ONLINE: Putin zrazoval Trumpa od invaze do Íránu

V Německu dnes vstoupil v platnost zákon, který do konce června snižuje energetickou daň na naftu a benzin. Sleva by měla činit 16,7 centu (zhruba čtyři Kč) na litr. Vláda kancléře Friedricha Merze, která opatření prosadila, vyzvala ropné koncerny, aby snížení daně co nejrychleji promítly do cen na čerpacích stanicích. Autoklub ADAC přitom upozornil, že pohonné hmoty ve čtvrtek výrazně zdražily.

Dnes ráno se na některých čerpacích stanicích dostala cena benzinu opět pod dvě eura. Novelu zákona o energetické dani předložila Merzova vláda v reakci na nárůst cen pohonných hmot, které vyvolala íránská válka.

Americké akcie dnes posílily. Indexy S&P 500 a Nasdaq Composite navíc v dubnu zaznamenaly největší měsíční zisky za několik let. Solidní firemní výsledky kompenzovaly šok na trhu s ropu způsobený americko-izraelským útokem na Írán a související blokádou Hormuzského průlivu, jímž před válkou procházela asi pětina světových dodávek ropy.

Na trzích přetrvává nervozita kvůli nejistému vývoji příměří na Blízkém východě, které by podle analytiků mohlo být snadno narušeno. Diplomatické snahy o řešení situace mezitím uvázly na mrtvém bodě, přičemž Spojené státy se snaží situaci ovlivnit mimo jiné omezením exportu ropy z Íránu. Současně se pozornost trhů soustředí na zastavená jednání o jaderném programu Íránu a na zprávy o možných dalších vojenských krocích Washingtonu, které by mohly dál zvyšovat geopolitické napětí.

Peníze, které Spojené státy dosud vydaly na válku Íránem, by stačily na pokrytí celé letošní humanitární výzvy OSN a umožnily by poskytnout pomoc více než 87 milionům lidí. Agentuře AFP to řekl šéf Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí Tom Fletcher.

Americké ministerstvo obrany podle svých údajů vynaložilo na vojenské operace na Blízkém východě 25 miliard dolarů (asi 520 miliard Kč). Humanitární úřad OSN přitom pro letošní rok žádá o 23 miliard dolarů (asi 477 miliard Kč) na pomoc v krizových oblastech světa.

„Vím přesně, co bychom s 25 miliardami dokázali. Máme přímé srovnání toho, co tyto peníze mohou znamenat,“ uvedl Fletcher. Podle něj představuje částka požadovaná OSN méně než jedno procento toho, co svět v příštím roce vydá na zbraně, armádu a obranu. Fletcher upozornil, že válka a následné uzavření Hormuzského průlivu vedly ke zdvojnásobení cen paliv a k růstu cen potravin zhruba o pětinu. „To naši práci výrazně ztěžuje. Zároveň více lidí trpí hlady,“ řekl.

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k íránskému dění. Přejeme klidnou noc, pokračovat bude zase zítra ráno.

Neshody mezi nejvyššími představiteli Libanonu komplikují snahu Saúdské Arábie přimět libanonské vedení k jednotnému postoji k plánovaným jednáním s Izraelem. Agentuře Reuters to řekly libanonské a zahraniční zdroje obeznámené s diplomatickými rozhovory.

Saúdská Arábie, která sponzorovala dohodu z roku 1990 ukončující patnáctiletou občanskou válku v Libanonu, v posledních dnech prohloubila své zapojení do libanonských záležitostí. Vztahy mezi Rijádem a Bejrútem byly roky napjaté kvůli vlivu šíitského hnutí Hizballáh na libanonskou politiku a bezpečnost. Sunnitská monarchie ale teď vidí novou příležitost vzhledem k tomu, že Hizballáh kvůli válce s Izraelem výrazně oslabil, píše Reuters.

Británie po útoku na židovskou komunitu v Londýně zvýšila stupeň ohrožení mezinárodním terorismem v zemi ze značného na vážný, což znamená, že považuje útok za vysoce pravděpodobný.

Navzdory konfliktu na Blízkém východě se íránská fotbalová reprezentace zúčastní nadcházejícího mistrovství světa v USA, Mexiku a Kanadě. Řekl to prezident Mezinárodní fotbalové federace (FIFA) Gianni Infantino při dnešním zahájení kongresu FIFA ve Vancouveru. Ujistil, že Írán odehraje tři zápasy v základní skupině v USA, jak bylo v plánu.

„Dovolte mi, abych to upřesnil. Pro ty, kteří by mohli říkat nebo psát něco jiného. Írán se samozřejmě zúčastní mistrovství světa v roce 2026. A samozřejmě bude hrát v USA,“citovala Infantina agentura DPA. „A důvod je docela jednoduchý: Sjednocujeme se. Musíme spojovat lidi. To je moje zodpovědnost. To je naše zodpovědnost," dodal.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zatím nepočítá s tím, že by předložila Kongresu ke schválení válku s Íránem. Vyplývá to z dnešního prohlášení ministra války Petea Hegsetha při slyšení v americkém Senátu. Podle něj nyní neplyne šedesátidenní lhůta, se kterou počítá zákon. Takovou interpretaci kritizovali opoziční demokraté, píší agentura AP a další média.

Ceny ropy po přechodném ranním růstu odpoledne zamířily dolů. Severomořský Brent se přes den vyšplhal na čtyřleté maximum nad 126 USD za barel, přispěly k tomu obavy z dlouhodobějších výpadků v dodávkách kvůli konfliktu na Blízkém východě. Analytik společnosti PVM Tamas Varga uvedl, že pozdější pokles nesouvisel s žádnou konkrétní novou zprávou. Odrážel podle něj spíše zvýšenou volatilitu, která na trhu přetrvává od začátku konfliktu s Íránem.

Vedoucí představitelé více než dvaceti významných světových médií dnes ve společném prohlášení vyzvali izraelskou vládu, aby zrušila zákaz vstupu zahraničních novinářů do Pásma Gazy. Omezení trvá od začátku války v roce 2023 a pokračuje i přes více než půl roku trvající příměří. 

Náklady na válku proti Íránu jsou výrazně vyšší, než jakou částku ve středu v Kongresu uváděl zástupce Pentagonu. S odkazem na tři nejmenované zdroje to dnes uvedla stanice CNN. Vysoký úředník ministerstva obrany Jules Hurst ve středu řekl, že válka přišla Spojené státy na 25 miliard dolarů (521 miliard Kč), podle zdroje CNN ale mohou být skutečné náklady až dvojnásobné.

 Izraelská armáda dnes vyzvala k evakuaci dalších osmi libanonských vesnic v jižním regionu Súr, které nejsou součástí Izraelem vytvořené nárazníkové zóny, píše agentura Reuters. Po necelé půl hodině od vydání výzvy Izrael provedl útoky na alespoň čtyři vesnice. Izrael mezitím už od rána útočí na jihu Libanonu. Podle libanonského ministerstva zdravotnictví dnes Izrael zabil nejméně devět lidí, včetně dvou dětí a pěti žen, uvádí agentura AFP. Děje se tak navzdory křehkému příměří, které bylo minulý čtvrtek prodlouženo o tři týdny.

 Jediné místo, které Spojené státy v Perském zálivu mají, je na jeho dně, uvedl podle agentury AP íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí v psaném prohlášení, které dnes zveřejnila íránská média. Teherán podle něj v reakci na válku zahájenou USA a Izraelem nastavil nová pravidla pro využívání Hormuzského průlivu, ze kterého budou mít prospěch všechny státy zálivu.

Militantní hnutí Hizballáh začalo používat v bojích proti Izraeli novou zbraň – drony, které fungují na kabelech s optickými vlákny, díky čemuž nelze rušit jejich řídící signály. Stejnou zbraň hojně používá Ukrajina ve válce proti ruské agresi, píše agentura AP.

OBRAZEM: Truchlící nad rakví jednoho z pracovníků libanonské civilní obrany, který byl v úterý zabit při izraelském útoku během jejich pohřebního průvodu v přístavním městě Tyre v jižním Libanonu.

Oslavy narozenin imáma Rézy doprovází státem organizovaný pochod, kde podporují nejvyššího vůdce v Teheránu a připomínají si zesnulého nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího a nejvyššího vůdce ajatolláha Mojtábu Chameneího.

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než 20 lodí zadržely asi 175 lidí, které nyní odvážejí do Izraele. S odvoláním na vyjádření izraelského ministerstva zahraničí to píše agentura AFP.

Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve podle agentury Reuters uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na dnešek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka.

Spojené státy usilují o novou mezinárodní koalici zemí připravených přispět k otevření Hormuzského průlivu, který je zablokován v důsledku americko-izraelské války s Íránem. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na depeši amerického ministerstva zahraničí.

Klíčovou námořní cestu pro vývoz ropy, plynu či chemikálií pro hnojiva ze zemí Perského zálivu zablokoval v březnu Írán v reakci na útoky USA a Izraele, což vedlo k prudkému zdražení ropy. Washington v dubnu zahájil námořní blokádu Íránu s cílem donutit Teherán k opětovnému otevření průlivu pro lodní dopravu. Írán uvedl, že bude i nadále narušovat lodní dopravu v průlivu, dokud bude vystaven hrozbám.

Dobré ráno. Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, podle něhož rozhodnutí padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.

Dobrou noc, vážení čtenáři, online zpravodajství k íránské válce pokračuje zase od rána. Děkujeme za jeho sledování.

Americký prezident novinářům sdělil, že rozhovory o dohodě mezi oběma státy pokračují telefonicky. Trump o víkendu rozhodl, že vyjednavači Spojených států nepojedou do Pákistánu jednat se zástupci Teheránu. „Írán už učinil značné ústupky, otázkou je, zda dojde dostatečně daleko,“ doplnil.

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 USD za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla agentura AFP.

Kolem 19:15 SELČ cena severomořské ropy Brent rostla o 7,6 procenta na 119,69 USD za barel. Cena americké lehké ropy WTI si připisovala rovněž 7,6 procenta a prodávala se za 107,52 USD za barel.

Vladimir Putin varoval Donald Trumpa před pozemní operací v Íránu, hovořili o válce na Ukrajině, uvedl Putinův poradce o telefonátu, který trval půldruhé hodiny.

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard Kč), sdělil dnes americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.

Hurst, který zastává funkci kontrolora, podle Reuters neupřesnil, co přesně odhad vynaložených finančních prostředků zahrnoval a zda zohledňoval předpokládané náklady na obnovu a opravy infrastruktury základen na Blízkém východě poškozené při konfliktu. Spojené státy zaútočily spolu s Izraelem na Írán 28. února, od začátku dubna platí mezi zeměmi křehké příměří.

Kvůli válce hrozí v Libanonu akutní nedostatek potravin každému čtvrtému obyvateli této země. Uvádí to dnes zpráva platformy Nástroj pro klasifikaci potravinové bezpečnosti (IPC) agentur OSN a nevládních organizací. Hodnocení se od předchozí prosincové zprávy výrazně zhoršilo. Akutní nedostatek potravin výrazněji ohrožuje palestinské a syrské uprchlíky, kteří tvoří významnou část libanonského obyvatelstva.

V období od dubna do srpna hrozí akutní nedostatek potravin celkem 1,24 milionu lidí v Libanonu, což je každý čtvrtý člověk v zemi. Předchozí zpráva předvídala, že akutní nedostatek se dotkne v období od dubna do července 961.000 obyvatel. O zhruba 300.000 lidí se pak snížily kategorie, ve kterých nedostatek jídla nehrozí či je jen omezený.

„Hodnocení potravinové bezpečnosti se zhoršilo po drastickém nárůstu bojů a rozsáhlému vysídlení (obyvatel) na začátku března 2026,“ uvedl IPC. Právě 2. března začaly ve větší míře boje mezi Izraelem a Hizballáhem. Největší nárůst podílu lidí, kterým akutně hrozí nedostatek jídla, IPC zaznamenal právě na jihu Libanonu, kde byly před příměřím dojednaném v dubnu boje nejsilnější.