„Dostala se k nám nečekaná a tím smutnější zpráva o odchodu legendární postavy Žižkovského divadla a zdejšího společenského života ve všech jeho podobách,“ uvedlo divadlo ve svém vyjádření.
Pavel Řezáč v divadle nejprve uklízel a později se ujal práce za barem, který spoluzakládal. Podle vzpomínajících návštěvníků i samotného divadla šlo o jedinečného člověka s velmi svéráznou povahou. „Oplýval specifickým humorem, zdánlivě pro otrlé, proto jen někteří prošli oním ‚sítem‘ a dostali šanci poznat ho zblízka, aby zjistili, jak dobrý duch se skrývá pod drsnou slupkou. Děkujeme za všechny večírky, ‚nachtazyly‘, historky a průpovídky, za drzost i respekt, za panáky, maličká piva, psí piškoty, tematické převleky i střežená tajemství. Pafko, budeš nám moc chybět. Nezapomeneme. Všem blízkým hlubokou a upřímnou soustrast,“ stojí ve vyjádření divadla.
Diskuse pod příspěvkem se zaplnila kondolencemi i milými vzpomínkami na jeho počínání za barem. „Malý pivo prosím. Malý šly spát, tady máš velký,“ líčí svérázného Řezáče Vojta H. O své vzpomínky se podělila i bývalá ředitelka divadla Jana Rumlenová, která přiznala, že to s barmanem neměla vždy lehké, přesto na něj vzpomíná v dobrém.
Falešná kontrola hygieny!
„V divadle jsem s ním pracovně bojovala. Mnozí určitě víte. Nedokázala jsem ho vyhodit, takže jsme na něj několikrát pozvali fingovanou hygienu. Nepomáhalo nic. Bála jsem se, že když nebude mít divadlo a svoje svíčky, tak umře,“ vypráví Rumlenová.
Pafko Řezáč podle ní nakonec odešel sám, když byla zavedena elektronická evidence tržeb. Podle Rumlenové ale naopak doslova rozkvetl: „Jsem šťastná, že si ty roky mimo divadlo se svým Danem, dětmi, vnoučaty a přáteli užíval. I tak mi to řekl v prosinci, kdy jsem se s ním viděla naposledy, a Dan očůrával rohy piána před barem. Pafko, budeš mi strašně chybět. Ať je Ti země lehká,“ podělila se bývalá ředitelka.
Cimrmani Brukner a Čepelka pro Blesk nejen o ztrátě kolegů: Chybí nám, jména zůstala na skříňkách Pavlína Horáková
