Trumpovy nepravdy a protiřečení: Proč USA bombardují Írán?

Když Trumpovi předchůdci v Bílém domě učinili to těžké rozhodnutí zavelet k útoku, obvykle to občanům vysvětlovali ve vážném projevu z Oválné pracovny. Trump dává přednost příspěvkům na sociálních sítích a také během víkendu telefonoval s několika novináři. Až v pondělí, třetí den války, měl něco jako projev z Bílého domu. Přesto touto salvou vystoupení nepřinesl jasné cíle a zdůvodnění útoků; a představitelé jeho vlády k vyjasnění nepřispěli, spíš naopak.

„Máme velmi jasný pohled,“ ujišťoval ministr obrany („války“, jak jeho úřad překřtil Trump) Pete Hegseth v pondělí. Armáda prý má „jasné cíle“ a mise je vojákům „velmi, velmi jasná“.

Změny a rozpory

„Ovšem v průběhu snad nejvážnější a nejnapjatější vojenské operace Spojených států za poslední dvě desetiletí vláda nepřinesla jasnost vůbec žádnou,“ píše CNN. „Před sobotními ranními údery na Írán odmítla formulovat soudržný soubor cílů a motivů. Od toho momentu strávila tři dny změnami cílů a vzájemnými rozpory.“

Až pondělním výstupem nabídl prezident čtyři aspoň trochu konkrétní vojenské cíle: zničit raketové kapacity Íránu i jeho loďstvo, nedovolit mu získání jaderných zbraní a zabránit mu vyzbrojovat teroristy.

Jaderná hrozba se zmiňuje nejvíc, přitom ale podle většiny expertů v tuto chvíli nebyla ani zdaleka urgentní. Už v červnu přece Trump nařídil bombardovat íránská jaderná zařízení, v návaznosti na podobné izraelské údery.

„Bylo mi velkou ctí zničit všechna jaderná zařízení a kapacity a poté ZASTAVIT VÁLKU!“ pochvaloval si tehdy na své sociální síti Truth. Ministr obrany Pete Hegseth vychválil svého šéfa, že zničil i „jaderné ambice Íránu“. Co tedy bylo potřeba ničit nyní?

Tak jako tak ještě pár měsíců předtím se americké tajné služby shodly, že Írán jadernou zbraň nevyvíjí. A podobně to viděla odborná veřejnost: „Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) tato zařízení monitoruje. Podle mezinárodních organizací k vývoji zbraní neslouží, takže nejsou legitimním cílem, útok je ilegální,“ komentovala expertka na bezpečnostní otázky Blízkého východu Nathalie Tocciová. „Report říká, že Írán porušuje své závazky ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Ale nedodržování závazků z vás nedělá legitimní cíl, aby vám jiná země bombardovala provozy,“ řekla Blesku v červnu. „Nemyslím si, že přímo chce mít jaderné zbraně. Chce to know-how, chce být v pozici, kdy je může v krátkém čase dokončit. Dosud tam podle mě byl úmysl nepřekračovat tu hranici, jen k tomu mít nakročeno.“

Nyní (22. února) Trumpův kamarád a zvláštní vyslanec pro různá mírová vyjednávání Steve Witkoff tvrdil, že Íránu „schází asi týden“, než získá jaderný materiál pro bombu. Ministr zahraničí Marco Rubio naopak říkal, že aktuálně Írán uran neobohacuje – že se však snaží restartovat jaderný program jinými způsoby.

Expertka pro Blesk: Izrael Íránce nezvládne neutralizovat, snaží se do války zatáhnout Ameriku

„Írán má kosmické rakety, které by mohl použít k vývoji vojensky použitelné mezikontinentální balistické rakety do roku 2035, pokud by se Teherán rozhodl tuto schopnost získat,“ konstatoval ovšem report vojenské rozvědky zveřejněný loni na jaře.

V pondělním vystoupení šéf Pentagonu Hegseth přinesl zase jiná tvrzení: „Írán vyráběl mocné rakety a drony, aby vytvořil konvenční štít pro své ambice v oblasti jaderného vydírání,“ řekl s tím, že šlo o hrozbu pro „naše základny, naše lidi, naše spojence“ v regionu. Takže už ne přímá hrozba útoku raketami a atomovými bombami, nýbrž příprava pro ambice vydírání. „Zdržovali, aby získali čas na doplnění svých zásob raket a obnovení svých jaderných ambicí,“ dodal Hegseth.

Trochu to připomíná George W. Bushe a jeho fabrikace, jimiž roku 2003 zdůvodňoval vpád do Iráku. „Zatímco tvrzení vlády George W. Bushe o hrozbě ‚zbraní hromadného ničení‘ ze strany Iráku se rozpadla v průběhu let, tvrzení vlády Donalda Trumpa o Íránu se rozpadají – a často jsou opouštěna – v rámci hodin nebo dnů,“ komentuje CNN.

To ne my, to Izrael...

Aby šlo nálety prezentovat jako legitimní z pohledu mezinárodního práva, tedy jako preemptivní sebeobranu, musí být zřejmé, že je hrozba skutečně na spadnutí. V neděli však představitelé Pentagonu informovali Kongres USA, že Íránci neplánovali útočit na americké základny na Blízkém východě – jedině, pokud by USA či Izrael zaútočily jako první.

A tak se ministr zahraničí Rubio snažil velkou část odpovědnosti přenést na Izrael. „Bezprostřední hrozbou bylo, že jsme věděli, že pokud bude Írán napaden - a my jsme věřili, že k tomu dojde - okamžitě se pustí do nás, a my jsme nehodlali sedět a dostávat údery, než zareagujeme,“ řekl novinářům v Kapitolu před briefingem s nejvyššími představiteli Kongresu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se však vysmál „směšným“ kritikám, že Trumpa do války vtáhl. „Donald Trump je nejsilnější lídr na světě. Dělá, co považuje za správné pro Ameriku,“ prohlásil v americké konzervativní televizi Fox News. „Není potřeba ho do ničeho vtahovat.“

Útok Izraele a USA na Írán zobrazit celý online

6:40

Dnes

Při odrážení vzdušného útoku v Kuvajtu zemřela 11letá dívka. Informovalo o tom podle stanice BBC kuvajtské ministerstvo zdravotnictví. Tamní ministerstvo obrany podle stanice Al-Džazíra uvedlo, že úlomky dopadly na domy a způsobily zranění a materiální škody. Dodalo, že se kuvajtským silám podařilo několik vzdušných útoků zničit. Saúdská Arábie podle agentury AFP uvedla, že ve svém vzdušném prostoru zničila devět dronů a u města Chardž v centrální části země zneškodnila dvě střely.

6:33

Dnes

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael dnes v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele 16 vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice Al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.

5:50

Dnes

!

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Na Letiště Václava Havla přistálo dnes před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.

Zobrazit celý online

Vedle hrozeb pro Ameriku a její spojence rovněž Trump i Netanjahu zmiňovali potřebu odstranit islamistickou diktaturu v Teheránu a dát šanci protestujícím chopit se moci. „Nechci nic než svobodu pro lidi,“ řekl Trump v rozhovoru pro Washington Post pár hodin po zahájení útoků.

„Není to takzvaná válka ke změně režimu, ale režim se rozhodně změnil,“ pronesl naopak ministr obrany Hegseth podle BBC. Koho konkrétně by chtěl Bílý dům podpořit a jak by si představoval budoucí uspořádání, už také nikdo nepřiblížil.

Deset otázek a odpovědí k válce na Blízkém východě: Co se děje a hrozí nebezpečí i Česku?

V jiném rozhovoru (v neděli pro ABC News) to Trump dokonce prezentoval jako osobní přestřelku s nejvyšším duchovním vůdcem Alím Chameneím. „Dostal jsem ho dřív, než on dostane mě. Já ho dostal první…“

Přitom věděl, že ájatolláhovu pevnost v Teheránu nebombardovali Američané. Rubio později uvedl, že americké síly se vůbec nezaměřují na íránské představitele – to Izrael…