Ruské dráhy míří k bankrotu?! Chlouba ruské dopravy doplácí na obří mrakodrap i válku
Ruské železnice, jeden z klíčových pilířů ruské ekonomiky, se ocitly v nejhlubší krizi za poslední desetiletí, to uvádí Radio Svobodná Evropa. Válka na Ukrajině, vysoké zadlužení a státní zásahy do provozu srazily příjmy dopravního giganta natolik, že vláda musí hledat způsoby, jak zabránit jeho kolapsu a řetězovým dopadům na celou ekonomiku.
Společnost Russian Railways, která je považována za klíčový pilíř ruské infrastruktury a národního hospodářství, čelí problémům natolik vážným, že stát podniká mimořádná opatření, aby zabránil jejich přelévání do dalších částí ekonomiky.
Jedním z nich je nucený prodej moderní kancelářské budovy v Moskvě v hodnotě přibližně 2 miliard dolarů, kterou firma zakoupila teprve před dvěma lety za cenu odpovídající asi jedné osmině svého tehdejšího rozpočtu.
Důsledky války
Hlavní příčiny současné krize spočívají v kombinaci vnitřních strukturálních problémů a vnějších šoků. Zásadní roli hraje pokračující válka proti Ukrajině, která výrazně narušila fungování železniční sítě. Nákladní objemy i příjmy klesají, protože značná část kapacity je vyhrazena pro vojenské transporty vojáků a materiálu na frontu.
Ruské železnice jsou zároveň zatíženy masivním dluhem odhadovaným na přibližně 51 miliard dolarů, jehož dopady zesilují vysoké úrokové sazby udržované centrální bankou v boji proti inflaci.
„Tato krize Ruských železnic je jedním z faktorů, které vedou ke zrychlující se inflaci v ruské ekonomice,“ uvedl ruský ekonom Igor Lipsic. Podle něj situace znamená pokles příjmů, růst tarifů, zdražování a chudnutí obyvatelstva. „To přesně vidíme na krizi Ruských železnic,“ dodal.
Monopol
Ruské železnice vznikly v roce 2003 během prvního prezidentského období Vladimira Putina jako státní akciová společnost, která převzala většinu sovětské železniční sítě a získala téměř monopolní postavení v osobní i nákladní dopravě. Po Spojených státech a Číně se jedná o třetí nejdelší železniční síť na světě.
Za vedení Vladimira Jakunina, bývalého důstojníka KGB a diplomata, došlo ke zefektivnění provozu, rozsáhlému propouštění zaměstnanců a modernizaci vozového parku. Současně se však objevily kontroverze spojené s majetkovými poměry jeho rodiny. Po anexi Krymu v roce 2014 byl Jakunin sankcionován západními státy a v roce 2015 z funkce odešel.
Po jeho odchodu se Ruské železnice nadále zadlužovaly. Válka na Ukrajině představovala pro podnik systémový šok. Západní sankce narušily obchodní toky a export surovin do Evropy výrazně zpomalil. Čína částečně převzala roli obchodního partnera a podnik si musel brát další úvěry, aby přeorientoval svou logistiku.
Pokles výkonu
V roce 2024 rozhodla ruská vláda, že vojenské vlaky budou mít na železniční síti absolutní prioritu. Toto opatření mělo přímý dopad na objem civilní nákladní dopravy i na spolehlivost dodávek. Ve srovnání s rokem 2021 klesla přeprava nákladu o 4 %, což je nejnižší hodnota od globální hospodářské krize v roce 2009.
„V současnosti tvoří vojenský náklad značnou část přeprav Ruských železnic, a to se nutně odráží v jízdních řádech,“ uvedl výzkumník Andrej Jakovlev z Harvardovy univerzity. Podle něj si mnoho zákazníků stěžuje na opožděné dodávky, přičemž hlavním důvodem je právě přednost vojenských transportů. „To vše je přirozeným důsledkem války,“ shrnul.
Ruské železnice se podílejí přibližně 2,5 % na tvorbě ruského HDP, a proto jsou považovány za podnik, který si stát nemůže dovolit nechat zkrachovat, upozorňuje Svobodná Evropa. Vláda zvažuje zvýšení nákladních tarifů, posílení dotací, daňové úlevy nebo převod části dluhů na akciové podíly.
Problémy společnosti se však již přelévají do finančního sektoru. Mezi její hlavní věřitele patří státní banka VTB, která je považována za systémově významnou. „Pokud Ruské železnice nebudou schopny splácet své závazky, ohrozí to stabilitu banky VTB,“ upozornil Jakovlev a zdůraznil, že potíže jednoho článku mohou destabilizovat celý systém.
Podle analytiků bude ruský železniční sektor při současném vývoji přežívat pouze díky trvalé státní podpoře. Jak shrnul výzkumník London School of Economics Jeff Hawn, průmysl se bude udržovat nad vodou jen prostřednictvím nucených úvěrů, přímých finančních injekcí a odpisů dluhů.
Slovenský premiér Robert Fico se negativně vyjádřil k návrhu německého kancléře o možnosti připojení Ukrajiny jako přidruženého člena Evropské unie.
„Buď někoho vezmeme do Evropské unie nebo nevezmeme. Dnes není žádná atmosféra v Evropské unii k tomu, aby se přijaly kroky takového charakteru ve vztahu k Ukrajině,“ řekl novinářům a dodal, že právo vstoupit do EU mají podle něj jiné země, a to hlavně Černá hora, Albánie a Srbsko.
Lotyšská armáda dnes dopoledne uvedla, že vzdušný prostor země narušil nejméně jeden dron. Jde o další z řady bezpilotních letounů, které v posledních dnech a týdnech vzbudily obavy v pobaltských státech, jež v některých případech přisuzují vinu za jejich přelety Ukrajině. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz dnes vyzval Ukrajinu, aby byla přesnější při využívání dronů, jimiž v reakci na ruskou agresi útočí na ruské cíle.
Lotyšské ozbrojené síly bez bližších podrobností informovaly, že existuje riziko pro obyvatele regionů na východě země poblíž hranice s Ruskem. Armáda společně se vzdušnými silami NATO monitoruje vzdušný prostor a bude reagovat na možné nebezpečí, uvádí se v oznámení na síti X.
Rusko do jaderného cvičení, které dnes končí, nasadilo strategické jaderné zbraně, oznámilo podle tiskových agentur ruské ministerstvo obrany. Moskva také umístila jadernou munici ve skladech ve spojeneckém Bělorusku, které se rovněž zapojilo do manévrů kritizovaných sousední Ukrajinou, jež pátým rokem čelí ruské vojenské agresi.
Záběry zveřejněné ministerstvem podle státní agentury TASS ukazují nasazení mobilního pozemního strategického raketového systému Jars, který je určen k odpalu mezikontinentálních střel, či pohyb strategických ponorek v Tichém oceánu a Severním ledovém oceánu.
