Macinka: Vážná krize! Česko je ale premiant v repatriacích. A Babiš je mikromanažer

„Určitě to krizí je. Je to vážná krize,“ podotkl Macinka k dění na Blízkém východě.

„I ty výsledky bez ohledu na to, že tady posloucháme nějaké ošklivé větičky od naší opozice, která nic jiného neumí, než kritizovat a teď trošku parazituje tady na této krizi a neštěstí lidí, tak i přesto ty výsledky jsou slušné. Nám se daří ty lidi dostávat zpátky do České republiky, i když samozřejmě tam panuje nervozita, řada z nich je nespokojených s tím, či oním, ale funguje to,“ tvrdí Macinka. 

„Česka republika je v podstatě premiantem mezi tady tou repatriací svých vlastních občanů. Řada zemí vůbec nic takového nezahájila,“ uvedl Macinka. Když mluví na letišti s lidmi, kteří se vrací domů, tak jsou rádi a děkují za pomoc, podotkl.

Předpotopní Drozd

I systém Drozd splnil svůj úkol a svou roli, ačkoliv jeho podoba neodpovídá současné době a je zastaralý, upozornil Macinka. „Také myslím že si toho systému teď až v té krizi řada lidí všimla,“ říká ministr.

Podle něj je na čase jej modernizovat. „Ten systém nikdy nebyl projektován tak, že by to byl nějaký pokročilý informační systém pro naše cestovatele,“ upozornil Macinka na to, že jde o systém z roku 2009. Byl by rád, aby se z Drozdu stal pokročilý informační systém pro české cestovatele. „Ta uplynulá vláda s ním nic neudělala. Už nejsme v 90. letech minulého století, kdy začínal internet (...) Neměli bychom ho nechávat v podstatě v předpotopním stavu,“ postěžoval si Macinka.

Babiš mával Bleskem a čílil se, jenže... Jak to bylo s letenkami za 15 tisíc z Jordánska?

Babiš mikromanažer je, míní Macinka

Premiér Babiš byl kritizován opozicí, že je mikromanažer, který nechápe svou roli a stal se z něj letový dispečer v čele vlády. Podle Macinky je Babiš dobrý mikromanažer, který navíc popohání i úřednické struktury, které byly zvyklé na své „tempíčko“. 

„Andrej Babiš - mikromanažer, to musím potvrdit. On opravdu je mikromanažer a opravdu to, co se o něm říká, že skoro nespí a vstává ve čtyři ráno, tak já to potvrzuji. Nemusím (vstávat) kvůli němu, ale mám to teď trochu podobně. Vím, že, když mu odpovídám na nějaké zprávy a nebo si píšeme, tak ta čtyřka na těch hodinách tam zpravidla je hned ráno. Musím říct, že jsme se společně nad jedním z těch videí z letiště, kde pan premiér je v roli dispečera, jsme se spolu nad tím docela zasmáli,“ podotkl Macinka. 

„Tady ty zaběhlé a standardní postupy, které naše úřady mají nebo někteří úředníci, tak do nich opravdu vletěl mikromanažer, který je odkojený velkým byznysem, takže se ukazuje, kteří ti lidé jsou chovní a kteří jsou tažní. Andrej Babiš je určitě tažný,“ dodal Macinka.

15 tisíc za let? Lidé nic platit nebudou

Sám Macinka přitom děkoval za součinnost společnosti Smartwings. „Po dohodě s vládou udělali mimořádné lety a tím zvýšili mimořádně kakapacitu pro repatriaci českých občanů,“ chválil Macinka. Moderátorka se ho ptala, zda skutečně repatriovaní Češi za lety, které realizuje přímo Smartwings, nic platit nebudou.

Tento týden totiž Čechům v Jordánsku přes Drozd přišla nabídka od Macinkova ministerstva za let za 15 tisíc Kč. „Jordánsko: Možnost placeného letu se společností Smartwings z Ammánu. Datum odletu bude upřesněno. Cena letenky 15000 Kč,“ stálo v informaci. „Šlo o let, který není vládním speciálem, ale letadlem společnosti Smartwings, vláda na tom jenom administruje přepravu. Ta cena jsou náklady na cestu,“ potvrdil následně Blesku mluvčí ministerstva Adam Čörgő. Ve čtvrtek se ale kvůli tomu čílil ve Sněmovně premiér Babiš a mával přitom rozzuřeně deníkem Blesk. Jenže... 

Macinka připouští i nyní, že o ceně za letenku skutečně probíhala diskuze. „Jasně, byla o tom diskuze, ona ta situace se celou dobu vyvíjí,“ podotkl Macinka. A vysvětloval, kdo nakonec za let zaplatí.

„My jsme nejprve potřebovali ocenit ten let, takže dohoda se Smartwings byla taková, že oni řekli: Tenhle stojí tolik, nemáme na tom ani korunu marži, nemáme na tom vůbec žádný zisk, je to jenom čistě jenom cena toho letu. Původně jsme to chtěli nabídnout lidem jako zvýšení té kapacity, protože ty ceny letenek právě třeba z Jordánska se raketově zvýšily a toto myslím, že by byla docela dobrá nabídka. Ale my jsme potom aktivovali evropský mechanismus repatriační, kam jsme všechny ty lety přihlásili. My budeme žádat o částečnou refundaci tady nákladů za ty lety od Evropské komise,“ říkal v sobotu na TV Nova Macinka.

Potvrdil tak, že původně šlo o reálnou nabídku. „Evropská komise nám poskytne asi 75 procent nákladů, zbytek uhradí vláda a ministerstvo zahraničních věcí. Lidi určitě nic neplatili a ani nic platit nebudou,“ dodává nyní Macinka, který věří, že brzy to již bude tak, že všichni, co potřebují, budou brzy doma.

Útok Izraele a USA na Írán zobrazit celý online

8:52

Dnes

Ceny ropy na počátku nového týdne rostou a při asijském obchodování stouply až na nejvyšší hodnotu za dva týdny, protože naděje na ukončení konfliktu v Íránu zeslábly. Nervozitu na trhu vyvolal útok na jadernou elektrárnu ve Spojených arabských emirátech (SAE). Investoři také očekávají, že americký prezident Donald Trump bude projednávat možné vojenské kroky vůči Íránu, což posiluje obavy z další eskalace napětí na Blízkém východě.

Kolem 8:20 SELČ cena severomořské ropy Brent rostla o dvě procenta na 111,40 USD za barel. Americká lehká ropa WTI si ve stejnou dobu připisovala 2,2 procenta a prodávala se za 107,75 USD za barel.

Cena Brentu v Asii stoupla nejvýše od 5. května a WTI nejvýše od konce dubna. Minulý týden ceny obou kontraktů vzrostly o více než sedm procent, protože se snížila naděje na uzavření mírové dohody, která by ukončila útoky na lodě v Hormuzském průlivu.

6:36

Dnes

Dobré ráno, vážení čtenáři,

počet poprav loni vzrostl na nejvyšší úroveň za 44 let. V 17 zemích bylo popraveno nejméně 2707 lidí, přičemž toto číslo nezahrnuje tisíce poprav, které jsou prováděny v Číně, jež zůstává největším vykonavatelem trestu smrti na světě. Oproti roku 2024, kdy bylo popraveno nejméně 1518 lidí, jde o nárůst o 78 procent. V dnes zveřejněné zprávě to uvedla lidskoprávní organizace Amnesty International (AI).

Největší podíl na tomto nárůstu má podle zprávy Írán, kde bylo popraveno nejméně 2159 lidí, více než dvojnásobek oproti předchozímu roku. Zároveň se jedná o nejvyšší číslo, které AI v této zemi od roku 1981 zaznamenala.

21:56

17. 5. 2026

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Opět se přihlásíme v pondělí ráno, dobrou noc.

Zobrazit celý online