Život na ulici má zásadní dopad na fyzické i psychické zdraví. Pobyt v nechráněném prostředí, vlhko, mráz, nepravidelná strava nebo nedostatek hygieny vedou podle Armády spásy k častějším nemocem i zhoršování chronických potíží. Právě zimní měsíce přitom patří k nejrizikovějším období. Lidé bez domova jsou vystaveni chladu a vlhkosti často celé noci, což může vést k podchlazení, zánětům nebo zhoršení psychického stavu.
S příchodem mrazivého počasí roste i tlak na kapacity nocleháren. V Praze jsou v těchto dnech zařízení velmi vytížená a často se pohybují na hraně naplnění. „Jsou dny, kdy je kapacita plně obsazená, ale objevují se i jednotlivé dny, kdy zůstává několik míst volných,“ uvedla pro Blesk tisková mluvčí Armády spásy Tereza Melišová. Zájem o přespání v teple výrazně roste právě ve chvílích, kdy teploty klesají hluboko pod nulu.
Aktuální situace ukazuje, že rezerva míst je minimální. Zatímco noclehárna pro muže je v metropoli momentálně zcela plná, u žen zbývají už jen poslední jednotky volných lůžek. „V noclehárně pro ženy jsou v tuto chvíli přibližně dvě volná místa,“ upřesnila Melišová. V praxi to znamená, že další lidé, kteří by se chtěli před mrazem schovat pod střechu, už často nemají kam jít.
Vysoká obsazenost přitom není jen otázkou několika nejchladnějších nocí. Podle Armády spásy jsou noclehárny v Praze dlouhodobě využívány velmi intenzivně. Například v lednu byla jejich kapacita naplněna zhruba z 97 procent. „Během zimy bývají noclehárny většinu času plně obsazené. Občas se na den či dva objeví několik volných míst, jinak se kapacita pohybuje na hranici naplnění,“ popsala mluvčí.
Pomoci mohou lidem bez domova i sami Pražané. Jednou z možností je nákup takzvané nocleženky, tedy poukazu na přespání v noclehárně za jednu stokorunu. Ten lidem umožní strávit noc v teple, osprchovat se a získat alespoň základní zázemí v období, kdy je pobyt venku v mrazu pro zdraví nejrizikovější.
