Z českých luhů a hájů až do indických paláců, malajského sultanátu či mezi světové miliardáře. Některé ženy odešly za láskou, jiné za kariérou – a skončily v prostředí, kde se mísí moc, tradice i obrovské bohatství.

Z českých luhů a hájů až do indických paláců, malajského sultanátu či mezi světové miliardáře. Některé ženy odešly za láskou, jiné za kariérou – a skončily v prostředí, kde se mísí moc, tradice i obrovské bohatství.
Herečka a tanečnice Eugenie Grosupová se v roce 1942 provdala za indického mahárádžu Jagatjita Singha z knížecího státu Kapúrthala. Po svatbě přijala jméno Tara Devi a stala se jeho šestou manželkou. Vládce, obdivovatel evropské kultury a Francie, byl o více než čtyřicet let starší, přesto mladou herečku okouzlil. Z evropských divadelních scén se pro něj přesunula do světa indické aristokracie a přepychových paláců inspirovaných francouzským Versailles.
Manželství však šťastné nebylo. Eugenie si těžko zvykala na izolovaný život v paláci a po smrti své matky v roce 1945 se její psychický stav zhoršil. Dne 9. prosince 1946 vystoupala na minaret Qutub Minar v Dillí a skočila dolů. Zemřela ve věku 32 let. Pohřbena je na Nicholson Christian Cemetery ve starém Dillí, kde její náhrobek dodnes připomíná příběh Češky, která se stala první českou indickou mahárání.
Nejaktuálnější a nejvýše postavenou Češkou v orientálních strukturách je Jana Jakoubková, rodačka z Prahy. Po sňatku se sultánem Muhammadem V. z Kelantanu stala známou jako Sultanah Nur Diana Petra a konvertovala k islámu. Dlouhé roky zůstávala téměř neviditelná a mimo veřejné dění. Teprve v roce 2022 ji manžel oficiálně představil jako sultánku státu Kelantan a udělil jí titul Její královská Výsost. Význam její role podtrhuje i fakt, že Muhammad V. byl v letech 2016 až 2019 malajským králem, tedy hlavou federace.
Od té chvíle se z nenápadné Češky stala pevná součást kelantanského dvora. Na veřejnosti vystupuje při státních ceremoniích a charitativních akcích. V konzervativním regionu severovýchodní Malajsie představuje nezvyklé, ale respektované propojení evropského původu s místní monarchickou tradicí.
Ivana Trumpová, rozená Zelníčková, se narodila 20. února 1949 ve Zlíně (tehdy Gottwaldov) a v mládí se věnovala závodnímu lyžování. Patřila k talentovaným juniorkám a sportovní disciplína i soutěživost ji formovaly od dětství. V 70. letech emigrovala na Západ. V New Yorku potkala realitního magnáta Donalda Trumpa a v roce 1977 si ho vzala – tehdy ještě jako ambiciózního podnikatele v oblasti nemovitostí, který později vstoupil do politiky a stal se 45. prezidentem USA. Během manželství se Ivana stala výraznou postavou newyorské společnosti a společně s ním se objevovala na červených kobercích, v exkluzivních galeriích i na titulních stranách bulváru.
Nešlo však jen o společenskou „ozdobu“. Byla viceprezidentkou pro interiérový design, podílela se na podobě hotelu Grand Hyatt, vedla kasino Trump’s Castle v Atlantic City a řídila provoz slavného Plaza Hotelu v New Yorku. Po rozvodu v roce 1990 si vybudovala vlastní značku, uvedla módní a šperkařské kolekce, psala knihy a vedla poradní rubriky. Zemřela 14. července 2022 ve věku 73 let ve svém domě na Manhattanu po pádu ze schodů. Její odchod vyvolal v USA i v Česku mimořádnou pozornost a uzavřel kapitolu ženy, která se z Československa dostala až do centra americké moci.
Modelka Alena Šeredová se v roce 2023 provdala za podnikatele Alessandro Nasi, člena vlivné rodiny Agnelliových. Svatba proběhla na Sicílii a okamžitě se stala událostí sledovanou italskými médii. Rodina Agnelliových je historicky spojená s automobilkou Fiat a dnes s koncernem Stellantis, pod který spadají značky jako Alfa Romeo, Maserati či Jeep. Agnelliové jsou v Itálii vnímáni jako něco mezi průmyslovou elitou a moderní aristokracií – jejich vliv přesahuje byznys do politiky, sportu i médií.
Šeredová se do povědomí veřejnosti dostala už jako Miss České republiky 1998 a 4. vicemiss Miss World 1998, což jí otevřelo dveře do zahraničí. V Itálii se postupně stala známou televizní i společenskou tváří, mimo jiné díky dlouholetému vztahu s brankářem Gianluigim Buffonem. Po boku Nasia však vstoupila do ještě uzavřenějšího a mocensky silnějšího kruhu. Italský tisk sleduje jejich veřejná vystoupení, společenské akce i rodinné momenty a v prostředí Turína či římské smetánky je dnes vnímána jako pevná součást dynastie, která po generace formuje podobu italského průmyslu i veřejného života.
Markéta Kořínková byla v 90. letech známou modelkou a moderátorkou pořadu Do-re-mi. Později ale veřejnost překvapila radikální změnou životního směru. Konvertovala k islámu, přijala jméno Maryam a odstěhovala se do oblasti Perského zálivu, kde žila mezi Ománem a Spojenými arabskými emiráty.
V médiích se objevovaly informace o jejím vztahu s vlivným mužem z vyšších kruhů, sama však detaily svého soukromí dlouhodobě chrání. Veřejně mluvila především o duchovní proměně a o tom, že v islámské kultuře našla řád a klid. V Orientu se věnovala designu a podnikání.









A ja by chotěla za mužčinu oligarcha.