Babiš u nejbohatšího Francouze! Macron ho vítal v lijáku, povečeřeli v Elysejském paláci
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu večer za silného deště vřele tradičním francouzským polibkem na obě tváře přivítal českého premiéra Andreje Babiše (ANO) v Elysejském paláci, kde spolu povečeří. Schůzka se konala v předvečer čtvrtečního neformálního summitu EU, který se koná na belgickém zámečku Alden Biesen. Babiš před Macronem zamířil v Paříži i za nejbohatším Francouzem.
„Když jsem v Paříži, vždy rád navštívím svého přítele Bernarda Arnaulta, filantropa a nejvýznamnějšího podnikatele v oblasti luxusního zboží na světě. Děkuju za setkání,“ uvedl Babiš na facebooku.
Miliardář Arnault, generální ředitel LVMH, je společně se svou rodinou na 5. místě nejbohatších lidí světa podle Forbesu. Jeho odhadovaný majetek je 178 miliard dolarů (vede Elon Musk s majetkem ve výši 342 miliard dolarů).
Před odletem do Paříže Babiš novinářům řekl, že chce s Emmanuelem Macronem hovořit o změně systému emisních povolenek a také o budoucnosti atomové energetiky.
Český premiér navštívil také přední onkologické centrum u Paříže, jehož lékaři spolupracují i s českými kolegy.
„Dvě hodiny velmi přátelského jednání s Emmanuelem Macronem na společné večeři. Zítra nás čeká velmi důležitý den, a to neformální jednání Evropské rady o konkurenceschopnosti EU – a jsem rád, že jsme se stihli ještě před tím společně potkat,“ vzkázal Babiš na facebooku.
Babiš po jednání s francouzským prezidentem řekl, že podporuje Macronův záměr, aby v EU měly přednost nákupy od evropských firem. Podle obvykle dobře informovaného serveru Politico chce francouzský prezident tuto myšlenku ve čtvrtek prosadit, summit by podle webu měl být podle představ Paříže „klíčovým okamžikem“ pro novou ekonomickou budoucnost Evropy.
S plánem na preferování evropských výrobců však mají některé země problém, výhrady dali najevo například německý kancléř Friedrich Merz či italská premiérka Giorgia Meloniová. Ještě ostřeji se vymezily Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko a Švédsko, které ve společném prohlášení uvedly, že to může vést k odlivu investic z EU.
Ukrajině Babiš neutekl
Mezi tématy, o kterých měl Babiš jednat s Macronem, měla být podle Elysejského paláce i podpora Ukrajiny. „O Ukrajině jednat nebudu, žádné vojáky tam vysílat nebudeme a nebudeme finančně podporovat válku,“ prohlásil však před odletem Babiš.
Nakonec ovšem na Ukrajinu došlo. „On to vnímá tak, že Ukrajina skutečně vzdoruje ruskému agresorovi. Jeho názor je asi takový, že neočekává nějaké rychlé ukončení války, ale vyjádřil teď v jednom rozhovoru, že Evropa musí být aktivní a že se nemůžeme spoléhat jen na amerického prezidenta Donalda Trumpa,“ uvedl Babiš. Macron podle Babiše také řekl, že hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ukrajině byla nicméně podle českého předsedy vlády věnována jen krátká část jednání s Macronem. „Soustředili jsme se hlavně na věci ohledně konkurenceschopnosti,“ zdůraznil Babiš.
Babiš naopak francouzského prezidenta informoval o českých výhradách k systému emisních povolenek s tím, že není vyloučena Macronova podpora české snaze. „Samozřejmě nikdo vám neřekne na počkání, že vás hned podpoří. Měl jsem z toho ale dobrý pocit, protože on si mé argumenty značil velice podrobně,“ uvedl Babiš.
V dopise zaslaném před summitem politikům Evropské unie se Babiš vyslovil pro pragmatický přístup k zelené transformaci. Mimo jiné v něm rovněž kritizoval vývoj cen emisních povolenek ETS 1 a žádal odklad zahájení systému ETS 2, který by je rozšířil na silniční dopravu či vytápění budov.






















Babiš je borec všichni politici pětikoalice na něj asi nemají !POLITICI PĚTI KOALICE Přidali hlavně sobě svým kamáradů které dosadili na různé místa prezidentovi ! Na pracující kašlali nejvíce teda asi mimo PRAHY Země s nejvyšším nominálním růstem mezd (od 2022–2024) Nejvyšší nárůsty nominálních mezd byly zaznamenány v těchto státech: Chorvatsko Bulharsko Rumunsko Maďarsko Polsko Pobaltí (Litva, Lotyšsko) Klíčové poznatky k vývoji mezd: Rychlý růst na východě: Země jako Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko zaznamenávaly opakovaně meziroční nárůsty přesahující 10–13 %.