Trump zvažuje dohodu s Íránem, na rozhodnutí si dal 10 dní. V Gaze chce obří vojenskou základnu

Spojené státy v oblasti Blízkého východu v posledních dnech výrazně navýšily svou vojenskou a leteckou sílu a Trump opakovaně pohrozil Íránu vojenským úderem, pokud se nevzdá svých jaderných ambicí i obohacování uranu. Írán tvrdí, že jeho jaderný program slouží výhradně k mírovým účelům.

„Vedeme dobré rozhovory. V průběhu let se ukázalo, že s Íránem není snadné uzavřít smysluplnou dohodu. Musíme uzavřít smysluplnou dohodu, jinak se stanou špatné věci,“ řekl Trump v úvodním projevu na zasedání Rady míru. „Možná budeme muset jít o kus dál, možná ne, možná dohodu uzavřeme. To se pravděpodobně dozvíte během příštích deseti dnů,“ dodal.

Vojenský úder na Írán? Existuje pro něj mnoho důvodů, hrozí mluvčí Bílého domu

V úterý se v Ženevě uskutečnily nepřímé rozhovory Trumpových vyslanců Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera s íránskou delegací vedenou ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Ten po zhruba tříhodinovém jednání uvedl, že USA a Írán dosáhly shody na hlavních principech, které by mohly otevřít cestu k případné dohodě, což však neznamená, že dohoda bude hotova brzy. Íránští zástupci během rozhovorů přistoupili na to, že předloží písemný návrh, jak řešit obavy Spojených států, řekl agentuře Reuters vysoce postavený americký činitel.

Dnešní první zasedání Rady míru, kterou Trump založil, se má se zabývat zejména urovnáním situace v Pásmu Gazy, kde od října platí křehké příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Zasedání se účastní například izraelský ministr zahraničí Gideon Saar, maďarský premiér Viktor Orbán, albánský premiér Edi Rama nebo turecký ministr zahraničí Hakan Fidan. Česko je podobně jako Slovensko či Itálie v roli pozorovatele. Na místě jej zastupuje ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).

Praha už dříve pozvánku do uskupení obdržela. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně řekl, že Česko nyní o vstupu do Rady míru neuvažuje. Slovensko prozatím účast odmítlo. Trump dnes předpověděl, že ti, kteří pozvánku ještě nepřijali, ji přijmou.

10 miliard dolarů pro Gazu?

Spojené státy přispějí na Radu míru, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, deset miliard dolarů (přibližně 206 miliard Kč). Dnes to na prvním zasedání této organizace uvedl americký prezident Donald Trump. Lídři některých dalších členských států nového uskupení přispěli na balíček pomoci pro Pásmo Gazy více než sedmi miliardami dolarů (přibližně 144 miliardami Kč), informovaly zpravodajské agentury a americká média.

Podle prezidenta zatím darovaly peníze Kazachstán, Ázerbájdžán, Spojené arabské emiráty, Maroko, Bahrajn, Saudská Arábie, Uzbekistán a Kuvajt. Trump doplnil, že očekává příspěvky také od dalších zemí.

Katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání v následném prohlášení přislíbil Radě míru jednu miliardu dolarů (asi 20,6 miliardy Kč). Stejným obnosem přispějí na Pásmo Gazy také Saúdská Arábie a Kuvajt, potvrdili zástupci zemí přítomní na jednání. Spojené arabské emiráty se zavázaly přispět na obnovu Pásma Gazy přes Radu míru 1,2 miliardy dolarů (asi 24,7 miliardy Kč), uvedla agentura Reuters.

Vojenská základna pro 5000 lidí

Americký prezident Donald Trump a jeho administrativa chtějí v Pásmu Gazy vybudovat vojenskou základnu pro 5000 lidí. Má sloužit vojákům nasazeným v rámci mezinárodních stabilizačních sil (ISF), jejichž vznik vychází z Trumpova plánu pro Pásmo Gazy, na jehož základě vzniklo současné příměří. Plán na výstavbu základny je podle serveru The Guardian součástí smluvních dokumentů Rady míru. Jejímu prvnímu zasedání dnes ve Washingtonu Trump předsedá.

Dohra „školení“ Clintonové: Trump pochválil Macinku! „Skvělá práce proti Hillary,“ vzkázal

Plány, do nichž novináři serveru nahlédli, počítají s postupnou výstavbou vojenské základny, která bude mít rozlohu přibližně 1,4 kilometru čtverečního. Vzniknout má na jihu pásma a zdroj blízký plánování uvedl, že oblast již navštívila skupina zástupců mezinárodních stavebních společností se zkušenostmi z válečných zón, které se budou o zakázku ucházet. Má být obklopená 26 obrněnými strážními věžemi, malou střelnicí, bunkry a skladem vojenského vybavení. Celá základna bude obehnána ostnatým drátem.

Podle The Guardian počítají plány také s výstavbou sítě bunkrů vybavených propracovanými ventilačními systémy, v nichž se vojáci budou moci ukrýt. Server píše, že není jasné, kdo je vlastníkem půdy, na níž má základna i další stavby vzniknout. Zástupci Trumpovy administrativy se k plánům podle serveru odmítli vyjádřit.

Mírové jednotky v Gaze

Pět zemí se dosud zavázalo vyslat své vojáky do Mezinárodních stabilizačních sil (ISF) pro Pásmo Gazy, oznámil dnes velitel ISF Jasper Jeffers. Jednotky pro mnohonárodní síly, které mají vést bezpečností operace a řídit snahy o demilitarizaci palestinského území po válce mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, poskytnou Indonésie, Maroko, Kazachstán, Kosovo a Albánie, upřesnil Jeffers.

Jednotky ISF budou nejprve nasazeny v Rafahu na jihu Pásma Gazy, kde začnou s výcvikem policistů, a poté budou „sektor po sektoru“ postupovat dál, upřesnil Jeffers. Dlouhodobým plánem je nasadit v pásmu 20.000 vojáků ISF a vycvičit 12.000 policistů, dodal.

Spojenými státy podporovaný palestinský výbor, který má převzít civilní správu Gazy, dnes zahájil přijímání přihlášek do policejních sil v Pásmu Gazy. Výbor to oznámil na síti X, napsala agentura Reuters. Během prvních pár hodin od zahájení náboru se do nových policejních sil v Gaze přihlásilo zhruba 2000 Palestinců, informoval během prvního zasedání Rady míru ve Washingtonu bulharský diplomat Nikolaj Mladenov. 

Požadavky neupřesňují, jestli se mezi policejní rekruty mohou hlásit členové současných policejních sil v Gaze, kteří v nich sloužili v době, kdy bylo Pásmo Gazy pod kontrolou teroristického hnutí Hamás. Agentura Reuters už dříve informovala, že se islamistické hnutí Hamás snaží začlenit svých 10.000 policistů do nové, Spojenými státy podporované správy Gazy. 

Indonéský prezident Prabowo Subianto dnes v Radě míru řekl, že jeho země poskytne do mezinárodních sil pro Gazu 8000 či více vojáků. Zřízením dočasných Mezinárodních stabilizačních sil v Gaze pověřila Radu míru rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Podle ní budou mít tyto síly za úkol zajistit bezpečnost hranic Pásma Gazy a udržovat mír v oblasti. 

Cvičení s Ruskem

Írán dnes v Ománském moři a severní části Indického oceánu uspořádal každoroční společné vojenské cvičení s Ruskem. Manévry se konají v době, kdy se k Blízkému východu přiblížila druhá americká letadlová loď. Spojené státy i Írán daly najevo, že jsou připraveny na válku, pokud jednání o jaderném programu Teheránu zkrachují.

Írán na začátku tohoto týdne zahájil cvičení, které zahrnovalo střelbu ostrými náboji v Hormuzském průlivu; úzkém ústí Perského zálivu, kterým prochází pětina světové ropy.

Pohyby dalších amerických válečných lodí a letadel, včetně letadlové lodi USS Gerald R. Ford poblíž ústí Středozemního moře, nezaručují útok USA na Írán, ale posilují schopnost Trumpa takový útok provést, pokud se tak rozhodne, dodala AP.