Pánek z Člověka v tísni vzkazuje politikům: Vaše útoky ubližují těm nejslabším!
Část vlády se obouvá do neziskových nevládních organizací a považuje je za trojské koně, které tady i za peníze z ciziny rozsévají nevítanou politickou ideologii. Proto chce ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) zakročit – třeba i tím, že zarazí financování ze státní kasy. Co na to Šimon Pánek z nejvlivnější neziskovky, Člověk v tísni, který byl v Hráčích?
Někdejší studentský vůdce listopadových událostí z roku 1989 dnes o sobě tvrdí, že je starý harcovník, kterého se nějaké urážky z úst politiků nedotknou. Jedním dechem ale dodává, že ne všichni z neziskového sektoru mají tak hroší kůži. „Je nepříjemné, když pracujete v pomáhající organizaci s nižším platem než v byznysu a s menší jistotou než ve státní správě, a najednou slyšíte hanlivé nálepky, cítíte tendenci kolem pomáhajícího sektoru vytvořit ovzduší čehosi podivného, placeného z ciziny. Je to neférové, nespravedlivé a lidsky ošklivé,“ ulevuje si.
Macinka už chce škrtat
Mezi natáčením Hráčů a jejich odvysíláním začaly být kontury toho, co chtějí vládní představitelé udělat, jasnější. Šéf diplomacie Macinka totiž deklaroval konec Programu transformační spolupráce při jeho rezortu. V loňském roce na něj šlo 132 milionů, 15 milionů z toho měl obdržet pro svoji práci na Ukrajině také Člověk v tísni. Celkově ale organizace, které Pánek šéfuje, dostala třeba v roce 2024, ze kdy je nejaktuálnější výroční zpráva, 220 milionů korun. A ty šly většinově na pomoc v Česku.
„Obrovským programem Člověka v tísni je pomáhat lidem s předlužením, ať už prostřednictvím naší Help linky, nebo 150 dluhových poradců, kteří působí zdarma a řeší několik tisíc případů ročně. Pro ministerstva spravedlnosti a financí jsme v tomto největším expertním partnerem z nevládního sektoru,“ řekl Pánek v Hráčích. A varuje, že kdyby došlo k ohrožení této aktivity Člověka v tísni, vláda, která kritizuje rozhazovačnost kabinetu předešlého, by prodělala peníze.
Soukromá firma bude stát víc
„Pokud by to (poradenství pro zadlužené jednotlivce i domácnosti – pozn. red.) stát chtěl realizovat prostřednictvím běžné firmy, přijde o obrovské znalosti, které máme, protože to děláme skoro 25 let, přijde o energii, kterou do projektu přinášejí lidé, kteří chtějí primárně pomáhat,“ uvažuje nahlas Pánek. A to není vše. „Stát by přišel i o to, co my jsme schopni získat (za další peníze – pozn. red.) z privátních zdrojů na sociální, protidluhovou a další práci v Česku. A ještě by si u té soukromé firmy musel připlatit, protože to je firma, jejímž cílem je podnikání a cílem podnikání je zisk. Stát by na to pak vynaložil minimálně 1,5násobek toho, kolik ho to stojí u pomáhající organizace, možná dokonce víc. Jestli takhle vypadá dobré hospodaření a šetření státního rozpočtu, tak asi něčemu nerozumím,“ dokončuje myšlenku.
My se jen politikům nelíbíme
Že by ale Člověka v tísni, který spolupořádá demonstrace, s dětmi si ve škole povídá o ekologii anebo lobbuje za konkrétní zákony či prosazoval v Česku inkluzi, šlo považovat za tzv. politickou neziskovku – a to je to, co je vládě trnem v oku – Pánek zlehčuje. Prý jde jenom o nálepku pro takové organizace, které vadí politikům a jinak jim kazí plány.
„Najdete politiky, kterým vadí neziskovky pomáhající svobodným matkám, protože by měly žít ve standardní rodině, politiky, kterým vadí organizace pomáhající přistěhovalcům, najdete politiky, kterým vadí pomoc drogově závislým, protože si myslí, že si za to ti drogově závislí můžou sami, tak ať tedy zemřou na ulici… a tak dál a tak dál. A kdybychom měli zrušit všechny organizace, které někomu z nich vadí, byl by náš život chudší a těžší,“ uzavírá a dodává, že je ochoten se o „své“ věci s představiteli moci bavit (podle aktuálních informací domlouvá schůzku s ministrem Macinkou).
Havlův tip na Hrad
Šimon Pánek se narodil se v roce 1967 v Praze do disidentské rodiny. Studoval Přírodovědeckou fakultu UK, studium nedokončil. Roku 1988 organizoval pomoc po zemětřesení v Arménii, roku 1989 byl jedním ze studentských vůdců sametové revoluce. Byl členem Občanského fóra. Na Havlově Hradě byl specialistou pro Balkán a lidská práva. Roku 1990 byl zvolen do Sněmovny národů Federálního shromáždění, záhy rezignoval. Roku 1992 s Jaromírem Štětinou založili humanitární organizaci Člověk v tísni, která pomáhá ve 40 zemích světa. Václav Havel chtěl, aby Pánek někdy kandidoval na prezidenta – ten to v rozhovoru pro Hráče v podstatě vyloučil. Obdržel celou řadu ocenění, nejnověji Řád Tomáše Garrigua Masaryka z rukou Petra Pavla.
Zajímá vás, jak pomáhá Člověk v tísni v zahraničí, jaké jsou jeho zdroje financování, jak se dnes v organizaci hodnotí průběh inkluze, anebo také, proč Pánek prezidentu Pavlovi »odpustil« jeho minulost? Pusťte si celý videorozhovor.
Klikejte v rozhovoru na témata, která vás zajímají
00:00 - 09:36 O celkovém stavu neziskovek za vlády Andreje Babiše.
09:37 - 16:15 O útocích Andreje Babiše na Člověka v tísni před volbami.
16:16 - 22:25 O kontaktu Šimona Pánka s vládními představiteli a o schůzce s Andrejem Babišem a Alenou Schillerovou.
22:26 - 32:56 O tom, proč je anebo proč není Člověk v tísni politická nezisková organizace.
32:57 - 42:04 O roli Člověka v tísni při prosazování inkluze a o její revizi, kterou plánuje Robert Plaga.
42:05 - 48:52 O projektech Člověka v tísni financovaných ze zahraničních zdrojů a o tom, co lidi motivuje v organizaci pracovat.
48:53 - 54:50 O fundraisingu mezi nejbohatšími lidmi a byznysmeny v Česku.
54:51 - 01:02:08 O případné politické budoucnosti i o tom, proč pro něho není diskvalifikační předrevoluční minulost prezidenta Petra Pavla.
Pořad Hráči: Pravidelně v Blesku ti, co vládnou Česku!
Blesk už čtvrtým rokem přináší čtenářům a divákům exkluzivní pořad Hráči, v němž se střídají ti, kdo v Česku něco znamenají ve sféře byznysu, politiky, managementu či showbyznysu. Pořad letos získal sříbrnou příčku v soutěži Podcast roku (kategorie: Zprávy a souvislosti). Zhruba hodinové rozhovory, které vede zkušená moderátorka politických debat i rozhovorů s vrcholnými ústavními činiteli, Vera Renovica (40), si můžete vychutnat nově každý týden na webu Blesk.cz. V tentýž den si pak jejich písemnou podobu přečtete v tištěném deníku Blesk. To vše, abychom našim čtenářům umožnili podívat se za oponu, za níž se rozhoduje o našich životech, peněženkách či budoucnosti našich dětí. Jestli chcete vědět víc o těch, kteří skutečně vládnou zemi, v níž žijete, dívejte se na Hráče na Blesk.cz!





















Pane Pánek mi jde známe povodních , kdy jako ředitel firmy jsem zrušil dary pro postižené přes Vás. Pověste všem kolik jsi berete zdarů na provoz vašeho společenství.To jsou velkohubá poselství rejzuk pro Vás a vaše přátele . On se zapomněl pochlubit že jsi tehdá pro potřeby brali 70 % pro svou organizaci. Proto jsme prováděli dystrybuci pomoci sami. Skupina študáků zaštiťující se Václave Havlem, jeden výluk lepší než ten druhý.