Trump chce zajistit íránský uran? Zvažuje poslat pozemní jednotky

Už loni v červnu Trump nařídil bombardovat íránská jaderná zařízení, v návaznosti na podobné izraelské údery. „Bylo mi velkou ctí zničit všechna jaderná zařízení a kapacity a poté ZASTAVIT VÁLKU!“ pochvaloval si tehdy na své sociální síti Truth. Ministr obrany Pete Hegseth vychválil svého šéfa, že zničil i „jaderné ambice Íránu“. Takže se válka na dlouho nezastavila, co tedy bude potřeba řešit nyní?

Report Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) 27. února – den před spuštěním nové vlny útoků – konstatoval, že Írán nepouští inspektory na tři jaderná zařízení poškozená loňským bombardováním. Díky satelitnímu sledování byla znát jistá činnost v provozech Isfahán, Fordo a Natanz. V prvně jmenovaném podle MAAE Íránci skladovali uran obohacený na úroveň blízkou hodnotám potřebným k výrobě jaderných zbraní (konkrétně 60% podíl izotopu U-235; pro atomovou bombu je potřeba ho koncentrovat na 90 %, což by trvalo řádově týdny). A rovněž tam byla další zásoba uranu obohaceného na 20 %.

„Domníváme se, že Isfahán měl až do naší poslední inspekce něco málo přes 200 kg, možná o něco více, 60 % uranu,“ řekl v pondělí šéf MAAE Rafael Grossi. „Obecně se předpokládá, že materiál je stále na místě. Nezaznamenali jsme tedy – a to nejen my, ale myslím, že obecně všichni, kdo sledují zařízení pomocí satelitních snímků a jiných prostředků – žádný pohyb, který by naznačoval, že materiál mohl být přemístěn,“ dodal Grossi. Dva metráky by mohly posloužit, po dalším obohacování, k výrobě asi pěti jaderných bomb. Další uran podle Grossiho zřejmě zbývá v Natanzu.

Vstupy do podzemního komplexu Isfahán loňské útoky zasypaly, v pozdějších měsících je ale Íránci zřejmě do jisté míry zprůchodnili. Deník The New York Times má informace od důvěrných zdrojů z amerických vládních kruhů, že americké tajné služby jaderné zařízení v Isfahánu konstantně sledují.

Odvézt, nebo naředit?

„Podle čtyř zdrojů obeznámených s jednáním USA a Izrael diskutovaly o vyslání speciálních jednotek do Íránu, aby v pozdější fázi války zajistily jeho zásoby vysoce obohaceného uranu,“ psal v sobotu zpravodajský web Axios. Administrativa Donalda Trumpa zvažovala dvě možnosti: uran by vojáci mohli prostě odvézt nebo by na místo eskortovali experty, kteří by ho znehodnotili – naředili.

V sobotu Trump přímo přiznal, že zvažuje poslat vojáky, aby radioaktivní materiál zabezpečili. „V některou chvíli to možná uděláme. Byla by to skvělá věc,“ řekl při brífinku novinářům. „Zatím jsme pro něj nešli, ale později to udělat můžeme.“ Prezident připustil obecně nasazení pozemních sil v Íránu, ale nemíní je posílat do velkého rizika: „Pokud to uděláme, tak až budou natolik zdecimovaní, že nebudu schopni na zemi bojovat.“

„Taková mise by však vyžadovala desítky, ne-li stovky dalších vojáků v terénu, kteří by pomáhali podporovat hlavní tým speciálních operací pověřený nalezením uranu, zejména proto, že íránská armáda nadále kontroluje tyto lokality a jejich okolí,“ rozebírá web CNN. „Taková podpora by mohla zahrnovat nejen vojáky k zajištění oblasti, ale také logistickou podporu vzhledem k náročnosti práce s jaderným materiálem hluboko pod zemí.“

Delta Force či Navy Seals

Pro uran by mohli jít příslušníci slavných speciálních sil: výcvik pro nakládání s takovým materiálem mají jednotky Delta Force (Armáda Spojených států) i Seal Team 6 (Námořnictvo USA). I několik dalších složek amerických ozbrojených sil má týmy, které mohou zacházet s radiologickým materiálem, uvedl jeden ze zdrojů CNN. Podílet by se mohla i izraelská komanda, která jsou operacemi na nepřátelském území proslulá.

Svět Íránci vytáhli rakety „soudného dne“: Pomsta za armageddon! Co jaderné zbraně a hrozí 3. světová?

Jeden vysloužilý důstojník speciálních sil řekl CNN, že podle jeho zkušeností by taková mise pravděpodobně vyžadovala speciální operační jednotku první úrovně; specializovaný personál pro likvidaci výbušnin přidělený k tomuto týmu; vnější bezpečnostní jednotky, kterými by mohl být buď 75. pluk Rangers, nebo 82. výsadková divize, v závislosti na velikosti oblasti a počtu potřebných lidí; prostředky pro exfiltraci a infiltraci, jako jsou letadla MC-130J nebo vrtulníky MH-47 Chinook; a nepřetržitá letecká podpora po celou dobu mise. Šestice zmíněných letounů MC-130J, jež jsou speciálně vybavené pro tajné výsadky na nepřátelské území, se v minulých dnech přesouvala blíž k Perskému zálivu.

Další zdroj CNN obeznámený s vládními diskusemi však výsadek nevidí jako reálnou možnost: „Logistika a rizika spojená s touto operací by byly, mírně řečeno, neúnosné.“

Video se připravuje ...

Izraelské stíhačky při úderu na Írán

Zdroj: Israeli Air Force