Scény jako z apokalyptického filmu, uvíznutí Češi, slzy radosti i zoufalství, bezprecedentní zvraty, ale i naděje na lepší zítřky. Americko-izraelská válka s Íránem otřásla světem. Co je teď klíčové vědět? Blesk přináší přehled toho nejdůležitějšího.
Deset otázek a odpovědí k válce na Blízkém východě: Co se děje a hrozí nebezpečí i Česku?
1.Proč USA a Izrael udeřily?
Hlavním důvodem útoku byla dlouhodobá obava, že Írán směřuje k výrobě jaderné zbraně. Teherán v posledních letech výrazně zrychlil obohacování uranu a podle Západu se nebezpečně přiblížil hranici, kdy by mohl bombu vyrobit během krátké doby.
Izrael opakovaně varoval, že jaderný Írán by znamenal ohrožení jeho existence a vážnou hrozbu i pro celou západní civilizaci. USA zároveň označují Írán za hlavního sponzora terorismu na světě.
Situaci dál vyhrotily masové protesty uvnitř země na přelomu roku. Íránci vyšli do ulic kvůli bídě, nesvobodě a brutalitě režimu, bezpečnostní složky ale demonstrace krvavě potlačily.
Podle některých odhadů zemřelo na 30 až 40 tisíc lidí. Americký prezident Donald Trump (79) během masakrů protestující Íránce ujistil, že je podpoří.
2.Jaký režim vládne v Íránu?
Íránská islámská republika vznikla na území dřívější Persie po revoluci a svržení prozápadního šáha (krále) v roce 1979. Vrchní moc má v Íránu nejvyšší duchovní vůdce, který rozhoduje o armádě, bezpečnosti i zahraniční politice - víceméně jako diktátor.
Írán je jedním z největších politických hráčů na Blízkém východě. Vybudoval největší teroristickou síť na světě - trénuje a platí mj. Hizballáh v Libanonu, Hamás v Palestině, Húsíje v Jemenu, ba podporoval al-Ká'idu, která má na svědomí mj. teroristické útoky na USA z 11. září 2001. Zároveň pomáhá Rusku ve válce na Ukrajině a zásobuje je mj. sebevražednými drony Šáhed.
Režim dlouhodobě porušuje lidská práva, patří mezi státy s nejvyšším počtem poprav na světě. Ty mají na svědomí hlavně Íránské revoluční gardy - brutální ideologické milice, přirovnávané k nacistickým jednotkám SS.
USA je dlouhodobě považují za teroristickou organizaci, od února 2026 je na seznam zařadila i EU. Ženy v Íránu musí být na veřejnosti zahalené; pokud ukážou vlasy, hrozí jim i smrt.
3.Proč padají rakety i na Dubaj?
Jde o íránskou odvetu, nikoliv rakety z USA a Izraele. Írán neostřeluje jen židovský stát, ale rozjel palbu po celém regionu. Rakety a drony mířily na americké základny a klíčové cíle v Iráku, Sýrii, Jordánsku, Saúdské Arábii, Kataru, Bahrajnu i ve Spojených arabských emirátech - včetně Dubaje a Abú Zabí.
Oficiálně šlo o vojenské objekty a ropnou infrastrukturu, realita je ale drsnější - výbuchy a trosky dopadaly i do civilních čtvrtí, zasáhly domy, hotely, silnice i okolí letišť. Dubaj se dostala do ohně proto, že Emiráty hostí americké jednotky a patří mezi klíčové partnery Washingtonu.
4.Má Írán jadernou zbraň?
Podle dostupných informací Írán jadernou zbraň zatím nemá. Obavy ale vyvolával jeho pokrok - země už vyráběla velké množství uranu obohaceného na úroveň 60 %, což je jen krok od výroby »atomovky«.
Loni podnikly Izrael a USA údery na klíčová jaderná zařízení a podle analýz tím výrazně poškodily íránskou schopnost program rychle dokončit. Tak jako tak je Írán podle expertů největší raketovou mocností v oblasti.
5.Kdo byl ajatolláh Chameneí?
Alí Chameneí (†86) byl nejvyšším duchovním vůdcem Íránu, čili nejmocnějším mužem v zemi, od roku 1989. Diktátor během více než 30 let upevnil brutální islámský režim, bojoval proti USA a Západu a schvaloval krvavé zásahy proti vlastním lidem. Při americko-izraelském bombardování Teheránu byl zabit.
Americký prezident Trump o něm mluvil bez servítek. „Jeden z nejzlejších lidí v historii světa je po smrti,“ oznámil. Zatímco svobodní Íránci po celém světě bujaře slavili, ti loajální režimu doma v Íránu truchlili.
6.Kdo Chameneího nahradí?
Smrt Chameneího otřásla režimem a otevřela boj o moc. Zemi nyní dočasně řídí tříčlenná rada, než si vybere nového vůdce. Favoritem je syn zabitého lídra Modžtaba Chameneí (57) - muž z pozadí s vlivem na revoluční gardy patří k nejtvrdší linii režimu.
Podle expertů by byl připraven udržet režim za každou cenu - i kdyby při tom zemřela třeba polovina národa. Jeho šance ale komplikuje jedno zásadní tabu. Po pádu monarchie v roce 1979 je v Íránu dědičná vláda považovaná za nepřijatelnou.
Deník New York Times s odkazem na své zdroje píše, že měl Chameneí tři favority. Jeden z nich je však už stejně jako on po smrti.
7.Co bude dál?
Trump v neděli večer uvedl, že operace bude pokračovat, dokud nebudou splněny všechny americké cíle. Doplnil, že USA jsou připraveny na to, že to může trvat i několik týdnů.
Už teď rostou ceny ropy a plynu, ruší se lety a světové trhy nervózně reagují. Prezident zároveň varovně vyzval revoluční gardy, aby se vzdaly. „Složte zbraně - bude s vámi zacházeno férově a získáte plnou imunitu. Jinak vás čeká jistá smrt,“ hřměl.
Zároveň apeloval na Íránce, aby povstali a svrhli režim. Podle amerického ministra obrany Peta Hegsetha (45) USA válku nezačaly, ale za prezidenta Trumpa ji ukončí. Útoky na Írán podle něj nepovedou k nekonečné válce.
„Tato operace má jasný a ničivý rozhodující úkol: zničit raketovou hrozbu, zničit námořnictvo, žádné jaderné zbraně. (…) Režim se změnil a světu se vede lépe,“ uvedl s tím, že „nyní nastala chvíle Íránců“. Experti ale varují, že konflikt může přerůst do celého regionu.
Video Donald Trump po útoku na Írán: USA mají tři mrtvé, gardy se mají vzdát nebo čelit smrti.Video se připravuje ...8.Hrozí Česku nebezpečí?
Podle vlády je situace v Česku stabilní a nejsou informace o možném ohrožení, uvedl včera ministr vnitra Lubomír Metnar (58, ANO).
Doplnil, že policie posílila ostrahu u Rádia Svobodná Evropa, míst vytipovaných ve spolupráci s židovskou obcí či diplomatických objektů USA, Izraele a Palestiny. „Více budete vidět policisty s balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi,“ vzkázal.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (53, SPD) mezitím varoval před dopady. Podle něj může konflikt spustit novou migrační vlnu, zdražení energií i další chaos v Evropě. „Odmítám činy íránského režimu, ale to přece neznamená, že se nebude dodržovat Charta OSN. Proč pak teda OSN existuje?“ prohlásil.
Reakci Evropské unie navíc tvrdě zkritizoval. „Je to bezzubá deklarace, která neřeší kroky k ukončení konfliktu. Řekl bych, že je to až zoufalé.“ Premiér Andrej Babiš (71, ANO) jeho slova shodil s tím, že šéf SPD „mluví na své voliče“.
Video Ministr Metnar po útocích na Írán: Situace v Česku je stabilní.Video se připravuje ...9.Kam vyslala vláda repatriační lety?
Na Blízkém východě uvázly tisíce Čechů a jejich repatriace probíhá přes několik bezpečných míst v regionu. Vláda původně plánovala vyslat speciály do Egypta a Jordánska.
Později večer ale ministr zahraničí Petr Macinka (47, Motoristé) oznámil, že kvůli rychle se měnící bezpečnostní situaci se plán upravuje. Jordánsko totiž podle šéfa diplomacie na večer uzavřelo svůj vzdušný prostor, takže let pro Čechy do Ammánu musel být odložen na následující den. Zároveň se ukázalo, že skupiny lidí nestihnou včas dorazit do egyptského Šarm aš-Šajchu.
Vláda proto operativně rozšířila repatriační akci i o Omán, kam se pozemní cestou přesouvá stále více Čechů z Dubaje. Podle Macinky tak nyní Česko zajišťuje pomoc ve třech zemích - Jordánsku, Egyptě a Ománu. Kvůli uzavřenému vzdušnému prostoru nad velkou částí regionu se přitom mohou plány dál měnit podle vývoje situace.
Podle Babiše pomáhají i komerční dopravci. „Do Maskatu v Ománu vyslal Smartwings čtyři letadla a teď ještě jedno další, takže pět letadel. Repatriují hlavně své klienty, ale snažíme se na volná místa dostat i další lidi,“ uvedl.
Video Babiš: Česko vysílá speciál do Egypta i Jordánska. Dubajské letiště zatím nefunguje.Video se připravuje ...10.Kam se obracet pro pomoc?
„Teď je nejdůležitější čekat. Ti, kteří jsou v Abú Zabí, dostali nabídku od vlády v Abú Zabí, že jim zaplatí jejich ubytování a stravování po dobu, než se začne létat z Abú Zabí. Předpokládám, že podobný návrh padne i v Dubaji,“ řekl včera ČTK Jan Papež z Asociace cestovních kanceláří.
Z 6650 Čechů jich zhruba polovina pobývala právě v Emirátech. Ministerstvo doporučuje kontaktovat nonstop krizovou linku +420 222 420 222 a registraci do systému DROZD, který umožní rychlé varování a pomoc při evakuaci. V nouzi lze kontaktovat i nejbližší české velvyslanectví nebo konzulát.
Video Česká velvyslankyně v Izraeli o návratu Čechů domů: Zítra ráno bychom je vypravili na cestu. Co je čeká?Video se připravuje ...- Související
Témata:
huraa az ziji americke zakladny v CR 😁