Intenzivní konflikt s Íránem: Tisíce bomb, raket, dronů na obou stranách. Nedojde brzy munice?
USA a Izrael od soboty bombardují Írán, americký prezident dokonce hlásal, že velká vlna teprve přijde… A Írán spustil velkou odvetu. V regionu Perského zálivu a v Izraeli se hovoří o tisícovkách úderů. Jak dlouho může takto intenzivní konflikt trvat? Kdy komu může dojít munice?
Donald Trump se holedbal, že jeho země má „prakticky neomezenou zásobu“ klíčových zbraní. I Írán ujišťuje, že mu výzbroj vydrží déle, než Američané předpokládají. Jisté však je, že s takovým tempem nemohou zbrojovky ani jedné ze stran držet krok.
Podle izraelského think tanku INSS čelil Írán dvěma tisícům úderů od amerických sil a šesti stovkám od izraelských. Každý znamená vícero kusů munice, izraelské letectvo ve středu večer uvedlo, že od začátku úderů na Írán svrhlo dohromady více než 5000 bomb. A k tomu provedlo na 250 útoků na libanonský Hizballáh.
A íránská odveta se počítá v podobných řádech. Největšímu náporu íránské odvety čelí Spojené arabské emiráty, na Dubaj, Abú Zabí a další míří zhruba polovina ze všech íránských útoků. Ve středu jejich ministerstvo zahraničí ohlásilo, že jich bylo už přes tisíc. INSS napočítal ke čtvrtečnímu ránu 197 raket a 941 dronů. Na Kuvajt 178 raket a 384 dronů, Bahrajn 92 a 74, Katar 112 a 41… Dohromady proti devíti blízkovýchodním zemím (včetně Kypru a Turecka, Izrael nepočítaje) vyslal 585 raket a 1522 bezpilotních letounů. Izrael pak čelil 128 úderům z Íránu a 63 z Libanonu (od hnutí Hizballáh).
Před válkou se odhadovalo, že má režim ájatolláhů v arzenálech přes 2000 balistických raket krátkého doletu a zřejmě desetitisíce kamikaze dronů Šáhed. Prodával je i Rusku pro invazi na Ukrajinu, ale to už si jejich verze začalo vyrábět samo. Podle informací uniklých z Ruska dokáže Írán vyrobit pět tisíc dronů za měsíc.
Předseda Sboru náčelníků štábů, tedy nejvyšší představitel amerických ozbrojených sil generál Dan Caine ve středu prohlásil, že od sobotního začátku války už Írán odpaluje o 86 % raket méně a o 73 % méně dronů. Naopak Spojené státy si podle Trumpa hodlají ještě přisadit.
Při izraelských útocích zahynulo v Libanonu od 2. března 486 lidí a 1313 jich bylo zraněno, uvedlo podle AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví.
Moderátoři íránské státní televize při nedělním oznámení jména nového nejvyššího duchovního Modžtaby Chameneího uvedli, že byl zraněn v „ramadánové válce“, což je označení, které íránská média používají pro současný konflikt s USA a Izraelem. Analytik ale později v živém vysílání naznačil, že nyní 56letý Chameneí mohl být zraněn v irácko-íránské válce v 80. letech. Jak byl nový vůdce zraněn, tak z vysílání íránské televize není jasné, napsala agentura AP.
Otec Modžtaby Chameneího, Alí Chameneí, jakož i žena nového vůdce, byli zabiti v první den americko-izraelských úderů na Írán 28. února. Modžtaba Chameneí, jehož jako nástupce vybralo v neděli íránské Shromáždění znalců, nebyl od začátku nynější války spatřen na veřejnosti, poznamenala AP.
Hlavním cílem Ankary je podle Erdogana udržet zemi „mimo plameny íránské války“. Turecký prezident to dnes uvedl po zasedání vlády, které se konalo poté, co alianční protivzdušná obrana zneškodnila již druhou íránskou balistickou střelu za necelý týden. První střela mířící na Turecko byla zachycena 4. března ve východním Středozemním moři.
Úlomky dnes zničené rakety dopadly do volného areálu staveniště v provincii Gaziantep a podle úřadu tamního guvernéra nezpůsobily žádné škody.
Turecko, které má silný domácí vojenský průmysl, nemá vlastní plnohodnotnou protivzdušnou obranu a je v této oblasti závislé na systémech NATO umístěných ve východní části Středomořského regionu, píše Reuters.
Erdogan dnes také uvedl, že Turecko po nasazení šesti bojových letounů F-16 v severním Kypru přijme další dodatečná opatření pro posílení bezpečnosti v oblasti.
„Americké a izraelské stíhačky nyní mají vzdušnou nadvládu nad Íránem. Většina íránské protivzdušné obrany byla zničena. Írán již nemá bojeschopné letectvo,“ píše BBC. Americké velitelství Centcom avizovalo, že další fáze války se zaměří na likvidaci íránských raketových a dronových odpalovacích zařízení, zásob zbraní i továren, které je vyrábějí.
Taková nová fáze bojů znamená, že americké a izraelské stíhačky už nebudou jen odpalovat dalekonosné rakety z bezpečné vzdálenosti, nýbrž se pustí přímo do íránského vzdušného prostoru. „Můžou teď nasadit levnější rakety a bomby,“ komentoval pro BBC Mark Cancian z think tanku CSIS. Takové boje prý mohou USA udržet „skoro neomezeně“. Bomb (které se svrhávají z výšky, místo aby na cíl letěly vlastním pohonem) vybavených „chytrým“ naváděním mají podle něj americké síly desetitisíce.
Americké a izraelské nálety ovšem také přímo cílí na íránské vojenské základny a jejich raketové a dronové kapacity. Jak uvádí web Deutsche Welle, satelitní snímky údajně zachycují útoky na raketové základny v Kermánšáhu, Karadž, Chorramábádu a severním Tabrízu, kde jsou vidět zřícené vchody do podzemních skladovacích zařízení, která byla údajně zničena.
„Vidíme také, že mobilní odpalovací zařízení pro rakety jsou pronásledována s velkou vervou,“ řekl Deutsche Welle anonymně expert na zbraně. „Co bylo před pěti lety velmi obtížné, je nyní díky technologickému pokroku možné. Stále však zůstává otázkou, kolik z těchto systémů bylo skutečně zničeno.“
Nedostatek patriotů
Skoro každý íránský dron i raketu zlikvidovala protivzdušná obrana – to znamená mnoho set, ne-li tisíce dalších projektilů. Protivzdušná obrana USA a spojenců však má relativně omezenější zásoby, zejména raket systému Patriot proti balistickým raketám. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že blízkovýchodní země vystřelily za tři dny kolem 800 raket PAC-3 – tolik jich Ukrajina ze Západu nedostala za čtyři roky války s Ruskem, ač by je velmi potřebovala. Jedna tato střela stojí 4 miliony dolarů (cca 84 milionů Kč), ale peníze jsou v těchto situacích spíše druhořadé. Větší zádrhel je v produkční kapacitě, která je odhadem 700 kusů za rok.
A v zásobě měly americké síly asi 1600 těchto raket, odhaduje Cancian. Pokud je prezident Trump ochotný sáhnout do zásob patriotů, mohou podle něj Američané ustát všechny íránské útoky. „Ovšem za cenu rizika potenciálního konfliktu v Pacifiku,“ dodává – tedy zejména pokud by se Čína rozhodla vpadnout na Tchaj-wan.
„Máme obrovské množství munice, což lidé nechápali. Máme jí nejvíc, co jsme kdy měli. Máme jí hodně i v jiných zemích,“ řekl Trump v rozhovoru pro NBC. To ale možná tvrdí navenek, jak má ve zvyku.
„Skutečnost, že si Trump na tento týden domluvil schůzku s americkými zbrojovkami, je znamením, že ohledně zásob zbraní panují jisté obavy,“ konstatuje BBC. Na druhou stranu dodává: „Čím déle válka trvá, tím se také zmenšuje seznam cílů – a tedy postupně zpomaluje tempo operací.“
to je skutočne už jedno, ten židovský odpor proti židom - asi 95 percent židov v Izraeli podporovali vraždenie detí v Gaze - Neturei karta je skutočne nulový - židia sú choré plemeno