Vystrčil: Ukrajinci brání Evropu. Dalším zemím chybí rozhodnost, tvrdí velvyslanec Zvaryč
Ukrajina tím, že brání sama sebe, brání také Evropu, řekl dnes předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle něj budování bezpečného světa neznamená jen starost o vlastní bezpečí. Ukrajinský velvyslanec v ČR Vasyl Zvaryč poděkoval za dosavadní pomoc, podle něj ale dalším zemím chybí rozhodnost Rusko zastavit dříve, než ruské zlo války zaklepe i na jejich dveře. Uvedli to na konferenci o ruské agresi proti Ukrajině, která se v sídle horní parlamentní komory uskutečnila v předvečer výročí ruského vpádu.
Současná vláda Andreje Babiše (ANO) by podle Vystrčila měla pokračovat v pomoci Ukrajině tak, jako to činil bývalý kabinet Petra Fialy (ODS). Proti tomu se ale postavilo zejména koaliční hnutí SPD. „Bezpečný prostor vytváříme společně. Bezpečný svět nevzniká tím, že se staráme jen sami o sebe,“ poznamenal Vystrčil. „Pokud jako národ, jako lidé ztratíme soucit, ochotu něco obětovat, dát ve prospěch ostatních, potom se může stát, že přijdeme o všechno, o budoucnost naší, našich dětí a vnuků,“ dodal Vystrčil.
Předseda Senátu stejně jako ukrajinský velvyslanec poděkoval za dosavadní českou pomoc Ukrajině. „Ukrajinský národ se nevzdává, nepropadá zoufalství a nepodléhá ruské propagandě o jeho únavě,“ uvedl Zvaryč. Podle něj režim ruského prezidenta Vladimira Putina svých cílů na Ukrajině nedosáhne i kvůli tomu, že ztrácí v průměru 1000 vojáků denně.
Zvaryč: Ukrajina bude pro Rusko horší než Afghánistán pro SSSR
„Ukrajina bude pro Rusko horší než Afghánistán pro Sovětský svaz,“ uvedl diplomat s poukazem na neúspěšnou intervenci na podporu komunistické vlády v Kábulu v letech 1979 až 1989. Podle něj další evropské země nebo USA zatím čelí ruské válce v podobě kybernetických útoků a šíření strachu.
Ruský vpád na Ukrajinu byl zahájen 24. února 2022 a je největším vojenským konfliktem v Evropě od druhé světové války. Předcházela mu okupace ukrajinského poloostrova Krym. Z Ukrajiny kvůli válce uprchlo na šest milionů lidí. Pokusy o urovnání konfliktu byly neúspěšné.
Ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS informovalo, že dnes mezi 9:00 a 14:00 moskevského času (8:00 až 13:00 SELČ) ruské systémy protivzdušné obrany nad regiony Ruské federace zachytily a zničily dalších 42 ukrajinských bezpilotních letounů. Sestřeleny byly nad územími Belgorodské, Brjanské, Kurské a Rostovské oblasti, Krasnodarského kraje, Krymské republiky a nad vodami Azovského a Černého moře.
Ukrajinská tajná služba SBU dnes podle agentury Reuters uvedla, že ukrajinská armáda v Moskevské oblasti zasáhla rafinerii a dvě ropné přečerpávací stanice. „Útoky na zařízení obranného průmyslu, vojenskou infrastrukturu a zařízení ropné logistiky snižují schopnost nepřítele pokračovat ve válce proti Ukrajině. Tyto útoky ukazují, že ani silně chráněná Moskevská oblast není bezpečná,“ uvedla SBU na telegramu.
V Moskvě si útok vyžádal 12 zraněných, především dělníků v blízkosti rafinerie, uvedl starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. „Provoz rafinerie nebyl narušen. Poškozeny byly tři obytné domy,“ doplnil starosta.
