozornil bývalý premiér.
I on přiznal, že jeho čekávání co se týče Babišovy vlády jsou nízká. „Vycházím z toho, co už co jsem zažil, to znamená, že nějaká jasná linie u politiky hnutí ANO se nedá předpokládat. To budou to reakce na aktuální situace, mnohdy přehnané reakce, mnohdy nepromyšlené,“ uvedl Špidla s odkazem na předchozí Babišův kabinet, kterému byl vyčítán chaos.
Špidla je přesvědčen, že hnutí ANO se dostává do těžké pasti. „Protože vlastně uvažuje o tom, že udrží nebo zvýší některé výdaje, a současně odmítá důsledně zvyšovat daně. Čili tím se dostává do pasti, kterou nemůže překonat,“ varoval bývalý premiér.
Právě nezodpovědné hospodaření je to, čeho se Kalousek podle svých slov obává nejvíce. Zmínil zbytečný nárůst dluhu, zbytečný nárůst placení úroků z dluhu a tím snižování odolností proti nějaké budoucí krizi, která podle něj jistě přijde. „Co skutečně pro mě je problém, že (Babišova vláda, pozn. red.) dlouhodobě nestabilizuje veřejné rozpočty. A že za těmi výdaji není vidět prostě nějaký definovaný záměr,“ souhlasil Špidla.
Kalousek: Trend se bude zhoršovat
Podle Kalouska neobstojí argument, že Česko bude více investovat a tím si vydělá. „To by se dalo akceptovat, kdyby ten deficit skutečně byl tvořen jenom investiční aktivitou. Ale to není pravda. Významná část toho deficitu je zkonzumována na naše pravidelné výdaje, které projíme bez jakéhokoliv efektu pro budoucnost. Nevyhnula se tomu ani Fialova vláda. Teď je to ještě horší, a zdá se, že ten trend se bude zhoršovat,“ nebral si servítky Kalousek.
Špidla se ohradil proti tomu, že by výplaty důchodů byly projídáním budoucnosti. Změnil by spíš daňový systém, protože je podle něj v Česku nespravedlivý, nepřiměřeně zvýhodňuje lidi, kteří mají enormní majetky. „Já neříkám, že chci snížit důchody, ale samozřejmě, že výplata důchodu nemá žádný efekt pro budoucnost,“ vysvětloval svá slova.
Podle Kalouska by jedním z řešení mohlo být zvýšení efektivnosti veřejných služeb. „Potom já jsem přesvědčen, to už by se mnou pan doktor nesouhlasil, že za řadu těch služeb je možné platit. Že není možné mít úplně na všechno nárok, protože to skončí pak tím, že máte sice na všechno nárok, ale nemáte žádnou službu. Ale dobře, to je můj přístup,“ uvedl Kalousek, který jedním dechem podotkl, že tohle nebude populární názor.
Vice osobní zodpovědnosti
Důchody rozebrala dvojice i podrobněji. Exministr varoval, že zrušení parametrických změn důchodového systému, které plánuje Babišova vláda, bude mít negativní dopad. „Ta trojčlenka je celkem jednoduchá. Nás, co už bereme důchod, bude čím dál tím víc, a těch, kteří na něj budou platit, bude čím dál tím méně,“ upozornil, jaká je situace. „Do roku 2030 to (zrušení změn, pozn. red.) v podstatě žádný dopad do veřejných rozpočtů mít nebude, ale po roce 2030, až začne generace Husákových dětí odcházet do penze, tak tenhle problém začne akcelerovat,“ popsal, co se řítí.
Špidla ale zrušení některých změn nevidí tolik negativně. „Já jsem vždycky zastával názor, že 65 let důchodový věk v daném kontextu odpovídá a že bychom to měli trošku vázat na střední délku života v dobrém zdraví, ta je u nás někde kolem 62-63 let, čili to odpovídá,“ přidal svůj pohled.
Podle něj je pravda, že se mění demografická struktura. „Na druhé straně je pravda, že nastupují roboti, že nastupuje umělá inteligence a že vlastně to konvenční uvažování, jak si pracovní síla vydělá na důchody přestává platit,“ podotkl expremiér s tím, nejsme dle jeho názoru u zdi, ale musíme o tématu začít přemýšlet.
„Má-li to být nějakým způsobem vyrovnané, tak z mého pohledu je to tak, jak je to teď, neudržitelné. Musí tam být více osobní odpovědnosti, více osobní spoluúčasti, anebo někdo musí odněkud vyčarovat mnohem více peněz, a to opravdu nevím odkud,“ míní Kalousek.
Špidla: Obrana? Můžou to platit korporáty
Došlo i na téma výdajů na obranu. Kalousek prozradil, že si nemyslí, že se Česko za rok 2026 dostane na 2 procenta HDP, jak požaduje NATO. „Nevěřím, že řada silnic a dálnic, které jsou označeny za obranné výdaje, obrannými výdaji skutečně jsou, to neodpovídá té metodice (…) Dopustila se toho i Fialova vláda, ale ta dala o tolik víc do té kapitoly ministerstva obrany, že ty dvě procenta uhrála,“ kritizoval bývalý ministr financí.
Podle Špidly platí dřívější tvrzení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že NATO je ve stavu klinické smrti. „Protože přestala existovat jakákoliv jistota, že Spojené státy naplní své závazky, a teď odůvodňují, že když nebude někdo platit pět, tak se na něj vykašlou, to už je totálně mimo smlouvu,“ upozorňoval expremiér, že jsme ve zcela nové situaci.
„Má-li Evropa obstát, tak musí posílit svou obranu a musí se autonomizovat od Spojených států. To znamená, každý musí přispět, o tom není pochyb, ale není nutný, aby to platili důchodci, můžou to platit korporáty,“ je přesvědčen Špidla. Kalousek nicméně měl námitku. „Vy si myslíte, že by tady někdo investoval, kdybyste mu potom řekl odevzdej polovinu svých dividend?“ ptal se.
Podle bývalého ministra ze stávajícím příjmů nejsme schopni financovat nebytné nezbytné výdaje na obranu, současný rozměr sociálního státu a náklady související s dekarbonizací. „Problém evropských zemí, to není zdaleka jenom problém České republiky, je, že když přijde nějaká nová naléhavá priorita, tak si neumíme nic odepřít z těch stávajících a tu novou prioritu řešíme na dluh,“ popisoval.
Zdroje už nejsou?