„Velký den Havlíčka.“ Vláda představila hospodářskou strategii: Ovládnutí ČEZ a investice do AI

Tiskové konference se zúčastnil premiér Andrej Babiš, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministryně financí Alena Schillerová, ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (všichni ANO) a ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD).

Schválený dokument je rozdělen do několika sekcí hospodářství. Hospodářská strategie má podle kabinetu vytvořit podmínky pro růst ekonomiky. Obsahuje opatření, kterými chce vláda zlepšit podnikatelské prostředí. Zaměřuje se na energetiku a energetickou soběstačnost, vzdělávání, flexibilitu na pracovním trhu, výzkum a inovace, výstavbu a bydlení, dopravu či omezení byrokracie. Babiš v pondělí uvedl, že strategie navazuje na plán předešlé vlády, který však kabinet Petr Fialy (ODS) bohužel „zazdil“.

Podle šéfa kabinetu se jedná o „velký den Havlíčka“, který plán připravoval roky. Strategie totiž vychází z dokumentu, který představilo hnutí ANO už loni před volbami. Podle Havlíčka práce na strategii trvaly dva a půl roku a podíleli se na nich lidé z podnikatelské sféry, výzkumných organizací nebo univerzit. Dokument podle Havlíčka obsahuje časový harmonogram pro plnění jednotlivých opatření.

Řízením a kontrolou dodržování strategie byl podle ministra pověřen tým pod ministerstvem průmyslu. Povede ho Havlíček.

„Energie je na prvním místě a my to máme rozdělené,“ uvedl Babiš v úvodním slovu. „První je levnější energie, to je základ, a my už jsme udělali první krok,“ dodal s tím, že už jednal na evropské úrovni. 

Babiš považuje za hlavní úkol vlády vybojovat v EU změny u emisních povolenek. Z hospodářské strategie vyzdvihl i plány pro výstavbu či zdravotnictví.

Hlavní prioritou je zlevnit energie, k čemuž mají dopomoci i změny v povolenkách. Premiér připomněl, že podle predikce Evropské komise z roku 2020 měla být v roce 2025 cena emisní povolenky 26,50 eur za tunu oxidu uhličitého (CO2). „Průměr přitom byl 87 euro,“ uvedl Babiš. Povolenky se staly předmětem spekulací a unie kvůli nim ztrácí konkurenceschopnost vůči jiným regionům. „Jsme urputní, uděláme vše pro to, abychom to změnili,“ uvedl ke změně systému povolenek.

Podle Babiše ale musí být lidé trpěliví, protože to nejde hned a program je na 4 roky s přesahem investic a dalších věcí do dalších let. 

Vláda představuje hospodářskou strategii 2.0. (20.2.2026). | ČTK / Deml Ondřej

Slovo si vzal Karel Havlíček, který slíbil postup ve využívání jádra a plynu a nastavení kapacitních mechanismů pro nové zdroje. „Kapacitní mechanismy jsou před ukončením notifikace. Budeme vybírat ty, kteří budou investory, a v roce 2031 by mohly být první plynové elektrárny. Klíčový krok pro českou energetiku,“ uvedl. Příští rok pak podle něj předloží vláda plány pro dostavování jaderných bloků a také nadále platí, že vláda chce plně ovládnout ČEZ. 

Stát by měl vykoupit akcie od minoritních akcionářů, konkrétní opatření dnes ministr nespecifikoval. Už dříve ale připustil, že přípravné kroky vláda zahájí ještě letos.

Vysmátý Babiš v Mnichově u bavorského premiéra: Vztahy vynikající, ale jedna věc je smutná

Stát drží v ČEZ přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií, zbytek vlastní minoritní akcionáři. Odkoupením podílu minoritních akcionářů by se stát stal jediným majitelem.

Česko AI velmocí

Vláda je také před finálním rozhodnutím o zapojení do projektu AI Gigafactory. Podle ministra průmyslu to vypadá, že se k projektu přihlásí a zapojí se finančním příspěvkem ve výši až 15 miliard. AI Gigafactory si vyžádalo 100 miliard – z toho 70 miliard investovaly České Radiokomunikace a 15 miliard Evropská komise. Česko se stane podle Havlíčka středoevropským centrem umělé inteligence (AI). Stát chce vytvořit podmínky pro aplikaci AI ve firmách, podpořit vznik AI start-upů s globálním potenciálem a zajistit podporu kvalitního výzkumu a přístup k potřebné infrastruktuře i talentu.

Havlíček se rovněž vyjádřil k investicím a inovacím, ve kterých ČR zaostává. V unii za deset let vzrostly tyto výdaje o 0,1 procentního bodu na 2,24 procenta k hrubému domácímu produktu (HDP) v roce 2024. V Česku byl ve stejném roce podíl výdajů na vědu a výzkum k HDP 1,82 procenta, zatímco v roce 2014 byl podíl k HDP 1,94 procenta. Koncem ledna o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Podíl výdajů na vědu a výzkum ve vztahu k HDP v Evropě i Spojených státech podle ČSÚ v posledních letech stagnuje, přestože v USA vzrostl z 2,71 procenta v roce 2013 na 3,45 procenta v roce 2023. Celosvětově nejvíce peněz v roce 2023 vynaložil Izrael, a to 6,35 procenta, za ním následovala Jižní Korea s 4,96 procenta. Tempo růstu výdajů v Česku i v dalších unijních zemí se podle statistického úřadu v posledních letech po započtení inflace snižuje, či výdaje stagnují, nebo i klesají.

Vláda představuje hospodářskou strategii 2.0. (20.2.2026). | ČTK / Deml Ondřej

Pokud to vláda schválí, oznámí v pondělí, že se zázemí a organizační schéma RVVI přesune na ministerstvo průmyslu a obchodu, uvedl Havlíček. „Vlastní rada, čili ti, kteří jsou těmi tahouny, ta zůstává na úřadu vlády, ale komplet celé zázemí zde vzniká v nové sekci, do níž ještě integrujeme dále odbor z ministerstva dopravy zaměřený na kosmické aktivity a kosmický výzkum,“ řekl.

Ministryně financí Alena Schillerová zmínila, že chce motivovat firmy k výzkumu a chce zvýšit předvídatelnost odpočtů. Ve hře je také podpora start-up firem, ale také boj s šedou ekonomií. „Zrychlíme odpisy, ale ne všem a ne plošně. Přijmeme nový startupový zákon, který zmírní administrativu,“ vypočítávala Schillerová. 

„Vyslyšeli jsme volání po zatraktivnění daňových odpočtů na vědu a výzkum. Chceme, aby se firmy, které působí v Česku, nebály inovovat. Aby měly motivaci své rozvojové projekty realizovat právě v naší zemi,“ řekla Schillerová. Ti, kteří dělají skutečnou vědu a výzkum, se podle ní nebudou muset obávat toho, že jim tyto odpočty Finanční správa po letech neuzná.

Babišova vláda schválila zákon: Zabavení majetku i bez odsouzení!

Ministerstvo financí také letos zprovozní systém zaměstnaneckých akciových plánů (ESOP). Systém ESOP má umožnit start-upům efektivněji odměňovat a motivovat své týmy.

Právě podpora start-upové infrastruktury společně s rozvojem vědy, výzkumu a investic s vysokou přidanou hodnotou a boj s šedou ekonomikou jsou podle Schillerové hlavními cíli ministerstva financí.

„Ještě v letošním roce uvedeme do praxe systém zaměstnaneckých akciových plánů takzvaného ESOP, na kterém jsme začali pracovat společně s předními start-upisty,“ řekla ministryně. Pracovníci tak podle ní budou kromě výplaty mít i další výhody z úspěchu svých firem. Přesné datum uvedení ESOP ale neuvedla.

Vláda představuje hospodářskou strategii 2.0. (20.2.2026). | ČTK / Deml Ondřej

Ve vzdělávání chce vláda klást důraz na rozvoj oborů korespondujících s poptávkou na trhu práce či na internacionalizaci vysokých škol a změnu systému jejich řízení. K podpoře výstavby a bydlení strategie zmiňuje změny stavebního zákona či reformu nájemního trhu.

V dopravě vláda připravila plán na dokončení dálniční sítě, modernizaci koridorových tratích či zahájení výstavby vysokorychlostních tratí. Další části strategie se věnují cílům v oblasti digitalizace, surovinové bezpečnosti, podnikatelského prostředí nebo financí.

„Hospodářská strategie vlády určitě obsahuje celou řadu opatření, která naše ekonomika potřebuje a která vidíme podobně. Pokud vláda přijde s legislativou, která povede ke snížení byrokracie, deregulacím, flexibilnějšímu trhu práce, nebo levnějším energiím, určitě budou mít taková opatření v Poslanecké sněmovně moji podporu,“ komentoval představenou hospodářskou strategii ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Podle něj ale naivní očekávat pozitivní efekty jakékoliv hospodářské strategie, když vláda neví, kde na jednotlivá opatření vezme finance.

Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiřího Nouzy je strategie krok správným směrem. „Pojmenovává problémy otevřeně a bez iluzí. Teď ale rozhodne jediné – schopnost realizace. Pokud chceme skutečnou změnu, musíme ji začít stavět. A to co nejdříve, ideálně v tomto volebním období,“ uvedl.