Sexuálně nás zneužili kněží! Pavel podpořil oběti. Problém je zpovědní tajemství, říká advokát
„První prezident, který se nás zastal,“ říkají o Petru Pavlovi oběti sexuálního zneužívání v církvi. Včera je přijal na Hradě a podpořil v řádném vyšetření případů a zpřístupnění církevních archivů. Blesku popsaly své osudy. Desítky obětí sexuálního násilí zastupoval advokát Daniel Bartoň (41). Případy dvou katolických kněží dotáhl až k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku, kde se poškozené domohly zastání.
V šestnácti byl ministrant Ladislav Koubek (45) zneužit pracovníkem církve při dobrovolné brigádě pro brněnské biskupství. „Opakovaně mi říkal, že zpovědník mu dává za úkol, aby hledal smysl toho, proč jsou na světě lidé se stejnopohlavní orientací,“ popsal, jaký nátlak na něj duchovní vyvíjel.
Když se z jeho spárů vymanil, kněz si prý našel další oběť. „Závažnost problému mi došla až nedávno, když se mi teta svěřila, že i ji v devíti letech znásilnil kněz,“ svěřil se Koubek s tím, že ten stejný zaútočil i na jeho druhou tetu.
S budoucí noční můrou, knězem Pavlem K., se seznámila v 15 letech, kdy se rozhodla vstoupit do řádu boromejek. „Nabídl duchovní doprovázení, pak si postupně získával mou důvěru. Jakmile ji měl, začal mě sexuálně zneužívat. Trvalo to tři roky,“ uvedla Jiřina Kočí (47) s tím, že jí útok poznamenal život. Nedokončila vysokou školu, nedokáže mít normální partnerský vztah.
Po rozhodnutí Evropského soud pro lidská práva ve Štrasburku (ESLP) obnovil Ústavní soud dvě řízení a orgány činné v trestním řízení musí kauzy znovu rozhodnout. Kněz měl sexuálně útočit na ženu (dnes 40) od jejích 17 do 30 let - ESLP jí za neefektivní vyšetřování přiřkl odškodné 25 tisíc eur, zhruba 607 000 Kč. Šanci na prověření případu má také studentka, kterou měl sexuálně napadnout vedoucí její diplomové práce a kněz v jedné osobě.
Advokát: Problém je zpovědní tajemství
Blesk: Čím je sexuální trestná činnost kněží v porovnání s obdobnými delikty mimo tento prostor specifická?
Daniel Bartoň: „Je to jejich postavením v oblasti náboženské. Zejména v římskokatolickém pojetí jsou vnímáni jako zástupci boha na zemi. Z hlediska obětí bůh promlouvá skrze toho kněze. Díky tomu má velkou moc nad svými ovečkami.“
Jak se to projevuje?
„Může snadno říct, že něco je boží vůle, že si bůh něco přeje a pro věřící je to vyjádření zjevené pravdy. V tomto ohledu může kněz intenzivně promlouvat do jejich životů. Pokud k němu chodí ke zpovědi, vyznávají se mu ze svých slabostí, selhání v blízkých vztazích nebo v intimním životě. Má velký vhled do jejich vnitřního života. Jsou to informace, které může snadno zneužít k manipulaci věřících.“
Co nejčastěji stojí v cestě k objasnění případu a potrestání pachatele?
„Jedním z faktorů je, že pro oběti je obtížné pojmenovat, co se stalo. To je typické pro případy, kdy je pachatel manipuloval. Oběti potřebují čas, terapie a pomoc dalších lidí, aby pojmenovaly, k čemu došlo. Pak ještě musí sebrat sílu a odvahu s tím něco dělat.“
Proč oznámí útok až s několikaletým zpožděním nebo vůbec ne?
„Nahlašovat tyto věci a procházet trestním procesem není snadné. Oběti to stojí hodně času a sil. Je celkem pochopitelné, že to řada poškozených odkládá. Pak třeba rozhodne okamžik, kdy vidí, že se to děje někomu jinému, že pachatel pokračuje v sexuálních útocích. Takový spouštěč je může i po letech motivovat k oznámení.“
Jaké máte zkušenosti s přístupem orgánů činných v trestním řízení?
„V kauzách, které uspěly ve Štrasburku, je vidět, že policie i státní zastupitelství, které dohlíží na vyšetřování, selhaly. Jsou ale i případy, kdy policie, státní zastupitelství a soudy odvedou skvělou práci. O těch se ale většinou veřejnost nedozví, protože takové kauzy nekončí ve Štrasburku nebo u Ústavního soudu.“
Proč má smysl nevzdávat se, i když se vyšetřování a soudní líčení protahují a případ již může být promlčen?
„Hlavně z toho důvodu, že oběti chtějí pojmenovat, co se stalo. Chtějí, aby nezávislá autorita řekla, že to není jejich vina, že za to nemohou ony, ale že vina je na pachateli, který se dopustil něčeho špatného.“
A co odškodnění v civilním řízení?
„Málokterá oběť je ochotna jít do civilního řízení, protože v něm nemá takovou míru ochrany jako u trestních soudů. Většinou proto uplatňují nárok na náhradu újmy v trestním řízení. Pachatel rovněž může chtít odškodnit oběť dobrovolně. Stává se také, že instituce, v níž agresor působil, přispěje oběti třeba na terapie nebo jí poskytne finanční podporu, aby se mohla dát do kupy.“
Když odsouzení nedopadne právě kvůli špatné práci policie či státního zastupitelství, jak funguje možné odškodnění, které jde pak za státem?
„U zmíněných dvou případů, kdy Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku přiznal obětem kompenzaci, už ji stát zaplatil. Pokud to ale nejde přes Štrasburk, bývá s dostáváním peněz od státu problém. Musí se požádat zpravidla ministerstvo spravedlnosti, aby kompenzovalo zpackané řízení. Stát to ale obvykle platit nechce a hledá právní kličky, jak se odškodnění obětí vyhnout.“
Jaký vliv má nebo nemá na vyšetřování fakt, že je podezřelý »zaměstnancem« církve?
„Ve vyšetřování se v případě římskokatolické církve promítá, zejména u svědků, existence zpovědního tajemství. U podobných případů, kdy je agresorem například trenér nebo učitel, neexistuje na rozdíl od duchovních forma mlčenlivosti, kterou nemůže právo prolomit. Navíc je těžké dokázat, že se kněz informace dozvěděl u oběda, a ne ve zpovědnici.“
Můžete porovnat přístup orgánů činných v trestním řízení a justice u nás s přístupem Evropského soud pro lidská práva?
„To srovnat nelze. Evropský soud je hodně specifický, řeší jen otázky intenzivních zásahů do základních lidských práv. Není to vyšetřovací orgán. Nerozhoduje o vině a trestu. Zjišťuje, jestli stát nějakým způsobem selhal při vyšetřování případu.“
Kdo je nejčastější obětí sexuálních útoků duchovních?
„Obecně jsou častějšími oběťmi ženy. U zneužívání v institucích to může být složitější. Jsou takové, kde je více obětí mužských či chlapeckých, záleží na tom, kdo je pro pachatele dostupný. Příkladem mohou být internátní školy, kde jsou lidé jen jednoho pohlaví. Ať tak či tak, jedná se o lidi, kteří jsou vůči agresorovi v nějakém zranitelném postavení.“
Setkáváte se často s bagatelizováním těchto případů?
„Setkávám se jak s bagatelizací, tak s porozuměním. Záleží na zkušenostech. Ti, kteří se sami setkali se sexuálním násilím nebo s jeho oběťmi, mají jiný pohled než ti, kteří dosud nepřišli s takovým případem do kontaktu nebo nemají o problematice kvalitní informace.“
Slyšel jste nebo zažil během kauz z duchovního prostředí něco, co i vás jako zkušeného právníka zarazilo?
„Často mě zaráží, jak lidé ignorují odborné poznatky a chovají se necitlivě či nezodpovědně. Například, když mi soudce řekl, že si dokáže představit dopady zlomené ruky, ale ne znásilnění, které nezpůsobilo žádná viditelná zranění.“
Tak co zvolíš?