Íránské údery na Dubaj či Bahrajn: Jak dlouho dokáže útočit? Vyrobí i 400 dronů denně

Odpověď není jednoduchá. Když loni v létě Izrael podnikl překvapivý útok na Írán a zničil části jeho jaderného programu, poškodil i několik klíčových zařízení na výrobu střel a zabil významné armádní představitele.

Jak ale podotýká televize CNN, Íránu se podařilo tyto továrny na střely obnovit. Potvrdily to satelitní snímky. Zároveň se ukázalo, že Írán opevňoval svá jaderná zařízení.

USA ani Izrael ještě nezveřejnily zhodnocení, co všechno se jim při sobotních útocích podařilo zasáhnout. Potvrzení zřejmě bude trvat několik dní, stejně tak analýza satelitních snímků.

Írán během posledních hodin vyslal na své okolí stovky balistických střel a víc než tisíc dronů. To je hodně, televize CNN nicméně podotýká, že největší údery teprve mohou přijít. Írán se tak zachoval například během právě loňského konfliktu s Izraelem, kdy většinu munice použil až v pozdější fázi konfliktu.

Mají i hypersonickou střelu

Jak vypadá íránská armáda, v minulosti analyzoval Mezinárodní institut strategických studií. Došel k tomu, že v současnosti je základem všech íránských balistických raket středního doletu střela Šaháb-3, která byla poprvé použita v roce 2003 a může nést hlavici o hmotnosti 760 až 1200 kilogramů. Nejnovější varianty této rakety s doletem 1000 až 2000 kilometrů trefí cíl s přesností na 300 metrů a mohou být odpalovány i z mobilních zařízení.

Politika Babiš promluvil o repatriačních letech pro Čechy. Zasedla Bezpečnostní rada státu

Washingtonská nevládní organizace Arms Control Association také v roce 2024 uvedla, že Írán dále disponuje balistickými střelami Šaháb-1 s odhadovaným doletem 300 kilometrů či rodinou balistických střel Fáteh-110, jako například raketa Zolfaghar s doletem zhruba 700 kilometrů. Teherán také zřejmě disponuje raketami Emad-1 s doletem až 2000 kilometrů a Sedžíl s doletem až 2500 kilometrů. Ve svém arzenálu má Írán také řízenou střelu Ch-55 vyrobenou podle sovětského modelu a pokročilou protilodní střelu Chalíd Farz.

V roce 2023 Írán představil svou první hypersonickou balistickou raketu vlastní výroby. Střela Fattáh má podle íránských představitelů dolet 1400 kilometrů a dokáže údajně vyvinout rychlost až 15 000 kilometrů za hodinu. Uváděný dolet by zhruba odpovídal třeba vzdálenosti mezi západní íránskou hranicí a izraelským městem Tel Aviv.

Možná největší zásoba dronů světa

Obrněné síly íránské armády činí 2675 tanků a přes 75 900 obrněných a dalších vojenských vozidel a 7000 dělostřeleckých systémů. Většina se sestává podle analytiků z modernizovaných amerických, sovětských a čínských modelů pocházejících z minulých dekád

Letectvo má podle odhadů 250 až 300 bojových letadel a 129 vrtulníků. Většinu podle analytiků tvoří stroje z dob studené války, které pocházejí převážně z USA, přičemž flotilu doplňují i některé sovětské modely a jedna francouzská stíhačka; podle odborníků je íránské letectvo všeobecně považováno za nejslabší složku armády

Svět Letiště po íránských úderech kolabují: Tisíce Čechů v ohrožení a nejistotě

Dále podle izraelských médií disponuje Írán až 80 000 kusy bezpilotních letounů typu Šáhid s tempem výroby až 400 kusů denně. Podle těchto údajů by Írán měl největší zásobu bojových dronů na světě (americká armáda disponuje podle odhadů z roku 2025 přes 16 000 drony všech typů)

A námořnictvo? To má mít 109 bojových plavidel a 25 ponorek. Írán nespoléhá na velké válečné lodě, ale provozuje rychlá útočná plavidla vyzbrojená protilodními střelami a raketami, která jsou určena k napadání větších plavidel ve vodách Perského zálivu

Raketový síly ovládají gardy

Speciální je i struktura armády. Íránské ozbrojené síly se skládají ze dvou složek - regulérní armády a Íránských revolučních gard (IRGC). Každá z těchto dvou složek má letectvo, pozemní i námořní síly vlastní. Celkový počet vojáků v aktivní službě se odhaduje podle ročenky londýnského Mezinárodního institutu strategických studií (IISS) The Military Balance 2023 na 610 000 vojáků a k tomu 350 000 rezervistů.

Pod kontrolou IRGC jsou íránské strategické raketové síly. Íránský raketový program byl spuštěn v 80. letech za irácko-íránského konfliktu. Od války s Irákem, kdy oba státy odpalovaly střely na města, vyvíjel Írán balistický program jako zastrašující prostředek, zejména vzhledem k zbrojnímu embargu OSN, které mu znemožnilo nakupovat sofistikované vojenské systémy.

Video se připravuje ...

Dramatický moment: Íránská raketa dopadla kousek od lidí

Zdroj: reprofoto X

Útok Izraele a USA na Írán zobrazit celý online

13:53

25. 6. 2026

Vážení čtenáři,

prozatím končíme online zpravodajství o konfliktu na Blízkém východě. Děkujeme za vaši pozornost, kterou jste tomuto tématu věnovali.

10:51

25. 6. 2026

Jestliže bude Teherán vybírat mýtné za plavbu Hormuzským průlivem, rozšíří se tato praxe i do dalších mezinárodních vod, což vyvolá totální chaos. Dnes to podle agentury AFP prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio na zasedání Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC) v bahrajnském hlavním městě Manáma. Rubio je na první návštěvě Blízkého východu od podpisu americko-íránského memoranda o porozumění minulý týden. V rámci této cesty navštívil také Spojené arabské emiráty a Kuvajt.

Podle Rubia usilují Spojené státy o mírovou dohodu s Íránem, ne však „za každou cenu“. Ministr ujistil státy Perského zálivu, že žádná část dohody nebude podkopávat jejich bezpečnost, stabilitu a prosperitu. Podepsané memorandum je základem pro nynější jednání o konečné dohodě.

6:48

25. 6. 2026

Dobré ráno, vážení čtenáři,  

Bílý dům ve středu požádal Kongres o dodatečné výdaje ve výši skoro 88 miliard dolarů (asi 1,88 bilionu korun). Většinu této částky chce využít na pokrytí nákladů na válku proti Íránu, napsala agentura AFP.

Žádost se týká 87,6 miliardy dolarů. Desítky miliard z této částky mají směřovat na ministerstvo obrany, dále pak k americkým zemědělcům, na podporu boje proti ebole ve střední Africe a na projekty na rozvoj infrastruktury ve Spojených státech.

Zobrazit celý online