Nebezpečí v Hormuzském průlivu: Jak Írán blokuje obchod s ropou a proč má navrch?
Už téměř čtyři týdny je prakticky uzavřen Hormuzský průliv, což rozhodilo globální obchod s ropou. Bude se svízelnou situací brzy konec?
Íránské hrozby a útoky na plavidla v Perském zálivu zvýšily riziko tranzitu natolik, že se v něm veškerá doprava téměř zastavila. Tím byl narušen hlavní kanál pro asi 20 % světové ropy a zemního plynu – a také pro hnojiva využívaná při pěstování plodin, na nichž je svět závislý, uvádí server CNN.
Americký prezident Donald Trump s prohlubující se energetickou krizí vychvaluje diplomatické úsilí o ukončení blokády. Zároveň se snaží nasadit tisíce dalších vojáků na Blízký východ a zkoumá možné doprovody ropných tankerů americkým námořnictvem.
Írán má ale v mnoha ohledech stále navrch – částečně kvůli svým nekonvenčním válečným metodám, například levným dronům a námořním minám, a částečně kvůli své geografii. Tyto dvě skutečnosti ztěžují Spojeným státům i jiným zemím obranu plavidel nebo vojenské zabezpečení průlivu. A pro Írán je lukrativní si udržet kontrolu.
Íránu pomáhá i geografie
Podle analytické firmy Vortexa zabývající se lodní dopravou Hormuzský průliv v nejužším místě má šířku asi 24 mil – a téměř veškerá doprava probíhá dvěma hlavními lodními trasami, které jsou ještě užší.
Výzva pro plavidla je právě v tom, že manévrovací prostor je omezený. „Na otevřeném oceánu vždy existuje možnost změny trasy; v úzkém moři nebo úzkém moři je tato možnost nereálná,“ řekl Kevin Rowlands, redaktor časopisu v think-tanku Royal United Services Institute. „To znamená, že Írán nemusí nutně vyhledávat a nacházet své cíle. Může sedět a čekat.“
Řekl, že to v podstatě vytváří „zónu smrti“, ve které může být doba mezi varováním a útokem pouhé sekundy.
„Nemluvě o tom, že Írán má téměř 1 600 kilometrů pobřeží, ze kterého může odpalovat protilodní střely. Tyto raketové baterie jsou mobilní, což ztěžuje jejich likvidaci, a dlouhé pobřeží zálivu znamená, že Írán může útočit daleko za samotným průlivem,“ píše server CNN.
Analytici zároveň tvrdí, že schopnost Íránu způsobit škody obchodním plavidlům se od začátku války snížila. „Je však téměř nemožné snížit riziko na nulu a můžeme očekávat, že lodě budou po nějakou dobu čelit zbytkové úrovni hrozby ze strany některých nebo všech těchto systémů,“ řekl Rowlands.
Jaká je situace?
Írán zaútočil na nejméně 19 plavidel poblíž Hormuzského průlivu, v Perském zálivu a v Ománském zálivu. Analytici podle CNN poznamenávají, že Írán pro to, aby Írán narušil globální obchod s energií, ani nemusí ničit plavidla. Uvedli, že dokud hrozba zůstane dostatečně vysoká, není pravděpodobné, že by přepravní společnosti riskovaly obnovení tranzitu.
Některá plavidla s vazbami na Írán, Čínu, Indii a Pákistán se však průlivem dostala. Írán uvedl, že „neznepřátelené lodě“ mohou průlivem proplout, pokud se dohodnou s íránskými úřady.
Zpráva zpravodajské služby Lloyd's List uvádí, že průlivem prošlo nejméně 16 plavidel, včetně jednoho, o kterém se předpokládá, že zaplatilo poplatek ve výši 2 milionů dolarů, a také několik „zombie“ tankerů, které používaly falešné identity demontovaných plavidel. CNN však nemůže zprávu nezávisle ověřit.
Americké pozemní operace?
Administrativa Donalda Trumpa zmiňovala cosi, co označuje za „diplomatický pokrok“. Írán mezitím trvá na tom, že s USA nejedná – ačkoliv uznal výměnu zpráv prostřednictvím mediátorů.
Trumpova prohlášení o vyjednáváních přicházejí na pozadí tisíců dalších amerických mariňáků a námořníků mířících na Blízký východ. Objevily se spekulace o možných pozemních operacích s nasazením jednotek, ačkoli Trumpova administrativa dosud tvrdí, že pozemní operace v Íránu vylučuje.
Dobrou noc, vážení čtenáři, a děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Blízkém východě. Nové zprávy můžete očekávat opět zítra ráno.
Izrael uvedl, že dnes provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
Podle zdravotníků v Pásmu Gazy byli při úderech na byt a vozidlo zabiti tři lidé. Zda byl mezi nimi Haddád, není jasné. Dalších 20 osob utrpělo podle téhož zdroje zranění. Haddád je nejvýše postaveným představitelem Hamásu, na kterého Izrael zaútočil od začátku příměří zprostředkovaného USA loni v říjnu.
Příměří mezi Izraelem a Libanonem bylo prodlouženo o 45 dní. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott uvedl, že dohoda je výsledkem dvoudenního „velmi produktivního“ jednání mezi Izraelem a Libanonem, jehož zprostředkovatelem byly Spojené státy.
Pigott uvedl, že ministerstvo obnoví jednání na politické úrovni 2. a 3. června, na bezpečnostní úrovni již 29. května v Pentagonu za účasti izraelské a libanonské vojenské delegace. „Doufáme, že tyto diskuse přispějí k trvalému míru mezi oběma zeměmi, plnému uznání vzájemné suverenity a územní celistvosti a k zajištění skutečné bezpečnosti podél jejich společné hranice,“ dodal.
Vojenští analytici uvedli, že USA by mohly sázet na to, že pouhé přivedení námořních sil, které by mohly představovat hrozbu, do regionu, by mohlo stačit k tomu, aby se Íránské propočty změnily.
Trump také hrozí útokem na další místa související s íránským obchodem s ropou, pokud bude Írán pokračovat v blokování Hormuzského průlivu. Minulý pátek americká armáda zasáhla vojenská zařízení na ostrově Kharg, na němž se nachází zhruba 90 % ropy vyvážené do země. Místa související s obchodem s ropou na vládou kontrolovaném ostrově zasažena nebyla, ale Trump varoval, že by mohla být další na řadě, což by znamenalo další eskalaci.
Perzie by nic neblokovala, kdyby Epsteinovou koalicí nebyla napadena ...