Američané a Izraelci pokračují v útocích na Írán, Donald Trump je zdůvodňoval i obavou o to, aby Íránci neměli jaderné zbraně. Jak je to s íránskou jadernou hrozbou? A jakými raketami Íránci disponují? Na Tel Aviv podle všeho vyslali i hypersonické rakety „soudného dne“. Se stupňujícím se konfliktem na Blízkém východě se přitom vkrádají podobné otázky jako před čtyřmi lety, když Vladimir Putin napadl Ukrajinu. Hrozí nyní třetí světová válka? Analytici se shodují, že nikoliv, ale upozorňují, že doba se přece jen změnila. A s tím přichází i nová rizika.
Íránci vytáhli rakety „soudného dne“: Pomsta za armageddon! Co jaderné zbraně a hrozí 3. světová?
1.Útoky pokračují
Írán měl přestat útočit na sousedy – alespoň podle nového vedení v Teheránu. Jenže realita? Další exploze v Dubaji... A také nová vlna izraelského bombardování íránské metropole.
Z válečné oblasti mezitím prchají i Češi. V Dubaji se v sobotu ráno rozezněl poplach a aktivovala se protivzdušná obrana. Nad městem se ozvaly exploze a trosky sestřeleného dronu dopadly poblíž letiště, které na čas omezilo provoz.
„Let, vypravený společností Smartwings, by měl z letiště DWC odstartovat v 17:10, druhé dubajské letiště, DXB, bylo ráno ochromeno výbuchy z dopadu trosek sestřeleného dronu,“ popsala včera Blesku čtenářka čekající na repatriační let. Na letišti podle ní byli v převaze rodiny s dětmi a senioři. „Čekání se prodlužuje a začíná stoupat nervozita, hlavně u dětí. Všichni se těší domů,“ dodala.
Z Dubaje už se z pátku na sobotu vrátilo do Prahy asi 380 lidí dvěma lety Smartwings. Další repatriační spoje mají následovat. Podle ministerstva zahraničí je přitom v systému cestovatelských registrací DROZD stále zapsáno zhruba 4300 Čechů, kteří se nacházejí v oblasti Blízkého východu.
Mezitím izraelská armáda oznámila další masivní údery na Teherán a požáry hlásí i z tamního letiště Mehrábád.
2.Hypersonické rakety
Americko-izraelské útoky na Írán, které začaly na konci února, vysvětlil americký prezident Donald Trump jako snahu zabránit Íránu získat jadernou zbraň. Teherán odpověděl odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Raketami přitom Írán disponuje různými.
Írán podle izraelských médií nasadil proti Izraeli nové hypersonické střely Fattah-1 a Fattah-2. Jde o zbraně, které letí extrémní rychlostí a navíc dokážou během letu měnit směr. Jedna z těchto střel měla zasáhnout opevněné velitelské centrum izraelské armády.
Hypersonické střely se pohybují rychlostí několikanásobně převyšující rychlost zvuku. Teherán u nich uvádí až kolem Mach 13 až 15 (jednotka rychlosti používaná hlavně v letectví a u raket - pozn. red.), tedy více než desetkrát rychleji než běžné dopravní letadlo. Díky speciální hlavici mohou v poslední části letu manévrovat, což výrazně komplikuje jejich zachycení systémy protivzdušné obrany.
Teherán navíc přiznal, že vůbec poprvé nasadil také jednu ze svých nejmohutnějších střel zvanou Khorramšahr-4. Raketa má podle dostupných údajů dolet přibližně 2000 kilometrů a je navržená tak, aby unesla kolosální bojovou hlavici vážící téměř dvě tuny. Samotná střela přitom váží kolem 20 tun. Právě její ničivá síla a schopnost zasáhnout cíle na velkou vzdálenost z ní dělají jednu z nejděsivějších zbraní, které má Írán ve svém arzenálu.
Z tamního území může tak s obrovskou destrukcí zasáhnout nejen Izrael, ale i další vzdálenější cíle - např. Egypt, Turecko, Řecko nebo i část Bulharska. Írán už připustil, že raketu vypálil na letiště Davida Ben Guriona v Tel Avivu a další cíle v židovském státu.
Západní analytici zároveň upozorňují, že skutečné schopnosti některých těchto nových íránských raket zatím ale nejsou úplně jasné. Ukazuje se, že Teherán postupně zkouší různé typy zbraní ze svého arzenálu - od dronů přes klasické balistické střely až po nové hypersonické projekty.
3.Obavy z jaderných zbraní
Samotný íránský jaderný program dlouhodobě vzbuzuje zejména v západním světě obavy. V roce 2015 Írán podepsal se světovými mocnostmi - USA, Čínou, Ruskem, Německem, Francií a Británií - dohodu nazvanou Společný všeobecný akční plán (JCPOA). Její součástí bylo zmírnění protiíránských sankcí výměnou za omezení jaderných ambicí Teheránu a záruky, že Írán nebude vyvíjet jaderné zbraně. Dohoda umožňovala Íránu obohacovat uran maximálně na 3,67 procenta.
Trump ale v roce 2018 od dohody odstoupil s tím, že je nedostatečná, a sankce obnovil. Teherán následně začal závazky z dohody postupně vypovídat a zvyšovat úroveň obohacování uranu. Jenže... Byla hrozba íránského jaderného programu dostatečným důvodem pro současný útok na Írán?
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že cílem amerických a izraelských úderů je odstranit existenční hrozbu, jakou představuje režim v Teheránu. „Tento vražedný teroristický režim nesmí být vyzbrojen jadernými zbraněmi, které by mu umožnily ohrožovat celé lidstvo,“ uvedl Netanjahu. Írán dlouhodobě popírá, že by usiloval o získání jaderných zbraní, a tvrdí, že jeho jaderný program má pouze mírové zaměření.
Argumentace členů Trumpovy administrativy týkající se úderů na Írán je ale podle agentury AP proměnlivá. Šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci řekl, že cílem je zničit íránské rakety, námořnictvo a bezpečnostní infrastrukturu.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Spojené státy k útoku na Írán přiměl izraelský záměr zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům. V Kongresu USA ale Rubio řekl, že Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla.
Video Trumpův projev k úderu na Írán: Zajistíme, aby Teherán nezískal jadernou zbraň.Video se připravuje ...4.Nejasnosti kolem jádra
Vyvstávají proto další otázky: V jakém stavu se íránský jaderný program nachází?
Írán dlouhodobě disponuje uranem obohaceným na 60 procent, který lze za pomoci malého technického kroku obohatit na 90 procent, což je úroveň dostatečná pro výrobu jaderné zbraně. Podle zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) z loňského září si Írán udržuje zásoby 440,9 kilogramu uranu obohaceného na 60 procent. Agentura také v minulosti upozornila, že Írán je nyní jedinou zemí na světě, která nemá jaderné zbraně a vyrábí takovýto materiál, což je důvod k vážné obavě.
Hlavní íránské zařízení na obohacování uranu se nachází v komplexu v Natanzu 225 kilometrů jižně od Teheránu. Írán vedle Natanzu obohacuje uran také v podzemním zařízení Fordo, které bylo vybudováno v tajnosti a je postaveno uvnitř hory, aby bylo chráněno před případným leteckým útokem. Teherán provozuje rovněž jaderný komplex v Isfahánu. Jediná funkční íránská jaderná elektrárna se nachází v Búšehru, ve výstavbě je těžkovodní jaderná elektrárna v Aráku.
Při loňské červnové 12denní válce mezi Izraelem a Íránem, do níž se jednorázově zapojily i Spojené státy, bylo nadzemní zařízení v Natanzu podle MAAE zcela zničeno, podzemní bylo přinejmenším vážně poškozeno.
Zasažena byla také jaderná zařízení v Isfahánu a Fordo jižně od Teheránu. Izraelská armáda po těchto úderech uvedla, že íránský jaderný program vrátila o roky zpět. Írán tvrdí, že se jaderné zařízení v Natanzu stalo cílem i současných americko-izraelských útoků. Podle izraelské armády útoky zasáhly také podzemní objekt nedaleko Teheránu, který podle Izraelců sloužil pro vývoj jaderné zbraně.
S jaderným programem úzce souvisí i íránský raketový program. Podle odborníků patří íránský arzenál k největším na Blízkém východě a podle odhadů má Teherán tisíce balistických a řízených střel s různým doletem. Americký generál Kenneth McKenzie řekl v roce 2023 v Kongresu, že Írán vlastní přes 3000 balistických střel, a to modelů určených k nesení konvenčních i jaderných hlavic.
Video Usměvavá americká pilotka sestřelená KuvajtemVideo se připravuje ...5.Diplomacie selhává?
Jaký byl výsledek nedávných jaderných rozhovorů mezi USA a Íránem?
Před vojenským zásahem vedly v únoru Írán a Spojené státy tři kola nepřímých rozhovorů o jaderném programu Teheránu. První kolo se konalo 6. února v Ománu a druhé minulý týden ve Švýcarsku. Třetí kolo proběhlo ve čtvrtek v Ženevě. Další jednání se měla uskutečnit v pondělí ve Vídni.
Ománský ministr zahraničí Badr Busaídí, jehož úřad rozhovory mezi USA a Íránem zprostředkoval, minulý pátek stanici CBS News řekl, že vyjednávači obou stran dosáhli výrazného pokroku a dohoda o omezení íránského jaderného programu je na dosah. Írán podle něj souhlasil s tím, že nikdy nebude mít jaderný materiál, který by mohl použít k výrobě jaderné zbraně.
Podle amerického zmocněnce Stevea Witkoffa íránští zástupci během jednání se Spojenými státy prohlásili, že mají 460 kilogramů uranu obohaceného na 60 procent, který by mohl být použit k výrobě 11 atomových bomb.
Američané podle Witkoffa během jednání usoudili, že Írán nemá jiný zájem, než se vrátit k obohacování jaderného paliva s cílem vyrobit jadernou zbraň. Trump v pátek, tedy den před zahájením úderů, uvedl, že není spokojený se způsobem, jakým Írán s Washingtonem vyjednává. Šéf Bílého domu podle agentur prohlásil, že si přeje s Íránem uzavřít dohodu, a zopakoval, že Teherán nesmí vlastnit jaderné zbraně.
Video Izraelská armáda ukázala, jak zasáhla cíle v Íránu.Video se připravuje ...6.Svět blíž ke třetí světové?
Hrozí zapojení dalších zemí do války?
Eskalace situace na Blízkém východě budí obavy nejen v Evropě. A vyvstávají i další otázky, směřující nejen k samotnému Íránu. Přiblížil se svět dokonce ke třetí světové?
„Není to tak, že by tímto začala 3. světová válka, pořád to není tak, že by se ty jednotlivé, lokální konflikty spojovaly, slučovaly a vytvářely to podhoubí pro třetí světovou válku. Takto daleko nejsme. Na druhou stranu je iluzorní myslet si, že tyto válečné konflikty typu rusko-ukrajinský nebo tento na Blízkém východě stojí mimo nás, že se nás netýkají. Občas z Evropy i z České republiky mám dojem, že se na to takto koukáme,“ varoval v podcastu Čestmír expert na mezinárodní vztahy a bezpečnost Vlastislav Bříza.
Obavy z vypuknutí třetí světové provázely i počátky konfliktu právě na Ukrajině, do které však celý svět (naštěstí) zatažen nebyl a bojiště zůstala na Ukrajině a v části Ruska.
Právě z Putinova Ruska však nyní varování před třetí světovou zaznívají též. Třetí světová válka vypukne, pokud prezident USA Trump „bude pokračovat ve svém šíleném kurzu zločinných změn politických režimů“, prohlásil v pondělí místopředseda mocné ruské Bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv, který Trumpovy kroky označuje za „válku USA a jejich spojenců za zachování globální dominance“.
7.Zapojí se Britové?
Třetí světovou však zmiňují třeba i Britové. The Telegraph nyní píše o tom, jak by Británie mohla být vtažena do třetí světové války - dokud bude Spojené království pomáhat USA, zůstane pro Írán lákavým cílem, varoval list.
Rovněž britský premiér Keir Starmer, o kterém Trump prohlásil, že ho zklamal, totiž prohlašuje, že „není připraven na to, aby se Spojené království zapojilo do války, pokud k tomu nebude existovat zákonný základ a viditelný, promyšlený plán“. „V tak rychle se rozvíjejícím, nepředvídatelném a smrtícím konfliktu – který hrozí rychlým šířením – existuje značné riziko, že do něj Británie bude ještě více zatažena,“ varuje The Telegraph.
Před rozšířením konfliktu totiž varoval i Nicholas Hopton, bývalý britský velvyslanec v Íránu. Britové totiž podle všeho připravují letadlovou loď HMS Prince of Wales, aby se rovněž vydala z Portsmouthu na Blízký východ. „Nyní, když máme loď mířící do regionu a letadla na obloze bránící spojence v Perském zálivu, existuje větší riziko... Čím více se to eskaluje, tím větší je riziko, tím větší nebezpečí,“ upozornil.
8.Roztříštěný konflikt
„Otázka je nevyhnutelná: začala již třetí světová válka? Formálně zůstává odpověď ne. Neexistuje žádná vyhlášená válka mezi hlavními mocnostmi mezinárodního systému. Globální mapa však odhaluje stále znepokojivější realitu. Východní Evropa, Blízký východ a různé regiony Asie jsou ohniskem vzájemně propojených konfliktů, do kterých jsou přímo či nepřímo zapojeny hlavní světové mocnosti,“ upozorňuje pro změnu španělský web Atalayar.
„Zdá se, že svět vstoupil do fáze konfrontace mezi soupeřícími bloky, což je situace, kterou někteří analytici popisují jako „roztříštěnou světovou válku“. Základní otázkou je, zda lze tyto regionální války zvládnout, nebo zda se, jak se stalo při velkých požárech 20. století, nakonec srazí v globální konflikt. Planeta prozatím ještě nezažívá třetí světovou válku. Nelze však ani říci, že nadále žije v míru,“ dodává ve své analýze.
5:11Dnes
Úterní izraelské údery na jihu Libanonu si vyžádaly 31 obětí, dalších 40 lidí utrpělo zranění, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Mezi mrtvými jsou podle úřadů nejméně čtyři děti a tři ženy, napsala agentura AFP. Podle serveru Times of Israel (ToI) izraelská armáda překročila v jižním Libanonu takzvanou žlutou linii, která vymezuje okupované libanonské území podél hranic obou zemí.
5:10Dnes
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
Zobrazit celý online22:0026. 5. 2026
Vážení čtenáři,
děkujeme vám za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos týkající se konfliktu na Blízkém východě. Pokračovat budeme zase zítra ráno, nyní za redakci Blesk zpráv přejeme dobrou noc.
- Související
Témata:
Rusko vyhrožovalo, vyhrožuje a bude vyhrožovat všem zemím okolo něj zničením a okupací, pokud nebudou Rusku ve všem po vůli. Vydává miliony dolarů na podvraťáckou činnost, platí zločinným agentům nehorázné sumy za zakládání požárů, ničení infrastruktury, přetrhávání optických kabelů, platí kapitánům lidí za to, že spuštěnou kotvou přetrhávají kabely položené v mořích, monitoruje jejich rozmístění a snaží se ponorkami a výzvědnými plavidly získat informace, kde se tyto kabely nacházejí.
I proto dříve neutrální Švédsko, Finsko vstoupily do NATO, protože se oprávněně obávají, že Rusko chce rozpoutat 3. světovou válku, tak jako Rusko v nerozborné jednotě s Německem rozpoutalo společným napadením a dobytím Polska 2. světovou válku!
A vo tom to je, to ostatní jsou jen Matlalovy lži, kde všechny lži které mu nařídily Putinovi podvraťáci zamatlal a smatlal dohromady ten matlal 👍 !