ONLINE: Trump není spokojen s návrhem Íránců. Na jejich požadavky nepřistoupí

Norský Nobelův výbor vyzval Írán, aby ihned k léčbě propustil vězněnou nositelku Nobelovy ceny za mír Mohammadíovou, neboť její život je v ohrožení.

Americká nízkonákladová letecká společnost Spirit Airlines dnes oznámila ukončení provozu. Firmě se nepodařilo přesvědčit věřitele, aby podpořili plán administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa na záchranu podniku. Společnost, která zaměstnávala kolem 17.000 lidí, se již delší dobu potýkala s problémy. Na dno ji ale definitivně srazil až nynější vzestup cen pohonných hmot, který je důsledkem války Spojených států a Izraele s Íránem, napsal server BBC.

Trumpova administrativa nabídla aerolinkám Spirit půjčku 500 milionů dolarů (přes deset miliard Kč), v rámci které by americká vláda mohla ve firmě získat až 90procentní podíl. Rozhovory s věřiteli o využití vládní pomoci však tento týden skončily bez dohody, uvedl server CNBC.

Společnost Spirit v dnešní tiskové zprávě oznámila, že s okamžitou platností zahájila ukončování svých aktivit. „Všechny lety firmy Spirit byly zrušeny a její zákazníci by neměli cestovat na letiště,“ dodala. Poukázala na negativní finanční dopady nynějšího vzestupu cen ropy a na další tlaky, kterým její podnikání čelilo.

Neznámí ozbrojenci unesli v Adenském zálivu u pobřeží Jemenu tanker. Je to nejméně čtvrtý incident za poslední dva týdny. Média píší o návratu pirátů.

Sedm členských zemí skupiny OPEC+ se dohodlo na navýšení produkce ropy na 188.000 barelů denně v červnu, píše Reuters s odkazem na zdroje.

Íránský návrh, který odmítá americký prezident Donald Trump, počítá s tím, že by byl otevřen klíčový Hormuzský průliv a skončila by americká blokáda íránských přístavů, zatímco jednání o íránském jaderném programu by byla ponechána na později. Podle agentury Reuters to dnes uvedl vysoce postavený íránský činitel. Ačkoliv mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem aktuálně panuje příměří, rozhovory o ukončení války, která začala 28. února, byly zatím neúspěšné.

Írán už více než dva měsíce blokuje téměř veškerou lodní dopravu z Perského zálivu s výjimkou své vlastní. Minulý měsíc Spojené státy uvalily vlastní blokádu lodí vyplouvajících z íránských přístavů.Trump v pátek uvedl, že není „spokojen“ s nejnovějším íránským návrhem, aniž by podrobněji vysvětlil, které jeho části odmítá. Podle amerického prezidenta ale Teherán klade nepřijatelné požadavky.

Írán dnes popravil oběšením dva muže, které obvinil ze špionáže pro izraelskou zpravodajskou službu Mossad, informovala íránská státní média.

Írán kvůli americké blokádě v Ománském zálivu ztratil příjmy z ropy ve výši 4,8 miliard dolarů, odhaduje americké ministerstvo obrany. To vyvolalo na teheránskou vládu dosud nevídaný tlak. Informoval o tom v noci na dnešek server Axios.

Teherán v reakci na americko-izraelské údery zahájené 28. února de facto zablokoval Hormuzský průliv. Spojené státy v reakci na to zablokovaly íránské přístavy v oblasti Ománského zálivu, což dál zvyšuje tlak na už tak oslabenou íránskou ekonomiku. Omezuje totiž klíčový zdroj státních příjmů a tvrdé měny tím, že znemožňuje dodávky ropy.

Od zahájení blokády 13. dubna americká armáda odklonila více než 40 plavidel, která se pokusila proplout s nákladem ropy či jiného kontrabandu, uvedli představitelé Pentagonu.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa obešla schválení Kongresem a povolila prodej zbraní v celkové hodnotě 8,6 miliard dolarů (přibližně 179 miliard Kč) svým spojencům na Blízkém východě včetně Izraele, Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátů (SAE). Uvedla to v noci na dnešek agentura Reuters, která se odvolává na americké ministerstvo zahraničí.

Šéf americké diplomacie Marco Rubio rozhodl, že nastala mimořádná situace, která vyžaduje okamžitý prodej vojenské techniky těmto zemím, a upustil od požadavků na přezkoumání prodeje Kongresem.

Spojené státy schválily prodej zbraní Kataru, zejména vojenské techniky pro systém protivzdušné a protiraketové obrany Patriot a zbraňových systémů. Schválení dále zahrnovalo prodej integrovaných systémů protivzdušné obrany Kuvajtu a zbraňových systémů Izraeli a SAE.

Spojené státy sníží počet svých vojáků v Německu o 5000 během příštích šesti až 12 měsíců. Napsala to dnes agentura Reuters, podle níž to nařídil americký ministr obrany Pete Hegseth. Ve spojenecké zemi NATO nyní slouží kolem 35.000 amerických vojáků. O možném snížení jejich počtu uvažoval americký prezident Donald Trump na začátku týdne, když kritizoval německého kancléře Friedricha Merze kvůli postoji k válce v Íránu.

Podle stanice NBC News chtěl Trump tímto krokem naznačit nespokojenost s mírou podpory, kterou evropští spojenci poskytli během izraelsko-americké války proti Íránu.

Merz v pondělí prohlásil, že Američané v jednáních s Íránem zjevně nemají žádnou přesvědčivou strategii. Trump již dříve veřejně kritizoval Merze a představitele dalších členských států NATO za to, že se přímo nezapojili do vojenské kampaně USA proti Íránu.

Dobré ráno.

Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil Kongresu, že Spojené státy ukončily nepřátelské akce proti Íránu v souvislosti s pokračujícím příměřím. Demokratická opozice takový postoj zpochybnila, uvedla v noci na dnešek agentura AFP. Podle agentury šéf Bílého domu tvrdil, že nemusí dodržet šedesátidenní lhůtu stanovenou zákonem pro ukončení vojenských akcí.

Zákon z roku 1973 o pravomocích při válce počítá s tím, že maximálně po 60 dnech od začátku konfliktu musí Kongres schválit použití síly či vyhlásit válku. V případě války s Íránem, která začala v sobotu 28. února, lhůta vypršela v pátek.

V dopise adresovaném vedoucím představitelům Kongresu však Trump uvedl, že tento zákon o válečných pravomocích nemusí dodržovat, jelikož příměří dohodnuté s Íránem minulý měsíc ho zprošťuje těchto povinností.

Vězněná íránská držitelka Nobelovy ceny Narges Mohammadíová byla převezena do nemocnice kvůli akutnímu zhoršení stavu, píše AP s odkazem na její nadaci.

„Převoz byl nezbytný poté, co vězeňští lékaři dospěli k závěru, že její stav nelze zvládnout na místě, a to navzdory dlouhodobým lékařským doporučením, aby byla léčena svým specializovaným týmem v Teheránu,“ uvedla nadace.

Podle nadace dnes Mohammadíová opakovaně omdlela ve věznici v Zandžánu v severozápadním Íránu. Podle jejích právníků ji koncem března postihl infarkt myokardu. Advokáti ji navštívili několik dní po život ohrožující srdeční příhodě a byla podle nich bledá, podvyživená a byla schopna chodit pouze s pomocí zdravotní sestry. Nadace uvedla, že převoz do nemocnice nastal až po 140 dnech systematického zanedbávání zdravotního stavu Mohammadíové od jejího zatčení 12. prosince.

Trump dnes uvedl, že není spokojen s nejnovějším íránským návrhem na řešení konfliktu a zároveň dodal, že jednání pokračují telefonicky. Informovala o tom agentura Reuters. Trump také poznamenal, že ceny ropy a plynu prudce klesnou, jakmile válka s Íránem skončí. Podle šéfa Bílého domu ale Teherán předkládá požadavky, na které nelze přistoupit.

Írán zaslal Spojeným státům prostřednictvím Pákistánu další návrh na jednání o ukončení války, píší podle agentur AFP a Reuters íránská státní média. Podle nich se tak stalo ve čtvrtek.

Rozhovory o ukončení války, která začala 28. února, byly zatím neúspěšné. Írán ve čtvrtek večer zaslal text svého posledního návrhu na jednání prostřednictvím Pákistánu, který je zprostředkovatelem rozhovorů se Spojenými státy,“ uvedla íránská státní tisková agentura IRNA. Stanice Al-Džazíra rovněž informovala s odkazem na vlastní diplomatické zdroje o zaslání návrhu. Zatím není jasné, co Írán v textu požaduje či nabízí. 

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghájí ve čtvrtek uvedl, že „není velmi realistické domnívat se, že jednání s USA dosáhnou v krátkém čase nějakého výsledku,“ napsala agentura Reuters.

Donald Trump vážně zvažuje stažení amerických vojáků z Itálie a Španělska. V noci na dnešek o tom informovala agentura Reuters. Už dříve americký prezident hovořil o snížení počtu amerických vojáků v Německu.

Trump dlouhodobě kritizuje evropské členy NATO včetně Itálie, Španělska a Německa, že odmítají podpořit americkou-izraelskou válku proti Íránu a že nedostatečně investují do obrany. „Jo, pravděpodobně,“ citovala stanice Fox News Trumpovu odpověď na dotaz, zda je možné očekávat odchod amerických vojáků z Itálie a Španělska. „Itálie nám vůbec nepomáhá a Španělsko je příšerné, naprosto příšerné,“ dodal.

V Německu dnes vstoupil v platnost zákon, který do konce června snižuje energetickou daň na naftu a benzin. Sleva by měla činit 16,7 centu (zhruba čtyři Kč) na litr. Vláda kancléře Friedricha Merze, která opatření prosadila, vyzvala ropné koncerny, aby snížení daně co nejrychleji promítly do cen na čerpacích stanicích. Autoklub ADAC přitom upozornil, že pohonné hmoty ve čtvrtek výrazně zdražily.

Dnes ráno se na některých čerpacích stanicích dostala cena benzinu opět pod dvě eura. Novelu zákona o energetické dani předložila Merzova vláda v reakci na nárůst cen pohonných hmot, které vyvolala íránská válka.

Americké akcie dnes posílily. Indexy S&P 500 a Nasdaq Composite navíc v dubnu zaznamenaly největší měsíční zisky za několik let. Solidní firemní výsledky kompenzovaly šok na trhu s ropu způsobený americko-izraelským útokem na Írán a související blokádou Hormuzského průlivu, jímž před válkou procházela asi pětina světových dodávek ropy.

Na trzích přetrvává nervozita kvůli nejistému vývoji příměří na Blízkém východě, které by podle analytiků mohlo být snadno narušeno. Diplomatické snahy o řešení situace mezitím uvázly na mrtvém bodě, přičemž Spojené státy se snaží situaci ovlivnit mimo jiné omezením exportu ropy z Íránu. Současně se pozornost trhů soustředí na zastavená jednání o jaderném programu Íránu a na zprávy o možných dalších vojenských krocích Washingtonu, které by mohly dál zvyšovat geopolitické napětí.

Peníze, které Spojené státy dosud vydaly na válku s Íránem, by stačily na pokrytí celé letošní humanitární výzvy OSN a umožnily by poskytnout pomoc více než 87 milionům lidí. Agentuře AFP to řekl šéf Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí Tom Fletcher.

Americké ministerstvo obrany podle svých údajů vynaložilo na vojenské operace na Blízkém východě 25 miliard dolarů (asi 520 miliard Kč). Humanitární úřad OSN přitom pro letošní rok žádá o 23 miliard dolarů (asi 477 miliard Kč) na pomoc v krizových oblastech světa.

„Vím přesně, co bychom s 25 miliardami dokázali. Máme přímé srovnání toho, co tyto peníze mohou znamenat,“ uvedl Fletcher. Podle něj představuje částka požadovaná OSN méně než jedno procento toho, co svět v příštím roce vydá na zbraně, armádu a obranu. Fletcher upozornil, že válka a následné uzavření Hormuzského průlivu vedly ke zdvojnásobení cen paliv a k růstu cen potravin zhruba o pětinu. „To naši práci výrazně ztěžuje. Zároveň více lidí trpí hlady,“ řekl.

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k íránskému dění. Přejeme klidnou noc, pokračovat bude zase zítra ráno.

Neshody mezi nejvyššími představiteli Libanonu komplikují snahu Saúdské Arábie přimět libanonské vedení k jednotnému postoji k plánovaným jednáním s Izraelem. Agentuře Reuters to řekly libanonské a zahraniční zdroje obeznámené s diplomatickými rozhovory.

Saúdská Arábie, která sponzorovala dohodu z roku 1990 ukončující patnáctiletou občanskou válku v Libanonu, v posledních dnech prohloubila své zapojení do libanonských záležitostí. Vztahy mezi Rijádem a Bejrútem byly roky napjaté kvůli vlivu šíitského hnutí Hizballáh na libanonskou politiku a bezpečnost. Sunnitská monarchie ale teď vidí novou příležitost vzhledem k tomu, že Hizballáh kvůli válce s Izraelem výrazně oslabil, píše Reuters.

Británie po útoku na židovskou komunitu v Londýně zvýšila stupeň ohrožení mezinárodním terorismem v zemi ze značného na vážný, což znamená, že považuje útok za vysoce pravděpodobný.

Navzdory konfliktu na Blízkém východě se íránská fotbalová reprezentace zúčastní nadcházejícího mistrovství světa v USA, Mexiku a Kanadě. Řekl to prezident Mezinárodní fotbalové federace (FIFA) Gianni Infantino při dnešním zahájení kongresu FIFA ve Vancouveru. Ujistil, že Írán odehraje tři zápasy v základní skupině v USA, jak bylo v plánu.

„Dovolte mi, abych to upřesnil. Pro ty, kteří by mohli říkat nebo psát něco jiného. Írán se samozřejmě zúčastní mistrovství světa v roce 2026. A samozřejmě bude hrát v USA,“citovala Infantina agentura DPA. „A důvod je docela jednoduchý: Sjednocujeme se. Musíme spojovat lidi. To je moje zodpovědnost. To je naše zodpovědnost," dodal.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zatím nepočítá s tím, že by předložila Kongresu ke schválení válku s Íránem. Vyplývá to z dnešního prohlášení ministra války Petea Hegsetha při slyšení v americkém Senátu. Podle něj nyní neplyne šedesátidenní lhůta, se kterou počítá zákon. Takovou interpretaci kritizovali opoziční demokraté, píší agentura AP a další média.

Ceny ropy po přechodném ranním růstu odpoledne zamířily dolů. Severomořský Brent se přes den vyšplhal na čtyřleté maximum nad 126 USD za barel, přispěly k tomu obavy z dlouhodobějších výpadků v dodávkách kvůli konfliktu na Blízkém východě. Analytik společnosti PVM Tamas Varga uvedl, že pozdější pokles nesouvisel s žádnou konkrétní novou zprávou. Odrážel podle něj spíše zvýšenou volatilitu, která na trhu přetrvává od začátku konfliktu s Íránem.

Vedoucí představitelé více než dvaceti významných světových médií dnes ve společném prohlášení vyzvali izraelskou vládu, aby zrušila zákaz vstupu zahraničních novinářů do Pásma Gazy. Omezení trvá od začátku války v roce 2023 a pokračuje i přes více než půl roku trvající příměří. 

Náklady na válku proti Íránu jsou výrazně vyšší, než jakou částku ve středu v Kongresu uváděl zástupce Pentagonu. S odkazem na tři nejmenované zdroje to dnes uvedla stanice CNN. Vysoký úředník ministerstva obrany Jules Hurst ve středu řekl, že válka přišla Spojené státy na 25 miliard dolarů (521 miliard Kč), podle zdroje CNN ale mohou být skutečné náklady až dvojnásobné.