Trump odložil útoky na íránské elektrárny. A ceny ropy poklesly až o 15 procent

Podle Teheránu je cílem Trumpova kroku dosáhnout poklesu cen ropy, aby mohl pokračovat ve vojenském tažení. Ceny ropy na Trumpovo oznámení, jež uvítali někteří čelní představitelé Evropské unie včetně šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové, skutečně reagovaly poklesem až o 15 procent, později ovšem část ztrát smazaly. Izrael mezitím pokračoval ve vzdušných úderech proti Íránu.

Trump ve slepé uličcce?

Trump dal o víkendu Íránu 48 hodin na úplné otevření Hormuzského průlivu, který je klíčový pro transport ropy a zemního plynu z Perského zálivu; v opačném případě podle šéfa Bílého domu začnou Američané ničit íránské elektrárny. Odložení vojenských akcí Trump dnes podmínil úspěchem aktuálních schůzek a diskuzí, které podle něj budou pokračovat v tomto týdnu.

„Touto 48hodinovou lhůtou se Trump podle všeho dostal do slepé uličky,“ uvedl zakladatel firmy Commodity Context Rory Johnston. „Je velmi nepravděpodobné, že by Teherán souhlasil s Trumpovými podmínkami v takto zkráceném časovém horizontu pod hrozbou útoku. A Írán je zjevně schopen a ochoten reagovat na jakoukoli eskalaci,“ dodal.

Útoku Íránců na lodě v Perském zálivu na začátku března 2026 | Profimedia.cz, infografika Blesku

Íránci: Žádná jednání

„Žádná jednání se nekonala a ani se nekonají,“ uvedla íránská tisková agentura Tasním a dodala, že Teherán od začátku války pouze dostává vzkazy od některých zprostředkovatelů ve snaze snížit napětí. Podle agentury Fars nevede Teherán s Washingtonem přímé ani nepřímé rozhovory.

Server Axios napsal, že o možném uvolnění napětí v posledních dvou dnech jednali představitelé Turecka, Egypta a Pákistánu se zvláštním Trumpovým vyslancem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Objevila se také nepotvrzená informace o jednání Američanů s předsedou íránského parlamentu Mohammadem Bágherem Ghálíbáfem, který byl v minulosti vrchním velitelem vzdušných sil íránských revolučních gard, šéfem policejních složek a také starostou Teheránu.

Svět Expert pro Blesk: Hrozí útoky Íránu na země EU a pozemní válka? Klidně budou prolévat krev, varuje

Íránská oficiální média Trumpovo oznámení interpretují tak, že Spojené státy odložily své záměry v obavách z íránské odvety, která by se dotkla zemí regionu.

Zaútočí na elektrárny v Izraeli?

Íránské revoluční gardy v reakci na ultimátum prohlásily, že v případě útoku na energetickou infrastrukturu země odpoví Teherán údery na izraelské elektrárny a také na elektrárny zásobující elektřinou americké základny v regionu. Tuto hrozbu potvrdila také íránská rada obrany, která zároveň varovala, že v reakci na případnou americkou pozemní invazi by Írán zaminoval Perský záliv a zaútočil na elektrárny v celé arabské oblasti.

Provoz na klíčové námořní trase v Hormuzském průlivu v důsledku války, kterou 28. února rozpoutaly USA a Izrael vzdušnými údery na Írán, téměř ustal, což vedlo k prudkému růstu cen ropy a zemního plynu na světových trzích. Před válkou touto úžinou procházela asi pětina globálních dodávek obou surovin.

O dohodách pro bezpečnou plavbu průlivem intenzivně jedná Omán, uvedla tamní diplomacie. Na nutnosti znovu otevřít Hormuzský průliv se v nedělním telefonátu shodli Trump s britským premiérem Keirem Starmerem. Ten dnes také řekl, že Británie nemá žádné důkazy, že by na ni Írán plánoval útočit.

Terčem opět i Rijád

Ve vzdušných úderech v Íránu na další cíle, které označuje za „infrastrukturu teroristického režimu“, dnes pokračoval Izrael. Silné exploze se ozývaly v centru i v okolí Teheránu včetně města Karadž, obyvatelé hlásili výpadky proudu.

V Tabrízu na severozápadě země podle agentury Fars zabily izraelsko-americké vzdušné útoky šest lidí. Při nočních úderech zahynul podle agentury Tasním jeden člověk ve městě Bandar-Abbás na jihu země.

Terčem dalšího útoku dvou balistických raket se v noci stal saúdskoarabský Rijád. Írán své odvetné údery neomezuje jen na Izrael či americké vojenské objekty v arabských zemích Perského zálivu, ale cílí i na civilní budovy či ropnou a jinou energetickou infrastrukturu v oblasti.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) jedná s vládami v Asii a v Evropě o případném uvolnění dalších zásob ropy, bude-li to v souvislosti s válkou nutné, uvedl její šéf Fatih Birol. Globální ekonomika podle něj kvůli válce čelí velké hrozbě a žádná země nebude vůči dopadům krize imunní, pokud se bude vyvíjet tímto směrem.

Klesla cena ropy Brent

Cena ropy Brent během dne v reakci na Trumpovo oznámení klesla až na 96 dolarů za barel, americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) se obchodovala pod hranicí 86 dolarů za barel. Kolem 17:30 SEČ Brent ztrácel 8 procent na 103,30 USD za barel, WTI odepisovala 7,3 procenta na 91 USD za barel.

Dopoledne se Brent dostal až nad 114 dolarů a v pátek byl nejdražší od poloviny roku 2022. Velkoobchodní cena zemního plynu pro evropský trh na konci dnešního obchodování v Nizozemsku ztrácela přes pět procent a držela se poblíž 56 eur za megawatthodinu. Dolar oslaboval s tím, jak Trumpovo rozhodnutí podpořilo zájem investorů o rizikovější aktiva.

Útok Izraele a USA na Írán zobrazit celý online

13:53

25. 6. 2026

Vážení čtenáři,

prozatím končíme online zpravodajství o konfliktu na Blízkém východě. Děkujeme za vaši pozornost, kterou jste tomuto tématu věnovali.

10:51

25. 6. 2026

Jestliže bude Teherán vybírat mýtné za plavbu Hormuzským průlivem, rozšíří se tato praxe i do dalších mezinárodních vod, což vyvolá totální chaos. Dnes to podle agentury AFP prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio na zasedání Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC) v bahrajnském hlavním městě Manáma. Rubio je na první návštěvě Blízkého východu od podpisu americko-íránského memoranda o porozumění minulý týden. V rámci této cesty navštívil také Spojené arabské emiráty a Kuvajt.

Podle Rubia usilují Spojené státy o mírovou dohodu s Íránem, ne však „za každou cenu“. Ministr ujistil státy Perského zálivu, že žádná část dohody nebude podkopávat jejich bezpečnost, stabilitu a prosperitu. Podepsané memorandum je základem pro nynější jednání o konečné dohodě.

6:48

25. 6. 2026

Dobré ráno, vážení čtenáři,  

Bílý dům ve středu požádal Kongres o dodatečné výdaje ve výši skoro 88 miliard dolarů (asi 1,88 bilionu korun). Většinu této částky chce využít na pokrytí nákladů na válku proti Íránu, napsala agentura AFP.

Žádost se týká 87,6 miliardy dolarů. Desítky miliard z této částky mají směřovat na ministerstvo obrany, dále pak k americkým zemědělcům, na podporu boje proti ebole ve střední Africe a na projekty na rozvoj infrastruktury ve Spojených státech.

Zobrazit celý online

Video se připravuje ...

Íránská letadla v plamenech. Takhle je ničili Američané

Zdroj: X - CENTCOM