Vztahy by mohly být lepší, řekl Putin novým velvyslancům včetně českého. Ficova muže však k sobě nepustil
Vztahy Ruska s některými evropskými zeměmi by mohly být lepší, prohlásil prezident Vladimir Putin při slavnostním přebírání pověřovacích listin od velvyslanců tří desítek zemí - včetně nového českého ambasadora Daniela Koštovala. Ten představil přístup nové české vlády k zahraniční politice, včetně důrazu na diplomaticko-politické řešení situace na Ukrajině. Proč ale chyběl slovenský velvyslanec?
„Dnes jsem předal pověřovací listiny ruskému prezidentovi. Šlo o standardní diplomatický krok, který se týkal dalších 31 velvyslanců z celého světa. Představil jsem přístup nové české vlády k zahraniční politice, včetně důrazu na diplomaticko-politické řešení situace na Ukrajině,“ uvedl Koštoval podle českého ministerstva zahraničí.
Kreml na svém webu zveřejnil video z události.
Ficův vyslanec chyběl
Naopak slovenský velvyslanec v Rusku Peter Priputen nesměl své pověřovací listiny předat - přitom vláda Roberta Fica je ke Kremlu docela vstřícná. Bylo to však kvůli epidemickému testu: „Poslední kontrolní epidemický test velvyslance v den odevzdání pověřovacích listiny byl pozitivní, a proto se ceremonie nemohl zúčastnit. Očekáváme, že tak učiní při nejbližší možné příležitosti,“ uvedla slovenská diplomacie, podle níž je testování povinné pro všechny účastníky protokolárních akcí, kteří přicházejí do osobního kontaktu s Putinem.
Slovenští vládní politici na rozdíl od představitelů jiných členských zemí Evropské unie s výjimkou Maďarska se setkávají s významnými politickými představiteli Ruské federace. Například schůzky slovenského premiéra Roberta Fica s Putinem, jehož země v roce 2022 vojensky napadla Ukrajinu, vyvolaly loni na Slovensku protivládní demonstrace. Slovenská opozice i část médií v souvislosti s válkou na Ukrajině obviňuje Fica z opakování ruské propagandy.
Putin před diplomaty prohlásil, že s každým z evropských států zastoupených na ceremonii má Rusko „hluboké historické kořeny“. Akce se v Kremlu účastnilo 32 velvyslanců, včetně zástupců devíti evropských zemí - Česka, Slovinska, Francie, Portugalska, Norska, Švédska, Švýcarska, Rakouska a Itálie.
„Současný stav bilaterálních vztahů mezi zmíněnými zeměmi a Ruskem by mohl být lepší. Dialog a kontakty jsou omezeny na minimum, a to ne naší vinou, jak v oficiálních, obchodních, tak i společenských kruzích,“ uvedl podle agentury TASS Putin, na jehož příkaz ruská armáda v únoru 2022 zahájila invazi na sousední Ukrajinu. Většina evropských zemí se postavila na stranu Kyjeva a vztahy s Moskvou se zhoršily.
„Spolupráce v klíčových mezinárodních a regionálních otázkách byla zmrazena. Chtěl bych věřit, že se situace časem změní a naše země se vrátí k normální, konstruktivní komunikaci založené na principech respektování národních zájmů a zohledňování legitimních bezpečnostních obav,“ uvedl dnes ruský prezident.
Česko má s Ruskem napjaté diplomatické vztahy od roku 2021 po zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb. Následovalo vzájemné vyhošťování diplomatů, které pokračovalo po ruské invazi na Ukrajinu. Rusko tehdy také zařadilo Česko společně s USA na seznam takzvaně „nikoliv přátelských“ států.
Daniel Koštoval odjel do Moskvy loni v květnu. Předchozí český velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka skončil ve funkci ke konci května 2024, už od roku 2022 však byl v Praze a Česko v Moskvě zastupovali diplomaté na nižší úrovni. Koštoval začátkem loňského května novinářům řekl, že považuje za svůj hlavní cíl pochopit, jaké jsou ruské zájmy a záměry vůči ČR a přenést informace tak, aby se česká vláda rozhodovala na základě faktů.
