Výbuchy v Dubaji: Proč odvetu nejvíc schytávají Emiráty!? Dosud klíčový partner Íránu
Na Írán zaútočily Izrael a USA, jeho odveta však nejvíc dopadá na Dubaj a celé Spojené arabské emiráty – přestože jsou druhým největším obchodním partnerem Íránu a v časech západních sankcí důležitou oporou. V čem je logika těchto útoků?
Íránská agentura Fars, která má blízko k íránským revolučním gardám, minulý týden informovala, že asi 40 procent íránských útoků cílí na Izrael a 60 procent proti „americkým cílům“ – zejména tedy v regionu arabských zemí. Prakticky ve všech mají Spojené státy stovky, ba tisíce vojáků, terčem však nebývají jen jejich základny, nýbrž také diplomatické objekty. A schytávají to i civilní neamerické budovy - ať už cíleně nebo náhodou.
„Írán varoval, že jakýkoli útok na něj vyvolá regionální konflikt. Spojené státy a Izrael mu buď nevěřily, nebo usoudily, že to riziko stojí za to podstoupit,“ píše CNN. „Jsou to arabské země Perského zálivu, které za to platí cenu, a nejvíce ze všech Spojené arabské emiráty.“
K 10. březnu napočítalo ministerstvo obrany Spojených arabských emirátů 1475 dronů, osm raket s plochou drahou letu a 262 balistických střel. Většinu se protivzdušné obraně daří likvidovat, přesto nejméně 90 dronů a dvě balistické rakety na území státu dopadly.
Přitom Spojené arabské emiráty jsou po Číně nejdůležitějším obchodním partnerem Íránu, vzájemný byznys navíc v časech amerických sankcí proti Íránu roste. V Emirátech také žije na půl milionu Íránců.
I prezident Trump uznal, že íránské údery proti arabským sousedům byly překvapením – „zřejmě tím největším“ v nynějším konfliktu, řekl v rozhovoru pro CNN.
Epicentrum globalizace
Íránský režim se dlouhodobě vymezuje vůči demokracii a kapitalismu a zkrátka světovému zřízení, kde prim hrají Spojené státy. „Dubaj je skutečně epicentrem globalizace,“ vysvětluje Fawaz Gerges, profesor mezinárodních vztahů na London School of Economics. „Íránští vůdci považují Dubaj za základ západního globálního ekonomického systému... otřásá to světovou ekonomikou, nejen Dubají a Spojenými arabskými emiráty.“
Obrazy plamenů na ikonických hotelích v Dubaji nebo kouře v areálu mezinárodního letiště v Dubaji přitahují mezinárodní pozornost, stejně jako zprávy o desetitisících turistů, kteří nemohli z Emirátů odletět domů. „Při žádném z těchto útoků nebyl nikdo zraněn, ale psychologický dopad může být značný,“ dodává CNN.
Teherán teď údery zdůvodňuje dlouholetou strategickou aliancí Emirátů s Američany; loni do Abú Zabí dorazil Trumpův ministr obrany Pete Hegseth, aby podepsal dokument o prohloubení vojenského partnerství a spolupráce v řadě obranných sfér. Za minulé Trumpovy vlády navíc Emiráty podepsaly tzv. Abrahámovské dohody – normalizaci vztahů s Izraelem, který Írán dlouhodobě považuje za strategického nepřítele a slibuje „sionistický režim“ zlikvidovat. Emirátům nepomohlo ani to, že Američanům nepovolily tamní základny využívat k úderům na Írán.
„Útokem na Spojené arabské emiráty Írán nejenže zasahuje klíčového partnera USA, ale také dává najevo, že země, která hostí miliony cizinců a slouží jako významný uzel globálních financí, letectví a obchodu, nemůže zůstat izolovaná,“ komentoval pro CNN Sanam Vakil z think tanku Chatham House. Je tak podle něj hned několik důvodů, proč je Teherán chce zasahovat.
Rozsah odvetných opatření může naznačovat, do jaké míry islamistický režim vnímá tuto válku jako hrozbu pro své přežití. Když loni Izrael a USA bombardovaly íránská jaderná zařízení, byla reakce Íránu omezená – vyslal rakety na velkou americkou základnu Al-Udajd v Kataru, jehož vládu však předem varoval. Ač to byl nevídaný útok na souseda (přes záliv), k větším škodám nedošlo.
Jsou tu i praktické důvody. „Je to doslova za rohem,“ vysvětluje Gerges. „Zaútočit na Dubaj a Emiráty je daleko snazší než na další země, třeba Jordánsko či Izrael, poněvadž Izrael je dobře chráněn systémy protivzdušné obrany.“























Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.